Poslední řadové album "Out Of The Game" jste natáčel s producentem Markem Ronsonem. Jak jste se vůbec potkali a jak jste si spolupráci užili?

Mark je jeden z mých nejoblíbenějších lidí na planetě. Práci s ním jsem totálně zbožňoval a doufám, že k ní jednou opět dojde. Jak jsme se potkali? V přeplněném zakouřeném baru samozřejmě.

Bylo záměrem natočit novou nahrávku v mnohem svižnějším duchu, který bude v kontrastu s předchozí temnější a intimnější "All Days Are Nights", na níž jste se vyrovnával se ztrátou vaší matky?

Rozhodně. Po "All Days" jsem potřeboval dávku energie a ukončit ty nekonečné vlny smutku. Samozřejmě i na "Out Of Game" se najdou smutné momenty, ale to bych zase nebyl já.

Vaše hudba mívá často větší ohlas u nás v Evropě, než u vás doma ve Státech…

No, není to zase tak zlé, rozhodně zde mám solidní kariéru, ale je tady neustála chuť po čerstvé krvi. Jsou to tady trochu Spojené státy upírské! Proto mám potřebu se vracet na starý kontinent.

Právě vychází vaše první kompilace "Vibrate: The Best of Rufus Wainwright", a jestli je na vydávání kompilací něco pozitivního, tak je to možnost se ohlédnout zpět za uplynulou kariérou. Pokud se podíváte zpět, co považujete za nejlepší a nejhorší moment vašeho života?

Nejlepším momentem bylo rozhodně narození mé dcery a pak také svatba s mým stávajícím manželem. Tím nejhorším smrt matky. Jsem přece jen obyčejný člověk.

Na kompilaci najdeme nový song "Me And Liza", pojednávající o Lize Minelli, které se nelíbil váš hold její matce Judy Garland (mimochodem zaznamenaný na "Rufus Does Judy At Carnegie Hall" - pozn. redaktora). Jak byste popsal váš současný vztah s Lizou Minelli?

Myslím, že by nepřijala mé pozvání na čaj, ale pokud bychom spolu byli v sedmdesátých letech, nejspíše bychom rozbili taneční parket. Žijeme ve smutných časech...

Jednou z vašich čerstvých spoluprací je duet s Robbiem Williamsem v písni "Swing Both Ways" z jeho stejnojmenného swingového alba. Když song poslouchám, je z něj cítit, že vás natáčení opravdu bavilo. Jak jste se k sobě vůbec dostali?

Seznámili jsme se v lázních pro homosexuály… Ne, dělám si samozřejmě srandu. Natáčení s ním byla zábava, a jestli někdy v budoucnu se mnou bude chtít zajít do podobných lázní, rád se přidám.

Před pěti lety měla v Manchesteru premiéru vaše první opera "Prima Donna" a je známo, že pracujete na další. O čem bude?

Bude o římském císaři Hadriánovi a jeho řeckém milenci Antinoosovi. Muži v sukních ve středomoří. Rozhodně to ani trochu není přiteplený námět.

Vaši lásku k opeře nelze popřít. Co vás k ní přivedlo?

Tatíček Verdi to zapříčinil. Poté, co jsem slyšel jeho "Requiem", začal jsem hned další den honit operní divy. S objevením Straussovy opery "Salome" to ale začalo být opravdu vážné.

Někde jsem četl, že plánujete francouzskou nahrávku. Je to pouze sen nebo je to projekt, na němž se v budoucnu chystáte pracovat? A kdo je váš největší francouzský vzor?

Francouzskou desku chci rozhodně udělat. Myslím, že mi bude dobře sedět hlasově. Gainsbourg je král!

Byl to na vás velký tlak vyrůstat v rodině profesionálních muzikantů? (jeho rodiče jsou relativně známí folkoví interpreti Kate McGarrigle a Loudon Wainwright III - pozn. redaktora)

Moji rodiče, i když oba skvělí a významní muzikanti, nebyli nikdy zrovna super slavní, a to docela pomohlo. Nyní mě moc baví dělit se o jejich hudební poklady, které vytvořili, s novým publikem. To je velká pocta.

Věděl jste od začátku, že budete dělat hudbu profesionálně?

Víceméně. Jsem totiž docela líný.

Docela často spolupracujete s vaší sestrou Marthou. Nenapadlo vás někdy udělat společnou nahrávku?

Mělo by k tomu určitě dojít, protože naše hlasy jsou k sobě přitahovány.

Po smrti vaší matky jste společně s Marthou uspořádal sérii koncertů na její počest a ty také loni vyšly jako záznam…

Je to tak, vydali jsme album "Sing Me The Songs" a podle mého názoru zachycuje pravděpodobně nejlepší vokální výkony, jaké jsme s Marthou kdy podali. Naše matka Kate McGarrigle byla obrovský hudební génius.

Co vás v poslední době hudebně ovlivňuje?

Havana, Kuba.

Jak byste popsal váš proces skládání?

Konstantní, vytrvalý a nikdy nekončící. Občas si říkám, že bych si mohl častěji brát volno.

Jak moc velkou životní změnou pro vás byla svatba s vašim partnerem a narození vaší dcery? Mělo to radikální vliv na váš životní styl?

Myslím, že to změnilo můj život víc, než dokážu vůbec vyjádřit. Již to není pouze o mé osobě. Navíc nic na světě není lepší, než dělat někoho jiného šťastným. Jsem rád, že mám tento dar.

Vždy jste otevřeně mluvil o své sexualitě. Vezme-li v potaz nedávný komentář papeže, myslíte si, že to může pomoci společnosti býti konečně vice otevřená?

Nový papež je v pohodě, přesto mi přijde kulminace těch předchozích stále trochu znepokojivá.

Brzy s vašim výběrovým albem vyrazíte na turné. Na co se můžeme těšit?

Na směsku sladkých písní, slz a smíchu.

25. března navštívíte Prahu a i když to bude váš první sólový koncert, už jste před tím v Česku dvakrát vystoupil. Našel jste si čas naši zemi alespoň trochu prozkoumat? A objevujete vůbec rád místa, která navštívíte v rámci vašich turné, nebo jste spíše hotelová persona?

Rád objevuji. Kdykoliv jsem v České republice, začnu slyšet Janáčka a procházet se uličkami, hledaje třísetleté elegantní dámy. Zbožňuji to tam u vás.