Všechno to začalo mixtapem "House Of Balloons", který byl volně ke stažení na internetu. The Weeknd, civilně Abel Tesfaye, přišel s jedinečným r'n'b. Svou jedinečnost potvrdil v následujících dvou mixtapech "Thursday" a "Echoes Of Silence". Co však s tak vynikajícím materiálem, když je dostupný pouze na internetu? Vyústilo to ve vydání kompilace "Trilogy", u které se udělal remaster všech vydaných mixtapů, plus byly přidány ještě tři nové songy.

Za dva roky působení na hudební scéně se The Weeknd stal celkem slušně vyhypovaným zpěvákem. U nás to tak žhavé sice není (nicméně na českém Twitteru má The Weeknd velkou fanouškovskou základnu a u některých lidí je až přehnaně adorovaný), ale v zahraničí to bezesporu platí. Ale proč? Vždyť předvádí to, co známe už pěknou řadu let. Pravděpodobně za to může jeho silné charisma, které do svých skladeb vkládá. Emoce stříkají na všechny strany a melancholici si tak přijdou na své. Abel Tesfaye je prostě silná osobnost, stejně jako byl Michael Jackson, od kterého čerpá inspiraci a ke kterému má ze současné r'n'b (potažmo z PBR&B) vlny nejblíž.

"Trilogy" je perfektní kompilace s výtečnými skladbami. Laťka byla nastavena opravdu hodně vysoko. Očekávání nadcházejícího (oficiálního) debutu "Kiss Land" gradovala každým novým singlem. Titulní píseň "Kiss Land" předestřela, že se The Weeknd nebojí experimentovat. I když se mnou mnozí pravděpodobně nebudou souhlasit, považuji ji za nejlepší věc na albu. Temný hudební podklad se v polovině promění v ještě temnější (podobně jako v songu "House Of Balloons / Glass Table Girls" z prvního mixtapu, který je také rozdělen na dvě části), Abel se oprostí od zpěvu a seká rým za rýmem. Hypnotický beat stojí za hutnou atmosférou a vám nezbývá nic jiného, než se tou jízdou nechat unášet.

The Weeknd se kromě, pro něj typického, melancholického stylu může pyšnit i svým zpěvem. Od samého začátku v první skladbě "Professional" střídá hned několik pěveckých poloh. Třešničkou na dortu je pak vynikající sample od Emiky ("I love, you love / This love / We're professional / I know, you know / We're sophisticated / At love..."), který tam naprosto přesně sedí nejen hudebně, ale i textově. Vysamplovat Portishead sice nebylo příliš košer, ale to nic nemění na faktu, že je "Belong To The World" skvělý song. Na tohle má The Weeknd prostě cit.

Většina skladeb se točí okolo večírků, sexu, drog a lásky. I přesto, že se jedná o témata, která The Weeknd rozebírá od samého začátku svého působení na hudební scéně, stále s nimi nepřestává bavit a vždy je dokáže podat odlišným způsobem. Teď se navíc potýká s problémem rychlého nabytí slávy a má potřebu se vyjádřit i k tomu (viz titulní "Kiss Land" či "Adaptation"). Nejemotivnější momenty desky přicházejí s jejím koncem. "Pretty" je silná balada s postupnou gradací a mimořádným závěrem, v případě závěrečného tracku "Tears In The Rain" jde Abel s emocemi až na dřeň ("It's so sad it had to be this / She forgot the good things about me / She let it slip away, away, away").

Přes zádumčivý koncept však "Kiss Land" obsahuje i jednu píseň, jež v sobě skrývá hitový potenciál. Mám na mysli song "Wanderlust", který jako by vypadl z repertoáru Michaela Jacksona (a aby těch samplů nebylo málo, tak tady můžete slyšet text z "Precious Little Diamond" holandské kapely Fox The Fox). Zábavná, energická a vcelku i pozitivní taneční hitovka je okořeněna vynikajícím refrénem. Příjemného zpestření se dočkáme ještě v "Live For", kde si zahostoval Drake, se kterým Abel rád spolupracuje.

Debut bohužel nepřináší nic extra nového, The Weeknd zní na "Kiss Landu" pořád stejně, jako zněl před třemi lety na prvním mixtapu. Chtějí však jeho fanoušci nějakou výraznou změnu? Jedno se Abelovi upřít nedá, své melancholicko-depresivní r'n'b dělá prostě dobře. Je autentický, charismatický a dokáže vás svými skladbami třeba i rozplakat.