O výjimečnosti druhé desky "Šero" od krnovských Bratrů Orffů bylo napsáno už mnoho. Není divu, debutová nahrávka "Bingriwingri" se v roce 2005 stala velmi úspěšnou, získala nominaci na Anděla a vyhrála hned několik cen. Bratři Orffové se u nás (s trochou nadsázky) stali hudebním folkovým kultem. Po osmi letech se kapele podařilo vybrat peníze od fanoušků na nové album díky portálu HitHit, a tak vzniklo "Šero" - krásná, intimní a melancholická nahrávka plná naivních textů. No jo, ale jak se skupině podaří přenést atmosféru z alba na pódium? Jednoduché to mít určitě nebude. Naštěstí se s tím poprala vcelku důstojně.

Palác Akropolis bylo to místo, kam Bratři Orffové zavítali desku pokřtít. Ještě předtím jim plac přijel zahřát norský multiinstrumentalista Moddi, který svým jedinečným stylem, směsicí folku, popu a post-rocku, k Orffům naprosto přesně zapadl. Ne nadarmo se svou poslední nahrávkou "Set The House On Fire" získal nominace ve čtyřech kategoriích norských cen Grammy. Před několika dny předskakoval české kapele Luno v Brně a nyní si odbyl samotnou premiéru i v Praze.

Moddi, civilním jménem Pål Moddi Knutsen, si připravil celkem jednoduchou show. Vystačil si s akustickou kytarou, harmonikou a slečnou po jeho pravici, která ho doprovázela hrou na violoncello. Převládala spíš melancholická nálada, ale byly chvíle, kdy se do toho opravdu opřel a dal krásně vyniknout svému hlasu. Během ladění kytary (a že ji ladil opravdu často) mezi písněmi prohodil pár slov, kterými spolehlivě rozesmál publikum. Orffové si rozhodně nemohli vybrat lepšího předskokana.

Když Moddi dohrál, následovala menší pauza. Následně se na pódium vplížily osoby, které se chopily svých hudebních nástrojů a pozvolna odstartovaly vystoupení. Výrazné světlo, které jsme mohli vidět u předchozího interpreta, ubralo na intenzitě a vytvořilo potřebnou atmosféru. "Šero" bylo opravdu šero. Skoro jsem litoval fotografy, kteří v ten večer neměli zrovna lehkou práci. Ale jak nejlépe pokřtít "Šero"? No přece tmou!

Zpočátku Orffové působili nejistě, pravděpodobně z nových songů, které ještě neměli pořádně pod kůží. Proto začali těmi léty ověřenými věcmi z "Bingriwingri" a až po chvíli sáhli po nových. Zpěvák Ivan Gajdoš po skladbě "Na dně krnovské propasti" přiznal, že si málem nevzpomněl na druhou sloku. Postupně však kapela nabrala na jistotě a zbytek novinek z aktuální desky odehrála bez problémů. Vzhledem k tomu, že na albu kromě živých nástrojů přibyla i elektronika, zajímalo mě, jak si s tím Orffové poradí. Naživo tak některé věci strádaly, ale nebylo to ke škodě, ba naopak. Výraznější hudební nástroje daly skladbám živější formu.

Ačkoliv se začátek koncertu nesl v lehké nejistotě, po několika skladbách krnovští Bratři Orffové předvedli velmi vydařenou show s jedinečnou atmosférou. A přesně to jsem od nich alespoň já očekával.