Desky Pet Shop Boys už dávno netrhají prodejní rekordy, mají však štěstí, že jejich už dekády dlouhá kariéra jim přinesla fanoušky po celém světě, kteří si jejich nové nahrávky stále kupují a také chodí na koncerty. Když v září minulého roku vydali pomalé a introspektivní album "Elysium", asi jen málokdo čekal, že se letos v létě opět přihlásí ke slovu. Zvuk novinky "Electric" je od minulé řadovky radikálně odlišný a co si budeme nalhávat - nabízí splnění moha snů většiny skalních fanoušků. Jako by je ukončení spolupráce s labelem Parlophone a rozhodnutí založit si vlastní s názvem x2 osvobodilo i v jejich vlastních myšlenkách a činech.

Úzká spolupráce se Stuartem Pricem a jednoznačný cíl natočit taneční desku o pouhých osmi skladbách (nakonec ještě jednu přidali) vyústil v jednu z nejlepších nahrávek jejich kariéry (84 % na Metacritic.com je pro ně jednoznačně nejvyšší hodnocení). Většina posluchačů označuje letošní počin za návrat k albu "Very", "Electric" se však ještě více blíží tehdejšímu bonusovému disku "Relentless", který přinesl šestici z velké části instrumentálních tanečních tracků, které se nebály jít nad šest minut.

I na aktuální nahrávce se Lowe s Tennantem v žádném případě nenechávají omezovat singlovými třemi a půl minutami a v každém ohledu si dělají, co chtějí. Nebojí se používat dlouhé instrumentální pasáže ("Fluoroscent"), vtahují tím posluchače do děje, míchají zvuk jako z počátků jejich kariéry ("Love Is A Bourgeois Construct") se soudobými postupy ("Shouting In The Evening"), za první singl zvolili vokálně téměř absentující skladbu "Axis"... A protože jsou známí tím, že z každé coververze dokáží udělat ještě lepší písničku, než byl originál (kupříkladu "Go West" či "Always On My Mind"), nahráli na album skladbu Bruce Springsteena. Místo aby se ale přiživili na nějakém jeho notorickém hitu, zvolili albovou skladbu "The Last To Die" z roku 2007. Proč? Protože proto.

Obsahuje "Electric" potenciální velké hity, jaké známe hlavně z první poloviny jejich kariéry? Určitě ne, snad až na "Thursday", v níž hostuje Example. Obsahuje ale skladby, které přetrvají mnoho následujících let. Vždyť taková písnička "Being Boring" byla svého času velkých hitparádovým zklamáním, aby se stala snad vůbec nejoblíbenější mezi fanoušky. Takovou se bezesporu může stát "Vocal", která celou nahrávku uzavírá a definuje náladu a vzpomínky na počátky taneční kultury na britských ostrovech a přeneseně samozřejmě i u nás.

"Electric" jako celek dokazuje, že i dvojice prošedivělých a plešatějících padesátníků může dělat hudbu, která je moderní a přitom obracející se do minulosti. Podle informací od ostrovní dvojice by v podobném duchu měla být i jejich další deska, takže můžeme jen doufat, že bude stejně povedená jako ta aktuální.