shop.musicserver.cz
Vlasta Redl a Jiří Pavlica - Hledáme krásu jednoty v různosti

Vlasta Redl a Jiří Pavlica - Hledáme krásu jednoty v různosti

Vydáno: 08.07.2015 15:23 v sekci Rozhovory - Milan Menčík | foto: facebook interpreta

Dvě osobnosti české hudební scény, Vlastu Redla a Jiřího Pavlicu, k sobě pojí láska k muzice. A hlavně společný hudební projekt, který udělali před víc než dvaceti lety. Letos se k němu vrací, ale nebude to pouhé oprašování starých písní. To by od nich nikdo nemohl čekat.

S oběma pány je radost rozhovor dělat. Naučené fráze, které vesměs odříkávají jiní hudebníci a kapely v rámci PR k vydání nových desek, od nich neuslyšíte a zvláště v případě Jiřího Pavlici jde o neopakovatelnou sondu do duše člověka, který mnoho udělal, ještě více zažil a nebojí se podělit se o své veliké hudební znalosti a souvislosti, které by obyčejnému smrtelníkovi lehce unikaly. Pokud máte zájem i o jeho další myšlenky, právě vám je určena kniha rozhovorů s Přemyslem Rutem "Hovory nejen o hudbě". I tam má svou kapitolu spolupráce s Vlastou Redlem.

Ta má nyní pokračování. Nejprve reedice slavného eponymního alba, v létě následuje několik společných koncertů, jejichž data si můžete prohlédnout v přiloženém infoboxu, a není vyloučena ani tvorba nového materiálu. Nejen o tom všem je náš následující exkluzivní dvojrozhovor.

Kdy jste se navzájem poprvé zaregistrovali a jak proběhlo vaše první setkání?

Jiří Pavlica (dále JP):
Bylo to v první polovině osmdesátých let, když jsme po jednom z pravidelných večerů v klubu Uháčko šli se Slávkem Janouškem (tehdy host Hradišťanu - pozn. red.) a několika přáteli k nám domů. To jsme měli se ženou těsně po svatbě a bydleli jsme u rodičů ve Starém Městě. Hráli jsme, zpívali, jamovali a tam mě zaujal velmi šikovný a hbitý muzikant, který skvěle improvizoval a zpíval k tomu krásné a originální protihlasy. Večírek se protáhl, my jsme se ženou odešli na nocleh k rodičům a novomanželskou postel jsme přenechali našim hostům - Slávkovi s jeho kamarádem. Až ráno jsme se představili a já jsem zjistil, že tím druhým byl Vlasta Redl. A pak už jsme se potkávali docela pravidelně na Portách v Plzni a dalších folkových festivalech a čím dál častěji jsme si spolu zahráli jen tak pro sebe a postupně i na pódiu.

Jiří Pavlica

Jiří Pavlica
Narozen 1. prosince 1953 v Uherském Hradišti. Houslista, skladatel, upravovatel. Vystudoval hudební vědu a teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a obor housle na konzervatoři v Brně u Pavla Kyncla a Stanislava Tomáška. Kompozici studoval soukromě u Jaroslava Krčka, vzdělání si dále rozšířil studiem skladby na JAMU u Arnošta Parsche a Zdeňka Pololáníka. Od roku 1970 působí v muzice Hradišťan (jako houslista) a od roku 1978 až do současnosti je jejím uměleckým vedoucím. Jeho prvním větším projektem se v roce 1982 stala deska "Byla vojna u Slavkova". Následovalo množství dalších projektů, desek, fúzí, spoluprací. Prozatím posledním albem Hradišťanu jsou "Vteřiny křehké". Jako autor, moderátor a hudebník se podílel zejména na televizním hudebním cyklu "Sešli se" a na dosud více než třicetidílném televizním pořadu TV Noe "Jak potkávat svět". Je držitelem zlatých desek za alba "AG Flek a Hradišťan", "Ozvěny duše", "Mys dobré naděje", "Hradišťan Live", "Vteřiny křehké" a platinové desky za album "O slunovratu".

Idea natočit společné album se zrodila jak?

