Můžeme bez obav tvrdit, že vaše popularita stoupá. Co byl podle vás zlom ve vaší kariéře? Ten zlom, díky němuž jste se stali populárními?

Těch zlomů bylo víc. Navazujou na sebe. Zásadním větším krokem bylo, když jsme se na desce "Hrdina počítačový hry jde do světa" dali dohromady s Radůzou. Ta vydala hrdinu u svého vydavatelství a postavila se za nás. Pak jsme potkali Tomáše Paletu, který nám dělá managera. To nám moc pomohlo. Tomáš nás pak dovedl k Ondrovi Ježkovi. U Ondry jsme nahrávali "Soundtrack ke konci světa" a díky němu našli dobrej studiovej zvuk. S tímhle albem jsme pak vyhráli Anděla, což byl asi poslední velký průlom. To všechno je samozřejmě jen následek toho nejdůležitějšího a tím je to, že jsme se vůbec narodili a hlavně potkali. (odlehčeně)

Jaký vlastně máte názor na náš národ v ohledu zápalu do objevování nových kapel?

To se asi liší generace od generace. Mladý lidi nový kapely určitě hledaj. Na druhou stranu, když vzpomeneme na nedávnou soutěž o nejlepší kytarový riff na iDnes.cz, tak při pohledu na Top 10 nemáme o Češích v tomhle směru jakýkoli mínění. Je to tu pořád trochu zabetonovaný.

Nebo popularita festivalů, jako je Otvírák...

To je celkem smutný. I když je otázka, jestli line-upy takových festivalů jsou vnitřní touhou těch lidí, co je navštěvujou. Často to totiž není poptávkou zespoda, ale tím, co je lidem nabízeno, co je do nich vytrvale hrnuto. Je to trošku jako s tou slepicí a vajíčkem. Co bylo dřív - nabídka nebo poptávka? Na druhý straně je ale třeba pozitivní vliv internetu. Internetová generace nevnímá už tolik, co na ni chrlí zdejší média, a jde svou cestou, takže jsme optimisti. Mnoho tuzemských rádií, televizí, festivalů staví na jistotách, ale člověk se vždycky musel po lepší muzice pachtit. A dobrých, výborných projektů je u nás spousta! Navíc máme velkou tradici undergroundu, takže nějaká nadvláda popovýho hnusu tu nehrozí.

Podobně je to v Česku s showcase festivaly, jejichž tradice tu není ještě rozjetá. Vy jste headlinery letošního Nouvelle Prague, proč si myslíte, že vás vybrali?

My myslíme, že je to proto, že jsme svý. Že je přitažlivá jistá naše osobitost a originalita, která by mohla oslovit i zahraniční návštěvníky festivalu. Máme rádi kapely, které vytvářejí svůj svět. Plus jsme hezký kluci, že jo. (smích)

Těšíte se na Balthazar (zahraniční headlineři Nouvelle Prague, poz.red.)?

Moc je neznáme.

Jak se vypořádáváte s tím, že jste v kapele čtyři Honzové?

Řeší to přezdívky vytvořený z příjmení. Různě to kombinujem - když jsme dva Honzové, tak se můžeme oslovit i prostě Honzo. Do toho, aby podobností nebylo málo, mají v kapele dva z Honzů i stejnou přezdívku. Máme "Hudebnice" a "Hudebnice". Zbytek přezdívek je ale hrozně sprostejch a intimních. (smích)

Můžete vypíchnout nějakou vzpomínku z letošního Banátu? Jak na něj vzpomínáte?

Někteří z nás od tý doby nepijou alkohol. (smích) Byla to jízda, byl to punk a moc nás to bavilo. Byl to dobrej skok, protože my jsme předtím hráli ve Stockholmu, kde je dost vysoká životní úroveň a přímo odtamtud jsme přejeli do Rumunska, což je opačnej extrém. Fanoušci jeli s náma v autobuse, což je onen koncept - strávit se svojí oblíbenou kapelou čtyři dny v kuse tisíc km od domova jako na táboře.

Jaký byl zájem fanoušků o tuhle jízdu s vámi?

Prý historicky největší. Chtělo s námi jet sto devět fanoušků. Autobus má nějakejch čtyřicet míst, takže naše následovníky museli rozvrstvit i do autobusů ostatních kapel.

Navázali jste s nějakými fanoušky bližší vztahy?

Jo, tak tam se molh bavit každej s každým. Ona sama ta akce filtruje nějakej druh lidí, kteří rádi stráví čtyři dny v horách s hudbou, která si je mezi sebou taky podobná. My jsme si hlavně konečně našli čas na sblížení se s ostatními kapelami. Blízkost je daná i tím, že tam není signál a lidi se musejí bavit mezi sebou. Proběhlo hodně rozhovorů...

...který si nepamatujete.

Ne, to zas ne. Jenom poslední den si pamatujeme spíš tak nějak jako sen.

A kolikátý den jste hráli?

Druhej. Myslíme, že druhej. (smích)

Já mám takovou interní otázku. Už víte, kdo vám sežral ryby?

To se řešilo. Vím, kdo to byl, ale jménem ne. Ve vesnici bylo pečení ryb. My jsme se na to začali strašně těšit, a když jsme tam přijeli, zrovna před náma byla nějaká parta, která ty poslední ryby snědla. Naše parta uslintaných dorazila takhle při posledním dni a už na nás nevybylo.

Měli jste někdy chuť s tím fláknout a odjet co nejdál to jde?

Jasně. Třeba v tu chvíli, kdy jsem psal tenhle text. Kapela mě hrozně štvala. My jsme se tři poslední měsíce nahrávání desky viděli skoro každej den, takže je to o tom ponorkovým stavu, kterej se občas nutně dostavil.

"Chcem si jenom říct, jak horký jsou naše srdce, až se navzájem spálíme," zpíváte v singlu, který slavil úspěch na Rádiu 1. Je to o destruktivní lásce, nebo je to jen jinotaj?

Já jsem to s tímhle smyslem nepsal, ale je mi jasný, že se to tak dá chápat. Napsal jsem to pod vlivem filmu o sebevražedných atentátnících, takže sdělení toho textu je, že všichni pocházíme z jednoho pomyslnýho stromu a vlivem času na to občas zapomeneme. Že jsme jedno. Pak dochází k takovým extrémům, že se lidi odpalují granátama, což se může stát i ve vztazích.

Taky zpíváte o létu 2013 - bylo pro vás nějak výjimečné?

Bylo to hrozně krásný léto. Pojmenovali jsme si ho "bezstarostné léto 2013". Někteří z nás vyrazili společně autem putovat po Francii. Byl to úžasnej trip. Ale tohle léto jsme cestovali ještě víc. Belgie, Holandsko, Švédsko, Rumunsko, to všechno s kapelou. Bez kapely to moc nejde. My hrajeme přes sto koncertů ročně, což nás přikovává k sobě a k republice, takže nemáme moc možností se prostě sebrat a někam na týden vyrazit.

Vy čerpáte energii především v přírodě, je to tak?

Pro nás je příroda něco úplně přirozenýho. Je naší součástí, ani si neuvědomujeme, že je co si na tom uvědomovat. Můžeme psát o mezilidských vztazích nebo přírodě - ve finále je to totéž. Ale nejsme zas nějací velcí hipíci.

A když jsme u hipíků, jaký je váš názor na legalizaci marihuany v Česku?

Pro legalizaci. Je to jen věc kultury. Alkohol považujeme za normální - proč? Vždyť tvrdej alkohol a hrací automaty jsou mnohem destruktivnější než kouření marihuany. Ať si každej kouří, co chce.