Tmu na pódiu náhle protíná majestátní zvuk saxofonu, rozsvěcují se světla a doprovodní hudebníci Hany Hegerové rozehrávají strhující instrumentálku, složenou z krátkých úryvků nejznámějších písní legendární šansoniérky. Skladba snad ani nemůže lépe vystihnout osobnost zpěvačky - je chvíli noblesní, chvíli rozverná, chvíli bluesová, chvíli swingová... Atmosféra je tím dostatečně navozena a Dáma tuzemské hudební scény může příjít. Začíná koncert Hany Hegerové.

Paní Hana ráda recituje. Začátky písní, někdy dokonce celé písně, tak publiku s oblibou podává svým charismatickým, pevným hlasem, tak výborně sladěným s doprovodnou hudbou. Valašskomeziříčský koncert Hany Hegerové začal právě takovou recitací, jak v části textu "Co mi dáš" (podle básně Jacquese Préverta), tak v následné "Bože můj, já chci zpět" zpěvačka pohladila publikum svým vytříbeným přednesem. Její sílou je ale již několik desetiletí hlavně jedinečný zpěv jedinečně silných písní. Nejinak tomu bylo pochopitelně také během koncertu v Kulturním zařízení ve Valašském Meziříčí. Songy, jejichž kvalitu prověřil čas, vyvolaly velmi nadšené reakce publika. Sebejistá dáma v černém blyštivém kostýmku, stojící vedle temně červené růže, předvedla, že ještě dnes, ve svých sedmdesáti letech, může zpěvem přivést posluchače snad až k slzám. Během recitálu mrazí v zádech, melodie snad ani nejdou do uší, ale přímo do srdce, jejich smyslu nelze uniknout. Noblesní písně, jejichž skladba je vskutku královská, jsou plné příběhů, vzpomínek, nadějí a snů - jakoby by vyprávěly o nádherném životě, složeném z bolavých i radostných okamžiků.

Hana Hegerová má nyní v repertoáru, předváděném na koncertním turné, asi pětadvacet skladeb. Nejvíce z nich pochází od jejích dvorních skladatelů - dvojice Hapka & Horáček ("Všechno nejlepší", "Kolotoč", "Denim Blue", "Potměšilý host"). Prostor dostávají ale také písně v angličtině, jako například slavná "The Man I Love" od George Gerschwina či "For Sentimental Reason" od Wiliama Besta. Nechybějí samozřejmě ani nejslavnější kousky, kterými Hana Hegerová proslula - "Levandulová" ve vtipné, lehce ironické úpravě, "Lásko má", "Mapa lásky" či tklivé "Čerešně" přesně tak, jak už nějaký ten pátek dojímají publikum.

Hana Hegerová je hodně originální úkaz. Během zpěvu je profesionálka každým coulem, jde jí o maximálně precizní interpretaci, mezi písněmi si naopak s lidmi ráda neformálně povídá, dělá si legraci ze svých hudebníků nebo vypráví obsáhlé historky ze svého života. Každý její koncert je úžasným představením úžasného člověka. I proto končí její vystoupení vždy dlouhým potleskem. Ve Valašském Meziříčí publikum k tomu potlesku navíc obdivně povstalo...

Hana Hegerová, KZ Valašské Meziříčí, 11.3.2002