Posledních dvanáct měsíců bylo pro český hiphop opravdu zásadních. Nejdříve představili albově svůj "Repertoár" Peneři strýčka Homeboye a teď se svým debutem "my3" přicházejí jejich souputníci, Indy & Wich. Český hiphop už samozřejmě dávno není v plenkách - opravdovými pionýry žánru byli Manželé a jejich "Jižák", po revoluci je pak následovali už dávno zapomenutí Rapmasters a pro popularitu hiphopu v Čechách udělali určitě nemálo i Chaozz. Během oněch let si ale hiphop jako hudební žánr u nás odbyl svá telecí léta a nyní tedy patrně nadchází čas, kdy v rámci této subkultury začnou v Česku vycházet desky, které bude možno brát vážně. Konečně!

Pokud znáte Peneří desku, neměli byste mít žádný problém si představit, jak vypadá album "my3" po hudební stránce. Hlavním autorem všech tracků je totiž DJ Wich, kterého si jako tvůrce hudebních podmazů pro své skladby přizvali i kolegové z PSH. Ačkoliv jsou si tedy po této stránce obě desky docela podobné - pohybujíce se někde ve funkem a r'n'b ovlivněných hiphopových vodách s množstvím samplů živých nástrojů - je album "my3" lepší. S nahráváním předchozího alba DJ Wich zřejmě nabyl řadu zkušeností, které teď u svého domácího projektu zúročil. Některé ze skladeb, jako třeba "Cesta štrýtu", "My3" nebo pohodová "Téma" jsou skutečné pecky, které vás chytnou na první poslech. Skutečně skvělá je i temnější "Bratři v rýmu", která mi možná trochu připomíná něco z poslední desky amerických The Spooks, nebo trochu podobná "D:/Jay". Kdybych to měl vzít z opačné strany, tak na desce nenajdu opravdu jedinou (!) skladbu, která by se mi nelíbila. A to mezi skladby počítám všechny čtyři "Skity" - tedy kratičké hudební intermezza, "Intro" a "Outro".

Z texty je to trochu složitější a jelikož se jedná o hiphop, jsou podstatné minimálně stejně jako hudba - ne-li více. Oba MCs, La4 i Indy, mají slušný projev, z nějž máte dojem, že z více než nějakými zhulenci z Jižáku máte co dočinění s undergroundovými intoši. A i díky tomu "my3" album "Repertoár" převyšuje. Drtivá většina textů má hlavu a patu a jde v nich naštěstí i o nějaké hlubší sdělení, než že "tenhle track je fakt hustej, tak ubal dalšího jointa", jak už to u hiphopu občas chodí. Nejlepší text z desky je dost možná "Síla slova", kterému na paty šlapou "Pohyb 2" a následující "Cesta štrýtu". FAKT POHODA! Výrazně slabší jsou naopak skladby jako "Mít či nemít (správnej beat)" které jsou spíš jenom kolekcí starých ramenatých hiphopových klišé ("...chceš-li správný beaty míti, musíš správně rychlost nastavit a taky rytmus vymyslet a nesmí tě to srát...") nebo "Téma", které má být tak nějak zábavně o ničem, ale je jenom o ničem. Trochu medvědí službu klukům ale paradoxně udělal MC Vec ze slovenských Trosek, který svojí krátkou účastí ve skladbě "Noc je 1/2" ukazuje jak by to ideálně mělo vypadat. Tomu se říká ukradená show! Zmínit musím i dalšího z hostů - emsího Dr. Karyho, který hostuje ve skladbě "Bratři v rýmu". Zatímco ve "slokách" předvádí svůj běžný standard, který od něj slyšeli snad už všichni, v refrénu, kde zpívá překvapivě česky, vás z jeho projevu může příjemně trochu mrazit.

Pokud tedy vezmeme v úvahu všechny důležité faktory - to znamená hudbu, texty, přednes, originalitu, kvalitu zvuku i obal a znásobíme rozdílem mezi plusy a mínusy, dojdeme k poměrně zajímavému výsledku. Album "my3" Indyho, Wiche a La4 je patrně nejlepší hiphopovou deskou, která u nás kdy vyšla a současně je zatím horkým kandidátem na domácí album roku 2002. A to je dost, nemyslíte?