JP:
S tou přišel Vlasta, který měl nabídku natočit CD pro BMG. Při jeho posedlosti hledáním čehokoliv neobvyklého ho napadlo, že bychom mohli zkusit spojit síly. Pak následovalo období příprav, vytváření repertoáru, zkoušení a také koncertování, kde jsme si ověřili, že to spojení funguje. A hlavně to všechny bavilo, bylo to krásné období.

Vlasta Redl, to je spíš bigbíťák tělem i duší, doménou Hradišťanu je cimbál. Jakým způsobem jste přistoupili k nahrávání desky tak, aby nebyla ani příliš rocková ani příliš cimbálová? Kde jste hledali kompromis?

Jiří Pavlica
© facebook interpreta
JP:
Toto téma by se dalo rozebírat hodně ze široka a vůbec není tak černobílé, jak naznačuje otázka. Pokusím se o malé shrnutí. Bylo to dáno dobou a v jistém smyslu všeobecnou euforií spojenou s nadějí a rozletem do světa. Bylo to dáno šťastnou okolností, že se sešli dva tak trochu blázni, kteří chtěli vytvořit něco nového, neobvyklého, našeho a originálního. Něco, co obstojí ve srovnání s nejrůznějšími tehdejšími i světovými hudebními trendy. Šli jsme za hlasem svých muzikantských duší, hodně jsme o tom přemýšleli, diskutovali, scházeli se, chodili po lese a pak zkoušeli nejrůznější hudební postupy, hledali barvy a neobvyklá hudební spojení, jakousi krásu jednoty v různosti. A taky už jsme měli dostatek zkušeností, zkrátka se to sešlo a celý projekt měl šťastnou hvězdu. A vůbec nebylo důležité, že kritici ani obchodníci nevěděli, kam nás zařadit, protože world music se to začalo nazývat až později.

Součástí desky je i skrytá perla "Smrti", můžete něco povědět o této skladbě?

JP:
To je jedna z písní, kterou jsme si zamilovali oba dva a do které jsme vložili cosi z našich třináctých komnat, aniž bychom o tom jakkoliv mluvili. Ono totiž to téma budí respekt samo o sobě a my jsme se mu snažili nezaclánět. Předlohou nám bylo několik krásných písňových variant zapsaných ve sbírce Františka Sušila a my jsme se snažili je nepokazit.

Na druhé straně je tu i zřejmě největší hit alba, skladba "Husličky". Vy, Vlasto, máte ještě jednu skladbu "Sbohem, galánečko", která se často ozývá z vinných sklípků a díky níž se na vaši tvorbu nezapomíná. Dělá vám to radost?

Vlasta Redl (dále VR):
Jak by ne. Pro písničkáře už větší odměna neexistuje (úsměv).

Dle informací z tiskové zprávy jste byl, Jiří, dost překvapen, když se Vlasta Redl objevil s láhví ve dveřích a přednesl vám nabídku na obnovení spolupráce.

JP:
No, jen částečně, protože takové obnovení spolupráce se nenavazuje za flašku. Pravda je, že mě Vlasta překvapil, že přinesl láhev vína a čokolády pro děti, ale hlavně kytici růží pro moji ženu Martinu. A ta vlastně byla tím největším přímluvcem, protože já jsem si byl vědom svých smluvních závazků pro letošní a příští rok pro Filharmonii Bohuslava Martinů Zlín a Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, pro které připravuji nové skladby. A podmínkou bylo také to, že pro obnovené koncertování musíme připravit nové písně, protože jinak by to bylo vstupování do téže řeky a to není nikdy dobré. Proto jsem si vzal čas na rozmyšlenou a skutečně jsem pečlivě zvažoval, srdce říkalo ano a rozum zase ne. Nakonec zvítězilo srdce a jsem rád, že tomu tak je.

Co chystáte pro své fanoušky na společných koncertech?

JP:
Každý jsme za tu dobu urazili nějaký kus cesty, takže by se měly představit nejdříve obě kapely samostatně, pak by měly zaznít společně nově nazkoušené písně a samozřejmě nemohou chybět ani ty nejnosnější a nejoblíbenější z původního alba jako "Vandrovali hudci", "Husličky", "Smrti", "Žlutava" a další.

Společné koncerty Jiřího Pavlici a Vlasty Redla

9.7. - Strážnice - DK Strážničan
15.7. - Ostrava - Černá louka
18.7. - Buchlovice - Amfiteátr
23.7. - Praha Střelecký Ostrov
24.8. - Brno - nádvoří hradu Špilberk
Podrobnosti o koncertech a vstupenkách najdete na webových stránkách www.redl.cz a www.hradistan.cz.

Existuje i možnost nahrání dalšího studiového materiálu?

JP:
To bych nepředjímal, zkuste se zeptat za nějaký čas. Bude-li mít nové album vzniknout, tak vznikne. A pokud ano, tak bude muset být repertoárově od základu nové. Myslím, že nikdo ze zúčastněných nechce ani nepotřebuje vršit další tituly.

Vlasta Redl

Vlasta Redl
Narozen 14. dubna 1959 v Novém Jičíně. Je moravský zpěvák, textař, skladatel a multiinstrumentalista (hraje na kytaru, klávesy, piano, mandolínu a další nástroje). Ve své tvorbě dokázal osobitě skloubit rock, bigbít, folk a lidovou hudbu. Píše také scénickou hudbu a produkuje, podílel se na téměř šedesáti albech. Vystupuje od patnácti let, v roce 1983 začala jeho spolupráce s formací AG Flek. Jako autora Redla hojně v osmdesátých letech využíval Fleret, který proslavil jeho skladby "Sbohem, galánečko" nebo "Večer křupavých srdíček". V novém miléniu se mimo hraní Redl věnuje komponování scénické muziky, hudbě k divadlu a filmům a psaní knih. S různými uskupeními vydal například alba "Každý den nějak", "Dopisy z květin", "Barvy domova" či "Koncert, který se nekonal".

Kariéra většiny umělců se dělí maximálně na část s kapelou a část sólovou. U vás, Vlasto, je těch úkroků hned několik. Máte ve své kariéře nějaký bod, který by se dal nazvat základním stavebním kamenem, nebo alespoň opěrným zdivem domu, do kterého se stále rád vracíte?

VR:
Já to ani nepovažuju za nějaké úkroky nebo odbočky. Myslím, že jdu pořád rovně, stejným směrem, jen mám pokaždé trochu jiné možnosti, takže někdy vzniká rachot, někdy ticho a někdy něco mezi tím. Můj přístup k muzice je pořád stejný, ať hraju sám, nebo se symfonickým orchestrem, jen ty možnosti jsou jiné a připadá mi rozumné jich vhodně využít. Základní bod či opěrnou zeď v muzice asi nehledám, spíš nějaká ta křídla, spočívat pevně na zemi a opírat se o zeď, kterou jsem kdysi postavil, to není práce pro člověka mého poněkud bláznivého a dobrodružného naturelu. Ovšem nějaký hudební domov člověk asi mít musí, tak u mě jsou to například Beatles, Genesis a Pink Floyd, ale taky Beethoven, Rachmaninov či Ravel, ale stejně tak třeba Leonard Cohen, Joni Mitchell nebo Marián Varga. Tam se vracím rád a vždycky tam najdu to, pro co jsem si přišel.

Hradišťan má za sebou loňské vydání alba "Vteřiny křehké". Je to velmi niterná deska, která má v sobě velké duchovní poselství. Neměl jste, Jiří, obavy o její obecné přijetí dnešní převážně ateistickou a konzumní společností?

JP:
Souhlasím s tím, že je to niterná deska, která se nedá poslouchat jako kulisa a která potřebuje svůj klid. Méně už souhlasím s tím, že jsme onou tolik proklamovanou ateistickou a konzumní společností. Myslím, že současné dění nám čím dál víc naznačuje, že v dnešním světě není něco v pořádku, a stále více lidí to reflektuje, uvědomuje si to a přemýšlí o základním smyslu našeho bytí. Proto možná "Vteřiny křehké" oslovily v krátké době platinový počet oficiálních kupujících, kterým snad křehkost sdělení přinesla něco, co právě potřebují. A já jsem za to samozřejmě rád.

