Náš národ od nepaměti miluje lidovou muziku a její prolínání s odlišnými hudebními styly. České srdce ale do své hudby začlenilo hlavně prvky a vlivy francouzského a irského folkloru. Rozhodně se také nedá říci, že samo by do těchto stylů míchalo pop. Hned první eponymní album, které vyšlo rok po založení kapely v roce 1990, naopak nabízí pěkně zemitou rockovou muziku s texty Vladimíra Merty a Pavla Kučery. Nechybějí zde ani velmi zajímaví hosté v podobě kytaristy Michala Pavlíčka, který si zasóloval v písni "Zaslíbenej kraj" (patrně nejlepším snímku prvního alba) či Jana Kalouska. Houslová virtuozita Karla Holase ještě na prvním disku nedostala takový prostor.

Svoji náklonnost k anglosaské lidové muzice, kraji kolem francouzské Bretaně, nová poznání, nové vlivy i přátele, to vše kapela vtiskla jako razítko na opus magnum ve své diskografii - album "Srdce z Avalonu", které vyšlo o dva roky později. Na něm už nezpívá Pavel Kučera, který po vydání první desky z kapely odešel, ale Michal Šenbauer. Jako zásadní mezník se zde jeví navázaná spolupráce s keltským harfenistou Alanem Stivellem. Tento Francouz vystoupil nejprve s Českým srdcem na festivalu "Keltské Vánoce" v pražské Lucerně, aby vzájemnou náklonnost stvrdili společným nahráváním několika písní na toto album.

České srdce posléze dělalo Stivellovi doprovodnou kapelu na jeho evropském turné v letech 1993-94 a toto turné mohlo posloužit jako podklad k třetímu disku z tohoto kompletu, který byl z valné části nahrán v různých bretaňských hospodách. Původní album "Pohřebiště hitů" vyšlo v roce 1994 a deska obsahuje coververze známých zahraničních písní a jedné české. Takto například dostala pecka "I Still Haven't Found What I'm Looking For" od U2 v podstatě countryový kabát. Zazní zde i píseň "Dirty Old Town" od Ewana MacColla (tu nedávno u nás proslavily Tři sestry, které ji umístily na album "Lázničky" pod názvem "Zůstal jsem sám"). Rytmika Veselý-Zelenka dodává písním patřičný důraz a náboj obzvláště v živých nahrávkách, kterých je na tomto disku většina. V předlouhých, i více jak desetiminutových verzích písní "Stairway To Heaven", "All Along The Watchtower" či "Belfast Child" se kapela častokrát dotýká téměř psychedelie, proto u této sestavy písní působí jako pěst na oko půl druhé minuty trvající tradicionál "Strakonice".

České srdce nedosahovalo nikdy ve své historii věhlasu první ligy českých pop-rockových kapel devadesátých let typu Buty či Lucie. To asi ani nebyl jeho záměr. Vždy si ale dokázalo najít svoji cestu i své příznivce, kterým nabídlo a nabízí vždy kvalitní a nikoli lacině podbízivou muziku. Občas by sice neuškodila větší učesanost aranží některých písniček, ale na druhou stranu kvalitní jádro písní v mnoha případech ani tuto úlitbu prostě nepotřebuje.