Chlapci z Divokýho Billa mají jeden dar. Občas však danajský. Umějí z každé písničky udělat odrhovačku a u tohoto projektu to nejvíc schytala jedna z Krylových jinak nejkrásnějších písní "Karavana mraků". Interpretace skladby "Lásko!" ale ještě s odřenýma ušima prošla a závěrečné propojení se stejnojmenným songem skupiny z alba "Propustka do pekel" působí mile a neotřele. I přes docela šílenou image frontmana Vaška Bláhy, který vzdáleně vypadá jako James Hetfield, který právě opustil Bohnice.

Účast Tomáše Kluse v tomto projektu vyvolala taktéž protichůdné reakce. Mnozí ho kritizují za opravdu velké množství chyb, kterých se během interpretace tří písní dopustil, jiní to zase berou lidsky. Vždyť člověk je tvor omylný. Během "Marata ve vaně" se odrovnal hláškou "Putin si zastřílí". Jinak ji však zazpíval zajímavě svojsky, a ne tak naléhavě a emočně, jak ji známe v původním podání .

Hitmaker Michal Hrůza se k naší i vaší radosti vrací po zranění na hudební scénu. Vystoupení na akci pro Kryla se ale odehrálo už v dubnu, tedy před nešťastným zraněním na Colours of Ostrava, a zpěvák v písni "Srdce a kříž" dokazuje, proč patří k nejcharismatičtějším osobnostem naší scény. Skladbám, které sám nenapsal, dokáže dát leccos ze svého umu nenásilnou formou, takže kdo nezná originál, nepozná, že se jedná o předělávku, ale klidně by připsal autorství samotnému Hrůzovi.

Xindl X se i díky pravidelnému pořadu "Xindloviny" na nejmenované komerční rozhlasové stanici, ve kterém svými písněmi glosuje dění doma i ve světě, pasoval na novodobého zpěváka protestsongů, takže se tentokrát cítil jako ryba ve vodě. Jmenovat všechny ty Gustavy a Vasily a posílat Hutky, Čerty a ostatní do exilu šlo tehdy soudruhům velmi dobře. V nové, svěží verzi písnička velmi příjemně odsýpá a slova se pod kůži zabodávají velmi pichlavě.

Michal Hrůza podruhé. Tentokráte s velkým Krylovým okupačním hitem "Bratříčku, zavírej vrátka". Podává ho s velkou dávkou svěžesti, závanu čerstvého muzikantského větru a chuti do poprockového hraní. I tento kabátek Krylovým písním jednoduše sluší.

"Píseň neznámého vojína" dostala v podání Xindla X velkou dávku syrovosti a byla opentlena velmi zajímavými kytarovými vyhrávkami. Ondřej Ládek má v sobě dar vypravěčství, které však nesmí sklouzávat do mentorování, jako se tak stalo třeba v případě jeho vlastní skladby "Čecháček a totáček".

A řítíme se do cílové rovinky. Aneta Langerová je v poslední době nejen na musicserveru velkým tématem. Vypadá to, že se konečně našla jak v životě, tak v muzice. Její sytý hlas nachází v písních netušené obzory, dostává do nich emoce, které by jim nikdo jiný nedokázal dát. "Nevidomá dívka" má navíc už ve svém textu velmi silný příběh, který sám o sobě dokáže připoutat pozornost. S tímto provedením dvojnásob.

Projekt Salome zatím nemá v našich luzích a hájích takový zvuk. Čtveřice mladých umělců se zabývá právě Krylovou tvorbou a aranžmá k songu "Dívka havířka" připravila velmi hravé, až divadelní. Harfa, klarinet i projev zpěváka dodávají skladbě náladu přesně takovou, jakou by měla mít.

"Při návratu z mistráku na ČAFCe jsem slyšel Anetu Langerovou zpívat Krylovu 'Salome'. Ve vytopeném autě jsem přimrzl k sedačce." Tento dojem vyvolala interpretace jmenované písně u nejpopulárnějšího fotbalového komentátora v zemi Jaromíra Bosáka. Důvody není třeba dlouze hledat a ve své minirecenzi je už jasně popsal i kolega Josef Martínek. Tak si to prostě pusťte a poslouchejte, další slova jsou zbytečná...

Markéta Irglová se v rodném jazyce příliš neprojevuje. Tentokrát udělala výjimku. A zatímco ve dvou duetech se sestrou Zuzanou "Děkuji" a "Plaváček" byla ještě poměrně nevýrazná, v a capella verzi "Jeřabin" však v Lucerně nastalo takové ticho, že kdyby spadl špendlík, ozvala by se hromová rána. Tady se její něha, romantika a cit, který ve svém hlase přirozeně nabízí, projevily naplno a postaraly se o vrchol celého programu.

Hlavním důvodem celého projektu byly samozřejmě nedožité sedmdesáté narozeniny Karla Kryla. Mezi příčinami ale takříkajíc pod čarou lze hledat i touhu přiblížit písničkářovu tvorbu mladým lidem, jimž by jinak nejspíš mnoho neřekla. Prostřednictvím interpretů, kteří táhnou českou hudební scénu v současnosti, by to neměl být tak velký problém. Vkrádá se ovšem otázka, proč byl opomenut ten, který vlastně na Krylovu tvorbu odkázal jako první a díky němuž se jeho písním znovu dostalo velké publicity. Ano, řeč je o Danielu Landovi. Jeho tvrdě rocková verze "Morituri te salutant", předvedená v roce 2003 v rámci jeho "Vltava tour", se stala velkým rádiovým hitem a přispěla ke vzniku alba "Večer s písní Karla Kryla pro český národ".

Obrovský počet jeho fanoušků je sice vyvážen stejně velkým množstvím odpůrců a kritiků, co při vyslovení jeho jména hrůzou koulí očima (a nutno přiznat, že třeba "Král a klaun" se mu opravdu nepovedla). Určitě se však našlo i nemálo těch (mezi nimi i autor článku), kteří právě díky Landovým interpretacím Krylovu tvorbu objevili. Je proto škoda, že nedostal prostor i při této příležitosti.