Muzikantka, která omámila valnou většinu hudebních kritiků v zemi. Zpěvačka, co prodala statisíce svých alb. Myslíte si, že jí říká něco slovo nadutost? Ani sebevědomí nepřešlo přes hranici přirozené. Mnoho otazníků řešila Aneta Langerová po turné "Pár míst". Jakou udělá novou desku, kam se její tvorba bude ubírat, co bude hrát lidem na koncertech. Tu poslední položku jsme si vyzkoušeli během zastávky turné "Na Radosti" ve Znojmě.

Bigbít, který hrála s SPB ještě před SuperStar? Líbivý popík, se kterým vyrukovala na debutu "Spousta andělů"? Alternativa z "Dotyku"? Písničkářství ze "Jsem"? Nebo komorní tvorba z turné "Pár míst"? Aktuální turné k albu "Na Radosti" pojala Langerová trochu ve stylu chytré horákyně - od každého něco.

A přitom se rozhodně nedá říct, že by setlist nedržel pohromadě. Úvod koncertu byl totožný se začátkem poslední řadovky - "Dívka" obstarala éterické intro a "Svatá Kordula" dokázala koncert posunout do rytmičtějších vod. I poté se diváci dočkali především písní z poslední desky a nebylo to na škodu. Největších ovací - pro někoho možná překvapivě - se dostalo písni "Tragédie u nás na vsi". Ta svým silným příběhem a závěrečnou gradací učarovala divákům.

Aneta si libuje ve vyprávění příběhů. Během klidnější části koncertu pouze se smyčcovou sekcí tak podala niternou "Vzpomínku" na svoji předčasně zemřelou maminku. Ve skladbě "Slova z hor" navodila atmosféru chatky na Šumavě s kamny, ve kterých praská naštípané dříví. Dle svých slov vlastní stín překročila v písni "Nevěsta", kde se pustila téměř do rapování.

Nesmí se zapomenout na kapelu, kterou měla za zády. Byla složena jak ze zmiňované smyčcové sekce, tak z bigbítu. Koncertu tak zbytečně nepadal řemen, jen by možná nezaškodilo přidat jednu či dvě rychlejší písně - "Skvělej nápad" hodně chyběl. Po závěrečných přídavcích "V bezvětří" a nezbytné "Vodě živé" se vystupující dočkali zasloužené standing ovation. Pozitivní dojmy z celého víc jak hodinu a půl trvajícího koncertu nemohlo přebít ani stávkování zpěvaččiny kytary.

Koncerty dnešních hvězd často nabízejí ohromná pódia, velkolepé projekce, spousty doprovodných efektů a ze samotného vystoupení čiší prázdno. Zde to byl naprostý opak. Velmi jednoduchá scéna, pár světel - nebo spíš světýlek. Malebný prostor o velikosti dvou středně velkých obývacích pokojů (nebo tří?) se zhruba třemi stovkami zaplněných sedadel. Pocit, že Aneta zpívá právě vám a jen pro vás. Téměř bezchybný výkon (slyšel snad někdo textové zaškobrtnutí v "Hříšná těla křídla motýlí"?). Intonační snad až chirurgicky přesná dokonalost i v těch nejtěžších pasážích. Hlas, co se vám v jednu chvíli ostře zařezává do uší, aby hned o moment později něžně hladil.

Drobná žena nenabídne žádná vzletná slova, nerada mluví mezi písničkami, snad se i ještě trochu stydí. Jakmile ale hrábne do strun, nikdo na ni nemá. Mezi současnými zpěvačkami v České republice určitě ne.

Poznámka: Fotografie jsou ilustrační. Pocházejí z prosincového pražského křtu desky "Na Radosti".