Po "Detoxu" Dogy přichází jen rozpačité vystřízlivění

29.04.2015 17:30 - Ondřej Hricko | foto: facebook interpreta

Deváté album Dogy vychází pod názvem "Detox" po čtyřech letech od posledního počinu "Karikatury". Karvinská parta zasloužilých rockerů však na novince nenabízí nic objevného a pokračuje v lety nastaveném trendu. Navíc se pomalu a jistě přiklání ke klasickému tuzemskému pub-rocku.
3/10

Doga - Detox

Skladby: Detox, Černá vdova, Od soumraku do úsvitu, Gravitace, Čistej jako líh, Málo vím, Ten, co pozoruje mraky, Až jednou slunce nevyjde, Bílej sníh, Vlk samotář, Alea Iacta Est, Kotvy, Ocelová síla (Bonus)
Vydáno: 1.4.2015
Celkový čas: 44:55
Vydavatel: Petarda
Rockeři Doga fungují již od roku 1988 a za tu dobu se z nich stala neoddiskutovatelná ikona naší rockové scény. Pravidelně obráží festivaly i koncertní sály, nové desky vydávají od svého vzniku pravidelně. Tentokrát si však jejich fanoušci museli počkat o něco déle. Od posledního albového zářezu "Karikatury" totiž uběhly již čtyři roky. Čekání je ale u konce a může započít rockový detox pod odborným vedením karvinské Dogy.

Témata skladeb v pořadí deváté studiovky "Detox", ve kterých se skupina barvitě věnuje nejen problémům současné společnosti, ale i třeba obyčejnému stárnutí, se od předchozích nezajímavých "Karikatur" příliš nezměnila. Doga tak bohužel hudebně směřuje k tradičnímu českému pub-rocku. Zajímavostí je, že s textem přispěl kromě zpěváka Izzyho a Aleše Brichty i Márdi z Vypsané fiXy.

Pomyslný vrchol popularity zažila kapela na přelomu tisíciletí, kdy vydala pár opravdu povedených tvrdě rockových desek, kterým vévodily silné melodie, Izzyho charismatický hlas i nabroušené kytary. Od alba "Love Vole" však nastal mírný kvalitativní pád. Doga se až příliš nebezpečně přiblížila klasickému hospodskému rocku a primitivnímu metalu. Novinka "Detox" to jen potvrdila.

Titulní píseň se veze na vlně sociálně-politické kritiky, která až příliš připomíná Brichtova "Deratizéra". Snaha zaujmout současnými tématy je pochopitelná, ale Doga to provádí velmi nešťastným způsobem a připomíná hospodské pijany, kteří se vzmůžou jen na mlácení pěstmi o stůl: "Ti blbí sráči nás oblbujou. Vymejvaj mozky, klidně do uší lžou. Maj na to prostředky a přesvědčení a pocit, že jsou k tomu vyvolení." Nabízí se srovnání s "Punkovým královstvím" Visacího zámku, jenže punkoví veteráni tak činí alespoň s vtipem a potřebnou sebereflexí.

Přítomnost sebereflexe by prospěla i odlehčenější písni "Až jednou slunce nevyjde", která nabízí prostor pro zajímavé téma stárnutí rockerů. Karvinská parta to však pojala zbytečně prvoplánově, bez potřebných textových vtipů či metafor: "Až jednou slunce nevyjde a na koncerty nikdo nepřijde, až budem hluchý, slepý a tak, pořád si můžem zazpívat, kamaráde, asi je to v hajzlu, kamaráde, tohle je šach mat". Produkce se přitom docela podobá tvorbě populárnějšího Kabátu.

Pro první poslech je trochu skrytým klenotem balada "Málo vím", která má krásnou melancholickou atmosféru a připomíná to, v čem byla Doga vždy dobrá. Bohužel v přemíře rychlých až metalových arakainovských vypalovaček ji lze lehce přeslechnout. S přivřeným okem lze vzít i skladbu "Ten, co pozoruje mraky" se zajímavými kytarovými riffy.

Tématem samo o sobě je pak zařazení chorálu pro hokejisty Třince v podobě bonusu "Ocelová síla". O hudební či textové kvalitě v tomhle případě snad netřeba blíže polemizovat. Pro potřeby povzbuzení hokejových fanoušků a jejich hokejových model je to ale samozřejmě zcela v pořádku.

Zda některá z písní uspěje a bude ji Doga hrát i za pár let, není jasné. Žádná nemá ryze hitový potenciál a nevyčnívá z třináctistopého materiálu plného velmi fádního rock-metalu. Ani po poslechu "Detoxu" si nelze neklást otázku, proč si zrovna Dogu oblíbil písničkář Jarek Nohavica a často s ní spolupracoval. Novinková nahrávka je bohužel prototypem odumřelé větve tuzemské rockové hudby, kde se stále více kumuluje množství vysloužilých pub-rockových kapel. Kdo by to ještě před několika lety řekl, že do téhle škatulky zapadne i Doga.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY