Asi jen málokterý diskofil nezná skupinu Alphaville. Britsko-německé trio, jejichž hity bořili hitparády zejména v letech osmdesátých, se dožilo dvaceti let od svého založení a při té příležitosti vydává remixové album "Forever Pop". Při této příležitosti nám jeden ze zakladatelů kapely, Bernard Lloyd, poskytl exkluzivní rozhovor.
© alphaville.de
I ten největší hudební ignorant zřejmě někdy slyšel některou z nahrávek, kterou do hudebního světa přinesla trojice
Alphaville, považovaná za jednoho z průkopníků syntezátorového europopu let osmdesátých. Spolu s norskými
A-ha, britskými
Depeche Mode a celou řadou dalších inspirovali nespočet umělců a nastavili laťku diskotékové tvorbě hodně vysoko. Ani po dvaceti letech činnosti nemyslí Bernhard Lloyd a Marian Gold na klidné stáří - ba právě naopak. Novou kapitolu ve své hudební kariéře právě odstartovali vydáním remixového alba "Forever Pop", na němž se kromě jiných podíleli takoví umělci jako Paul Van Dyke nebo
Eiffel 65. Jeden ze zakladatelů skupiny
Alphaville, producent Bernard Lloyd, nám minulý týden poskytl exkluzivní rozhovor.
Většinu vašich fanoušků v Česku bude určitě zajímat, co je kolem Alphaville nového. Já osobně jsem si myslel, že jste to už dávno zabalili ...
Tak to teda ne (smích). Právě vychází naše nové remixové album nazvané "Forever Pop" a koupit si ho zatím mohou fanoušci v Česku, na Slovensku a v Německu.
Mě překvapilo, kdo všechno se na remixech podílel. Už jen fakt, že na albu pracovali Eiffel 65 nebo Paul Van Dyke, svědčí o velkých ambicích téhle kolekce. Jak jste si tyhle lidi vybírali? Bylo to prostě proto, že se vám jejich hudba líbí?
Přesně tak. Na desce se podíleli třeba i F.A.F., Mark Plati, Jose Alvarez-Brill, Roland Spremberg a celá řada dalších a každý z nich zremixoval nějakou naši píseň. Posledního zmiňovaného jsme si vybrali proto, že se nám hrozně líbila poslední deska
A-ha, kterou Roland produkoval. Mark Staggman z F.A.F. se na albu podílel dokonce hned dvakrát, předělal písně "Sounds Like A Melody" a "Forever Young". A jen tak pro zajímavost, Paul Van Dyke přemíchal naší skladbu "Dance With Me".
Mluvil jsi o posledním albu norských A-ha. Čím tě tolik nadchlo?
Myslím, že ta deska je absolutně skvělá. Ta atmosféra a všechno kolem je pro mě něčím neslýchaným, natočit něco takového po tolika letech...
V Česku jste poměrně oblíbení, ale řada fanoušků vás však zná především v souvislosti s vašimi největšími hity "Big In Japan", "Forever Young" a "Sounds Like Melody". Mohl bys těmhle všem posluchačům v krátkosti přiblížit historii vaší skupiny?
Jistě.
Alphaville vznikli již před dvaceti lety a ty tři písničky, které jsi jmenoval, byly naše největší hity na začátku kariéry. Udělali jsme ale celou spoustu dalších nahrávek, desek a projektů, které by průměrný posluchač mohl znát. Skupinu od začátku tvořili Marian Gold, Frank Mertens a já, v roce 1984 jsme začali spolupracovat i s kytaristou Ricky Echolletem, který se podílel na našem druhém albu "Afternoons In Utopia", jež bylo vydáno o dva roky později a obsahovalo známé hity jako "Dance With Me" nebo "Jerusalem". Od té doby jsme se podíleli na produkci různých projektů, méně obeznámení fanoušci by objevili třeba desky "Prostitute" s hitem "Fools" a o pár let později i album "Salvation", které mám dodnes nejraději. Před dvěma lety jsme pak po internetu distribuovali projekt nazvaný "Dreamscapes". Tyhle kolekce jsme ale dávali dohromady s Marianem už jen ve dvou, pouze za pomoci několika přizvaných muzikantů.
Co bude dál? Plánujete dalších dvacet let činnosti?
(Smích) To se vážně nedá takhle říct. Vzhledem k posledním světovým událostem ani nevíme, jestli budeme ještě zítra naživu, takže nic konkrétního nelze takhle naplánovat.
Máte ve vašem repertoáru ty nebo Marian nějakou nejoblíbenější píseň?
© facebook interpreta
To je vážně těžké říct. Za svou kariéru jsme natočili více než dvě stovky skladeb a z toho se těžko vybírá. Navíc se to mění každým dnem nebo týdnem, podle momentální nálady. V téhle chvíli upřednostňuji remixovou verzi skladby "Sounds Like A Melody" z alba "Forever Pop", kterou dělal již zmiňovaný Mark Staggman.
Připravujete v souvislosti s remixovou kolekcí nějaká živá vystoupení v Česku a na Slovensku? Přiznám se, že si teď nejsem jist, jestli jste u nás už vystupovali, i když mám pocit, že ano ...
Ano, skutečně - je to tak. V roce 1998 jsme hráli v Praze, Brně a na Slovensku to bylo v Bratislavě. Chystáme se k vám také příští rok, ale přesná data ještě neznáme. Budou ale včas oznámena a naši fanoušci si je potom mohou najít na našich webových stránkách
www.alphaville.de.
Když jsme u toho internetu - vím, že po internetu distribujete některé své hudební projekty. Sám jsi o tom před chvílí mluvil. Co v téhle souvislosti říkáš legálnímu i nelegálnímu šíření hudby po internetu a technologiím, pro něž se stal synonymem program jménem Napster?
Na to mám dva odlišné názory. Celkem rozumím tomu, když někdo - jako třeba
Neil Young - dává k dispozici nějaké své nahrávky zadarmo ke stažení, protože to je muzika, kterou lidi poslouchají zadarmo a nic neporušují. Technologie jako zmiňovaný
Napster jsou ale o něčem jiném. Ubírají totiž muzikantům zisky z prodeje hudebních nosičů, škodí vydavatelským firmám a ještě na tom beztrestně vydělávají.
Přesto ale vy, tedy Alphaville, internetu celkem fandíte, ne?
Ale jistě.
Tak to mám radost. MusicServer.cz je totiž největší a nejpopulárnější hudební web v Čechách. Máme spoustu čtenářů, kteří si přečtou i tenhle rozhovor a možná se příští rok objeví i na vašem připravovaném koncertě. Co bys všem těmhle lidem vzkázal?
Rád bych je srdečně pozval k návštěvě našich vystoupení a již zmiňovaných webových stránek, kde se dozvědí ty nejaktuálnější informace. Budeme se těšit.
My taky. Díky za rozhovor.