(Nahrávka Eminema "The Eminem Show" byla na MusicServeru v týdnu od 10. do 16.6. zvolena za Album týdne a v tomto období ji na E-store.cz koupíte za zvýhodněnou cenu 499,- Kč.)

"Bylo už na čase! " říkali si fanoušci, když vyšlo ve známost, že jejich hvězda, jejich idol, rapper Eminem, vydá na jaře novou, třetí "velkou" desku. Byl o ní takový zájem, že ihned po vypuštění do světa, po pouhém jednom dni, se stala v Americe číslem jedna v žebříčku prodejnosti. Dlouho před její premiérou už na internetu kolovaly písně z ní, takže Universal nakonec musel datum vydání o týden dopředu posunout. To jen stvrzuje, že Eminem pověstných 15 minut slávy nemá ani za sebou, ani před sebou, nýbrž že si jich právě užívá, a to plnými doušky.

"Marshall Matters LP", donedávna poslední deska, udělala doslova díru do světa. Nejen, že díky Eminemovi se stala slavnou britská hvězdička Dido, ale i rap a hip-hop se dostaly do míst a k lidem, kteří o nich do té doby neměli potuchy. Rádia neustále omílala "Stana" a "Real Slim Shadyho", bulvární plátky plnily raperovy úlety a provokace, jeho rozepře s bývalou manželkou, s matkou, s novináři. Eminem je dnes pojem (ať negativní, anebo pozitivní). A muzika? Jedno mu nejde upřít - přestože je běloch, za vlastního ho přijala i černošská komunita, což lze považovat za vynikající úspěch. Důkazem je Eminemova dlouholetá spolupráce s Dr. Drem, kterého lze bez jakékoli diskuse považovat za žijícího klasika hip-hopu. To všechno znamená, že Slim Shady (Eminemovo alter ego) rapu asi rozumí a dělá jej dobře.

"The Eminem Show" je album, které v několika ohledech plně odpovídá prototypu rapové desky (zdánlivě neúnosných dvacet skladeb, takřka osmdesátiminutová stopáž, několik hostů) a zároveň z vyjetých kolejí vybočuje (Eminemovy tradiční srandičky, hudební - relativní - bohatost, obsahy textů). Proč je Eminem tak úspěšný? Čím to, že se jeho desek prodávají miliony, když kolem chodí spousta bílých kluků, kteří to nikdy nedotáhnou dál než na lavičku do parku? Velkou roli hraje charisma, jehož má Marshall Matters (Eminemovo skutečné jméno) na rozdávání, a které je bohatě podporováno rozličnými skandály. Jenže krom osobní aureoly je to ještě něco - Eminem umí napsat dobrou hip-hopovou písničku s textem, který si nebere servítky, byť je někdy až předimenzovaně nebubřelý, a s melodií, která není rapperům vždy vlastní (a která prodává). To je ostatně důvod, proč jej někteří zarytci nemají rádi - jeho skladby nejsou žánrově ortodoxní. Navíc hojně používá samplů. Nejinak tomu je na "The Eminem Show". Ze všech kousků na posluchače promlouvá nezaměnitelný, jakoby uječený hlas, doplňovaný místy rychlejšími a místy pomalejšími beaty. Frázováni je přerývané, navrstvené, takže působí intenzivněji. Narozdíl od "Marshall Matters LP" je nová deska méně agresivní, a to především po textové stránce (asi nejostřejšími skladbami jsou "White America", ve které spílá především politikům, a "Superman", což je další z jeho vyrovnání s ex-manželkou Kim). Album to ani není tak "hitové", jako byl jeho předchůdce - singl "Without Me" sice má velké naděje dobýt první místa hitparád, zbytek desky je však, řekněme, méně komerční (píseň "Soldier" bych dokonce označil na temnou a depresivní). Jelikož někteří čtenáři mají rádi tipy, za vrcholy desky "The Eminem Show" bych vybral jednak "White America" (hlavně kvůli těm živým bubnům), "Soldier" (klidné, posmutnělé a tak nějak upřímné), "Without Me" (komu se líbilo "I’m The Real Shady", bude slintat blahem), "When The Music Stop" (má asi nejhloupější text z desky, ale hostování kumpánů z D12 je jednoduše bezva) a konečně "My Dad’s Gone Crazy" (v téhle písni s Eminemem odříkává i jeho dcera Hailie, kterou bych mimochodem označil za téma #1 celého alba).

Ačkoli deska nezačíná obligátním: "This Is Another Public Service Announcement Brought To You In Part By Slim Shady...", jedná se i tak o další povedený příspěvek bělošskému hip-hopu od chlapíka, kterému můžete říkat Eminem, nebo Slim Shady či Marshall Matters. "The Eminem Show" je album vyspělejší, propracovanější a textově zajímavější než byla dvojka. Shady se sice nevrací ke spíše humorné atmosféře svého debutu, ale už nedává tolik najevo opovrhování světem a staví se do pozice toho, kdo stojí nad věcí (ačkoli si nenechává nic líbit).