Vy máte za sebou spoustu hudebních fúzí. Hradišťan už je v podstatě taková world music. Existuje nějaký hudební styl nebo období, ke kterému se stále rád vracíte?

JP:
Ano, mám rád různá historická období a různé hudební styly a žánry, ke kterým se rád vracím. Vždy jsem chtěl, aby byl Hradišťan otevřeným hudebním systémem, a doufám, že tomu tak je. Vzhledem k tomu, že jej dnes tvoří všestranní zpěváci a multiinstrumentalisti, čtyři z nich jsou absolventy nebo studenty JAMU v Brně a AMU v Praze, můžeme se pohybovat napříč žánry. Ale rád bych zdůraznil, že klíč k pochopení toho, co jsem kdy dělal a dělám, spočívá v tom, že na první místo kladu vždy obsah a filozofii výsledného sdělení, zatímco historickou, regionální, hudebně formální, žánrovou a jinou znakovost vnímám jako druhořadou.

Vlasto, o vás nebylo po roce 2000 tolik v hudebním světě slyšet. Byly za tímto určitým odmlčením nějaké konkrétní důvody, nebo jste se jednoduše začal zabývat víc psaním, divadlem, filmem, scénickou muzikou?

VR:
Napsal jsem dvě knížky, to mi nějaký čas zabralo, ale jinak je to spíš jen dojem. Hudebních pořadů v televizích ubylo a do všech těch různých talkshow a pořadů, kde se všichni snaží vařit, mě to moc netáhne. Odehráli jsme s kapelou stovky koncertů, které navštívily desetitisíce lidí. Nemám pocit, že by o tom nikdo nevěděl.

Jan Nedvěd jednou prohlásil, že každá hudba, která dokáže potěšit člověka, je dobrá. Oba máte zkušenosti a zážitky s mnoha hudebními styly, máte tedy podobný názor?

JP:
V obecné rovině se s tím dá souhlasit, otázkou je však individuální úhel pohledu na to, co je dobré a co špatné, v jakých dobových a společenských kontextech ji hodnotíme, jaká hodnoticí kritéria si stanovíme a podobně.

Jiný váš kolega z branže Marek Eben zase říká, že doba zhrubla. Jak se na ni dívají dva zástupci tak křehké muziky, jakou prezentujete?

JP:
S tím se dá souhlasit ve srovnání s obdobími nedávnými v rámci naší euroamerické kultury, ale podíváme-li se do historie, byla v dějinách lidstva krutější a brutálnější období, většinou spojená s válkami. Dnes je to možná tím, že svět se zmenšuje, a tím nastává větší tlačenice a boj o místo na slunci, více se komunikačně propojuje a o každé katastrofě na druhém konci planety jsme okamžitě informováni, svět je stále pragmatičtější a lidský život se stává pouhým statistickým číslem. Ale vedle toho je tu obrovský potenciál těch, kteří chtějí žít v míru a vzájemné toleranci a usilují o jakousi ekologii přírody a lidských duší. To všechno se samozřejmě promítá i do umění, které je všude kolem nás, a aniž si to někdy uvědomujeme, ovlivňuje nás. Záleží tedy na odpovědnosti každého z tvůrců, jakou energii vysílá do světa, a samozřejmě také na každém z konzumentů, jaké umění si vybírá a nechává se jím ovlivňovat. V tomto smyslu jsem mírným, ale velmi ostražitým, optimistou.

Vlasta Redl
© linkuj.cz
VR: Ono to zas tak hrozné není, ale je fakt, že dost zhrubla česká média, jejich majitelé nám servírují čím dál větší porce krve, hulvátství a násilí, asi mají pocit, že by se na to bez toho nikdo nedíval. Ale dá se tomu vyhýbat, nezapínat ty krámy mechanicky a víc si vybírat. Já jsem omezil sledování zpráv na sport a sleduju už jen kanály, kde nevysílají reklamy. Když se člověku podaří obklopit lidmi, kteří umí pozdravit, poprosit a poděkovat, může mu svět připadat pořád docela hezký. Jak pravil Dalajláma - nemá smysl zkoušet napravit svět, každý kdo se o to snažil, ho ještě víc pokazil, je třeba zkoušet polepšit svoje nejbližší okolí a nejlepší je začít u sebe.

