Plnohodnotné debutové album skupiny In Touch ze severu Čech dostalo lehce filosofický název "Kdo jsi byl a kdo budeš". Ukrývá se pod zdařilým coverem zajímavá progresivní pochoutka, nebo mainstreamový kýč bez invence? Pojďme si tuto novinku představit.
5/10
In Touch - Kdo jsi byl a kdo budeš
Vydáno: 16.6.2013
Celkový čas: 29:45
Skladby: Icarus, Zeď, Sedmadvacet, Adventus, 3978, Christopher Pike, Prázdný sliby, Klid na duši, Outro
Vydavatel: vlastní náklad
In Touch si vybrali snad tu nejhorší možnou cestu. Stylově se jejich tvorba sice dá označit za pop-rock, ovšem značně alternativní, se složitějšími hudebními kompozicemi. Zkrátka žádné lehké popové
refrénky ani tvrdé rockové kytarové onanie. Pro tuzemskou scénu se tak pravděpodobně navždy odsoudili do undergroundových vod.
Novinka "Kdo jsi byl a kdo budeš" není špatná. Stopáž, jež splňuje kritéria plnohodnotného alba jen těsně, zahrnuje devět písní, které mají české texty, rozmáchlejší koncept a střídavou kvalitu nápadů. Album sice není na první poslech zrovna přívětivé, i já jsem byl zprvu k desce skeptický, ale postupem času v ní naleznete dobré ideje, na kterých by se do budoucna dalo stavět. Povedený je kytarovější singl "Klid na duši", ve kterém převažuje ta rocková složka, ale chybí mu větší tempo a potřebná agrese. Píseň má solidní rozjezd, ale poté se začne malinko utápět, jako by muzikanti nevěděli úplně přesně, jak s úvodem naložit a navázat na něj. Podobným neduhem trpí i jiná skladba "Sedmadvacet". Ta zpočátku navnadí na rockovou vypalovačku, a posléze se rozdmýchaný žár opět uhasí. Uši posluchače však potěší basová linka, která je vskutku impozantní. I tak se jedná o jeden z vrcholů alba.
U pomalejších stop In Touch jemně připomínají brněnské trvalky
Tibet ("Adventus", "3978"). V tomto pomyslném souboji však kapela ze Železného Brodu prohrává. Chybí jí propracovanější a chytlavější texty, které by více zaujaly posluchače. Mnoho abstraktna česky zpívajícím skupinám příliš nesvědčí a pokud nevynikají kvalitou, jsou odsouzeny k nepochopení a nezájmu.
Byla by ovšem chyba pokládat recenzovanou nahrávku za zbytečnou, špatnou nebo slabou. In Touch mají co nabídnout, jen si nezvolili snadnou žánrovou disciplínu, ale tu, která vyžaduje zkušenosti a hlavně silného autora. Obojího má tento kvartet ještě nedostatek. Potenciál ale v kapele třímá a pozornému posluchači neunikne. Pokud má někdo chuť věnovat svůj čas ne úplně mainstreamové hudbě, i pro povedenou grafiku obalu, stojí za to si CD koupit. Myslím si, že náročnější posluchače může hudba In Touch zaujmout.