Americká pětice ze Severní Karolíny The Avett Brothers v našich končinách ještě neprorazila a pravděpodobně se tak ani nestane, a to i přesto, že jejich poslední album "The Carpenter" je více než jen povedené. Proč? Hrají totiž styl, který nepatří u nás do škatulky "hype", a dokonce ani "in".
9/10
The Avett Brothers - The Carpenter
Vydáno: 24.09.2012
Celkový čas: 46:40
Skladby: The Once And Future Carpenter, Live And Die, Winter In My Heart, Pretty Girl From Michigan, Never Knew You, Frebruary Seven, Through My Prayers, Down With The Shine, A Father's First Spring, Geraldine, Paul Newman vs. The Demons, Life
Vydavatel: Universal
The Avett Brothers pochopitelně nejsou pro fanoušky americké folkové hudby nebo, chcete-li, alternativního country žádnými nováčky. Na hudební scéně se pohybují již od začátku tisíciletí a obzvláště jejich poslední album "I And Love And You" z roku 2009 je vyšvihlo do popředí zájmu. Loni na něj navázali dalším kouskem s názvem "The Carpenter" a jak už napovídá titulek, povedlo se jim opravdu skvěle.
Americký kvintet už potřetí spolupracoval s producentským matadorem
Rickem Rubinem, a jak se zdá, tahle spolupráce jednoduše funguje čím dál tím líp. Je to totiž právě zvuk a produkce nahrávky, které jí dávají nálepku
"měli byste slyšet". Díky tomu má "The Carpenter" neuvěřitelné množství poloh a zvukových zákoutí, do kterých s každým dalším poslechem pronikáte hlouběji a přitom objevujete nové. Kapela je obvykle zařazovaná do škatulky folk-rock a v zásadě to není špatně. Jen na "The Carpenter" The Avett Brothers společně s Rubinem vrství tolik dalších stylů, že by ji bylo skoro škoda tímto označením odbýt. Uslyšíte tu rock ve své ryzí formě, náznaky punku, inspiraci rock'n'rollem padesátých let, místy si podávají ruce rock s bluegrassem, aby nakonec přenechaly žezlo americaně. Jako by navázali někde tam, kde skončili
Hootie & The Blowfish a dále jejich styl šperkovali.
Velmi těžko se popisuje zvukové bohatství, plasticita a organičnost tohoto alba. The Avett Brothers si na desce dali opravdu záležet a k nahrávání přizvali ještě spoustu dalších muzikantů. Svoje už takhle dosti bohaté nástrojové složení založené na kombinaci akustických a elektrických kytar, cella, piana, bicích a basy doladili například varhanami, basovým klarinetem, hobojem či třeba harmoniem. Způsob, jakým kapela spojuje zvuk těchto nástrojů, je prostě dokonalý, nehledě na to, že deska je nahrána tak, že každá instrumentální linka i nástrojová sóla jsou průzračně čisté a čitelné - jako byste seděli někde uprostřed celého tohoto ansámblu. Je radost ji poslouchat na kvalitním zařízení.
Samozřejmě ani sebelepší zvuk by se neobešel bez dobrých melodií a i v téhle kategorii "The Carpenters" rozhodně nezklame. Podobně jako zvuk, je hodně rozmanitý a nápaditý i melodický základ. Na desce je pár písniček, které by leckomu jinému vystačily jako základ pro minimálně tři songy. Jen těžko budete hledat na CD slabší věc. Některé skladby jsou složitější, zatímco jiné jdou na posluchače více zpříma. The Avett Brothers si s ním pak doslova pohrávají, když mu postupně dávkují různá tempa v naprosto rozličných stylech a náladách. Podobně kombinují folk-rockovou modernu s klasikou zabíhající až někam ke klasickému country. K rozsáhlé pestrosti pak navíc přispívá i to, že se za mikrofonem střídají oba bratři Avettové, což v některých písničkách a na desce jako celku vytváří příjemně ostrý hlasový kontrast. Díky tomu všemu má deska úctyhodnou dynamiku.
Na základě výše sepsaných řádků asi nikoho nepřekvapí, když prohlásím "The Carpenter" za nadmíru silné album, které rozhodně stojí za poslech už jen kvůli zvuku a výborné koláži různých stylů a podžánrů. Osobně ho dokonce pasuju za zřejmě nejlepší, které jsem měl možnost v loňském roce slyšet. Pochopitelně ale stále platí, že styl, který
The Avett Brothers hrají, nepatří zrovna do prime time českých rozhlasových stanic. Nicméně pokud se nad americkým folk-rockem neotřásáte hrůzou, pak si ho nenechte ujít.