Kamkoliv se v posledních letech podíváte na tvorbu Lenky Dusilové, vždy u toho byla i Beata Hlavenková. Výčet dalších spoluprací (s Ivou Bittovou, Justinem Lavashem, případně projekt S'aight) by zabral nemálo místa a jejich poslech by opět potvrdil již známý fakt, že Beata je všestranná klavíristka. Její zalíbení v jazzu odhalila i její prvotina "Joy For Joel". S dalším albem však nikam nechvátala a nechala prvotní ideu tak říkajíc dozrát. Stejně jako v prvním případě i v tomto původní impuls vzešel v blízkém rodinném kruhu - narození druhého syna Theodora Eliho mělo za následek ideu, ovlivněnou kalendářními měsíci a fascinací písničkovou formou. Tím však není řečeno, že by "Theodoros" byl záměrně poskládán ze skladeb s formulkou sloka-refrén-sloka-refrén.

Beata se zamyslela nad primární jednoduchostí, repeticí motivů a nad komponováním jednotlivých melodických úseků, sekcí. Ty postupně osamocena přehrála (vše bylo nasnímáno v sále Janáčkovy filharmonie Ostrava) a až posléze ve studiu smíchávala dohromady, postupně vrstvu po vrstvě. "Theodoros" je hlavně její sólo a všech dvanáct kompozic má punc vlastního rukopisu - zůstalo však zachováno ono jazzové cítění, včetně rytmické dynamiky. Nahrávka sama o sobě však není vyloženě jazzovou směskou do kouřem zahaleného baru, kde znějí letité standardy v nových úpravách. Je to spíše pevně uchopená improvizace, místy i dosti minimalistická, která se proplétá idylickými záchvěvy jednotlivých měsíců, přesně těch, které s precizní pravidelností otáčíme nebo odtrháváme z kalendářů.

"Theodoros" je svým způsobem i muzikální příběh, v němž se odehrávají všechny základní dějové cykly. Vše začíná zahloubanou a zachmuřenou zimní atmosférou, která s blížícím se jarem nabírá dech života a zrychluje svůj tep změn probuzení (dramaticky vystavěný "Aprílios") nebo májového rozkvětu. Rozverné barvy léta tu proběhnou v rychlých červencových bouřkách (rozjařená "Ioúlios" splašeně utíká do stínů slunečních paprsků) a srpnových chladných ránech. S podzimem pak přicházejí přípravy na zimní spánek, pochmurné plískanice, opadávání listí ze stromů a zasněná naděje v úplném závěru, ve chvílích, kdy všichni očekávají ty nejkrásnější svátky roku (melodrama v "Dekémvrios"). Beata tyto pocity setřídila intuitivně, oduševněle a s pokukováním na hraně vážné hudby.

"O dvanácti měsíčkách" je krásná pohádka Boženy Němcové, kterou možná i Beata Hlavenková předčítá svému synovi Theodorovi, a těžko říci, zda i tudy nevedla cesta k albu "Theodoros". Na něm však hraje prim klavírní virtuosita hlavní aktérky, která se ponořila do emocionálních fragmentů ubíhajících měsíců, kdy každý z nich má svou specifickou náladu. A je balzámem se nechat touto téměř klasickou hudbou unášet v zasněném večerním módu.

Album "Theodoros" Beaty Hlavenkové bude pokřtěno v rámci dvojkoncertu o nastávajícím víkendu, 1. a 2. února, v kostele sv. Vavřince (Hellichova ulice č.p. 18, Praha 1 - Malá Strana), kde prvně zazní jeho koncertní podoba. Hosty večera budou Lenka Dusilová a Justin Lavash.