Ve světě internetu a sociálních sítí moc aktivní nejste. Proč?

JP:
Své soukromí a svoji rodinu si chráním a nemám bytostnou potřebu ani čas své vteřiny křehké rozmělňovat. O co víc strávím času na sociálních sítích, o to míň napíšu hudby, která je ve výsledku určena všem. Myslím, že víc prospívám hudbou, než sdělováním věcí o sobě.

VR: Když jsem zadal do Googlu svoje jméno, vysypalo mi to na šest set tisíc odkazů na stránky o mně. Moje stránky www.redl.cz navštívilo již 850 000 lidí. Mně to zas tak úplně za bukem nepřipadá.

Co oba plánujete po skončení společného turné? Nová deska Hradišťanu bude? Vlasta Redl se neplánuje vrátit ke své sólové dráze?

VR:
Já nic nevím o žádné Redlově sólové dráze. Hraju už pět let s kapelou, složenou z elitních muzikantů evropského formátu, kteří hráli s těmi největšími hvězdami moderního jazzu, jako např. Richard Bona, Dave Weckel, Mike Stern, Victor Bailey, Bobby McFerrin… Kapela vždycky byla mojí prioritou a svoje samostatné aktivity kvůli ní omezuju na nejnutnější minimum. Samozřejmě sám si skládám, sám si píšu, sám si aranžuju, sám si produkuju, takže v tomhle smyslu jsem v podstatě celý život tak trochu na sólové dráze. Tu jsem ale nikdy neopustil, takže se tam ani dost dobře nemůžu vrátit. Až skončí tato série společných koncertů našich dvou kapel, vrátím se domů a budu pokračovat v nahrávání nového alba. Mám též rozepsány další dvě knihy.

JP: Nová deska Hradišťanu zatím nebude, protože musím dokončit úkoly v oblasti symfonické tvorby, ale dílčí nápady a materiály si schovávám a možná mám už i název, od kterého se bude námět odvíjet, protože vždy rád postupuji od celku k detailům - tedy od námětu a výsledného sdělení k jednotlivým písním. A rád bych, aby toto CD bylo radostné, snad se do té doby nezmění společenská ani má osobní konstelace, neboť to je základní předpoklad, aby něco takového mohlo vzniknout.

