Miro Šmajda má hned na začátku kariéry pár nepopiratelných výhod. Je atraktivní a může proto sázet na svoji sexy image. Vysokých rockových hlasů u nás a na Slovensku také mnoho není, a proto je na první poslech z rádia dobře rozpoznatelný. Neztratí se mezi tunami nové muziky, které se na nás ze všech stran valí.

Novou desku "mirosmajda.com" si tentokrát vydal sám a slouží mu ke cti, že vše podstatné, co se nahrávky týče, si vzal takříkajíc pod palec osobně. Tím ale na svá záda přidal další velkou tíhu odpovědnosti. Materiál na album si vyjma poslední písně napsal výhradně sám, mimo zpěvu obstaral piano a všechny kytary kromě basové, ale hlavně je taky producentem alba a společně s Richardem Scheuflerem juniorem jej i smíchal.

Nahrávka zní hodně moderně, kytary v rockových písničkách zařezávají přesně i tvrdě, ale Šmajdovi i na této desce (stejně jako na té první "Čo sa týka lásky") sedí rozhodně více baladická poloha. V té rockové jako by se pořád ještě hledal, i když se snaží být tvrdý a nekompromisní, jako kdyby ještě neměl svůj skladatelský rukopis ucelený. V jeho věku by ostatně ani nebylo příliš divu.

Slibované úlety na nahrávce rozhodně jsou a patří k nejslabším momentům desky. Song "Bullsh*t" je opravdu hrozná skladba - příšernou hudbou počínaje, katastrofálním textem konče, a už během jejího poslechu máte sto chutí vyhodit vaši hi-fi soupravu zavřeným oknem ven. Rozpačitý závěr desky nespraví ani punková a jediná anglicky zpívaná píseň na albu "White-Black".

Ani textově se nedá říci, že by deska byla kdovíjak povedená. Témata dobra a zla, Boha a ďábla, hříchu a odpuštění jsou dobrá, když jsou zmíněna v jedné písni na albu. Pokud se ale táhnou jak červená nit celou deskou, začnou hodně nudit. Samostatnou kapitolou jsou sexistické textové obraty. V hudbě se erotika samozřejmě objevuje od nepaměti, stejně tak jako v životě samém. O intimních věcech se ale dá psát v náznacích, v jemných obratech, které dokáží navodit mnohem větší erotické dusno než halekání refrénu: "Ovládame sa chuťou na/Sex a natvrdo na na na/všade, kde nenásytne nás/prepadne amor sexu zas." V romanticky křehké a jinak výtečné baladě "Príbeh tela" zase ční hodně nepatřičně dvojsmysl: "V medziludskom zovretí píšu príbeh tela/Ktoré v lone splodí najsilnejšia včela." Ten celou auru citu a něhy minimálně v první polovině písně shodí až někam k bodu mrazu.

Na druhou stranu je nutné přijmout, že právě image alfa samce přihrává Šmajdovi už od účasti ve finále SuperStar v roce 2009 největší množství fanynek. Kdo si vzpomene, jak právě v této soutěži zpíval song od Michaela Jacksona "Dirty Diana" a s rozepnutou košilí při vypjatém refrénu klečel a už mu jen chyběl fukar, který by dráždivě cuchal vlasy a odhaloval jeho vypracovanou hruď, musí mu být jasné, do jakých vod tento rozčepýřený rodák z Košic míří.

I sada fotografií ve velmi povedeném CD packu jeho hru na erotickou strunu podtrhuje. Tuto stránku věci má Šmajda velmi dobře podchycenou a zřejmě si moc dobře uvědomuje, na co dnešní holky letí. Pod kotlem s názvem hudba ale bude muset ještě pořádně přitopit.