NÁZORY

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Norah Jones - Visions 7/10
Recenze: Norah Jones své noční Vize ponořila do soulu a blues Čtyři roky utekly a americká hudebnice Norah Jones je tu zpátky s novou porcí autorských písní. Její předchozí album "Pick Me Up Off the Floor" bylo odklonem k tradičnějšímu pojetí jazzu, gospelu i klasického popu. Letošní... čtěte zde
Vydáno: 19.03.2024 09:00 v sekci Recenze
Niall Horan, Tommy Lefroy, Sportovní hala Fortuna, Praha, 17.3.2024
Naživo: Niall Horan si v Praze ječící dav dívek omotal kolem prstu Niall Horan se během jednoho roku již podruhé představil v České republice. Už loni patřilo jeho vystoupení na festivalu Colours Of Ostrava mezi ta povedená a své hudební nadání spojené s pokorou a úžasnou bezprostředností v Praze... čtěte zde
Vydáno: 18.03.2024 19:30 v sekci Naživo
Róisín Murphy, Forum Karlín, Praha, 17.3.2024
Naživo: Róisín Murphy odehrála ve Foru Karlín vynikající koncert Róisín Murphy zamířila opět do Prahy, tentokrát do Fora Karlín. Irská zpěvačka, známá svým unikátním vokálním projevem a vizuálním stylem, přenesla přítomné do světa tanečních rytmů a elektronických experimentů. Dostalo... čtěte zde
Vydáno: 18.03.2024 10:00 v sekci Naživo
Ariana Grande - Eternal Sunshine 8/10
Recenze: Ariana Grande se na albu “Eternal Sunshine” otevřeně vyrovnává s rozvodem a následným smířením Rok 2024 bude bezpochyby opět patřit drobounké krásce Arianě Grande. Na podzim ji čeká premiéra filmové verze slavného muzikálu "The Wicked", kde si rovnou střihne hlavní roli. A taky je v období, kdy je čerstvě po rozvodu, takže tu... čtěte zde
Vydáno: 18.03.2024 00:00 v sekci Recenze
Jason Derulo - Nu King 3/10
Recenze: Na desce "Nu King" Jasona Derula kvantita výrazně vyhrává nad kvalitou Kdyby Jason Derulo počkal ještě rok, uběhlo by deset let od vydání jeho posledního studiového alba. Uplynulou dekádu nás zásobil nepřeberným množstvím různých singlů, na které navázal deskou "Nu King". Zjevným cílem bylo toto... čtěte zde
Vydáno: 17.03.2024 16:30 v sekci Recenze
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Video: Smrtí nic nekončí. V písni "Miluju Tě" na to poukazuje Jelen s legendárním Hradišťanem (17.12.2023 16:36)
- Naživo: Slušnost, pokora, vděčnost. Kapela Jelen v O2 areně oslavila deset let nádherným koncertem (03.12.2023 13:29)
- Kniha "Pink Floyd: Všechny písně" nabízí pohled do zákulisí tvorby slavné kapely (23.11.2023 18:12)
- Vlasta Redl již příští týden oslaví v pražské Lucerně "50 let na scéně" (08.11.2023 09:12)
- Recenze: Mnoho řečí, málo muziky. Navzdory doslovnosti ale "The Dark Side Of The Moon Redux" Rogera Waterse za poslech stojí (02.11.2023 10:30)
- Nové desky 43/2023 - od Duran Duran přes Annu K. po Taylor Swift (01.11.2023 20:30)
- Nové desky 41/2023 - od Troye Sivana přes ††† po Holly Humberstone (18.10.2023 21:00)
- Audio: Roger Waters v nové verzi "Time" poněkud cohenovatí (25.08.2023 11:47)
- Naživo: "Husličky" Vlasty a Lucie Redlových ukončily letošní Prázdniny v Telči (14.08.2023 21:18)
- Naživo: Víte, že... Folkovky byly zase fajn? (03.08.2023 18:01)

ALBUM TÝDNE 12/2024

Ariana Grande
Eternal Sunshine

Rok 2024 bude bezpochyby opět patřit drobounké krásce Arianě Grande. Na podzim ji čeká premiéra filmové verze slavného muzikálu "The Wicked", kde si rovnou střihne hlavní roli. A taky je v období, kdy je čerstvě po rozvodu, takže tu máme opět jedno terapeutické porozchodové cvičení s názvem "Eternal Sunshine".

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Út 19.03.
Katapult (CZ) (Forum Karlín, Praha)
Pá 22.03.
Ewa Farna (CZ) (O2 arena, Praha)
Ne 24.03.
Jason Derulo (US) (O2 arena, Praha)
Ne 24.03.
Mother Mother (CAN) (Forum Karlín, Praha)
Ne 24.03.
Giant Rooks (DE) (Roxy, Praha)
Po 25.03.
Only The Poets (UK) (MeetFactory, Praha)
Čt 28.03.
Tom Odell (UK) (Forum Karlín, Praha)
Pá 29.03.
Judas Priest (UK) / Saxon (UK) / Uriah Heep (UK) (O2 arena, Praha)
Út 09.04.
The Academic (IRL) (Futurum Music Bar, Praha)
Út 16.04.
Dave Matthews Band (US) (O2 Universum, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Justin Bieber Prince The Prodigy Vladimír Mišík Karel Gott Queen AC/DC Adele Sophie Ellis-Bextor Kabát Taylor Swift U2 Lucie Vondráčková Madonna Dua Lipa Rush Bono Mirai Kryštof Billie Eilish
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2023 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe
Zavřít reklamu