Popiš nám na začátek chronologicky cestu vývoje desky "Špička".

Chronologicky vzato jsem nejdřív potkal Oskara Rózsu, pro mě do té doby neznámého baskytaristu Sexy Dancers. Zaujal mě už tehdy. A od té doby jsme udržovali kontakt. Sporadický. Až přišel Facebook, tam jsem si ho našel a bez nějakého zadního plánu si ho přihodil. A po určité době jsme se dobrali až k sólové desce. Já to nejdříve zkoušel s Mirkem Chyškou, ale nesedli jsme si tak, aby z toho vznikla bezešvá spolupráce, on to chtěl trochu jinak, já taky, bylo to super, ale já hledal dál, aby si to sedlo úplně.

Takže jsi se dal do řeči s Rózsou a odjel do Bratislavy?

Neodjel jsem do Bratislavy, nejdříve jsem zkoušel nahodit nějaký texty, on mi potom poslal dvě skladby - "Ján" a "Kámen", a to se nám zalíbilo, tak jsme to dodělali. Proces trval rok. Naše vzájemná časová vytíženost nedovolila rychlejší akci.

Budete ji prezentovat živě?

To budeme určitě. Chceme na podzim. Já mám nějaké pozvánky - na festival Hradologie, tak uvidíme, jestli to stihneme nacvičit do provozovatelné formy.

Jak se s repertoárem vypořádáš naživo? Nebude ti chybět ta jistota po pravé ruce, jakou je třeba Dan Bárta?

Dan Bárta na desce krásně dobarvuje, vokály jsou vrstvený tak, že já jich tam mám třeba sedm a on jeden. Takže kdyby tam nebyl, zas tak strašně moc by se nestalo. Ale je tam a je to pěkný. A vůbec jsem mu vděčný, že mi s tím byl ochoten pomoct.

Vítr z toho nemáš, že budeš pět sám na pódiu?

Naopak, těším se na to jak malý děcko.

Do telefonu jsi mi říkal, že jedna píseň ze "Špičky" vede hitparádu rádia Kiss. Jak se k tomu stavíš vzhledem k tomu, že jsi říkal, že je to album víceméně undergroundové?

No, je to hodně zajímavé, najmě vzhledem k tomu, že o to moc nestálo ani Rádio 1. Život je pln nejrůznějších překvápek! Nicméně k písni "My Life", která tak drtí hitparádu Kiss, udělal Honza Krejčíř vynikající 3D klip, který je, doufám, vizuální zážitek pro každýho.

Byl úmysl udělat ne úplně veselou desku?

Ano. My jsme se vlastně nenechali inspirovat ničím, ale je pravda, že jsem slyšel jednu skladbu od Trickyho, která je trošku podobná třeba právě tomu "Kamenu". Ale já jsem ho nenapodoboval, spíš jsem se nechal vést hudbou a textem, ovšem můj projev byl spíše takovej monotématickej, takže Oskar řekl: "U mňa vo štúdiu sa bude zpievat! Synkopovať!"

Jaký je první feedback?

Lidi se nejdříve musí zeptat, co tím bylo myšleno. Jestli to mají chápat jako popový komerční projekt. Tak samozřejmě zamýšlená není. Říkal jsem si, že to udělám tak, jak já budu chtít a cítit, a k tomu mi dopomáhej bůh a Oskar Rózsa.

Máš nějaké další plány?

Hodně jsem teď přemýšlel o kombinovaných projektech - veřejný prostor, hudba, televize. Mám takové dvě tři věci v plánu, ale nechci o tom mluvit. Je to poměrně velký záběr médií, společně s veřejnou a komerční sférou. Ale mně se nechce říkat konkrétně, o co jde. Na nápady lehce narazíš, ale ještě lehčeji o ně přijdeš.

Dan Bárta někde řekl, že do roka a půl byste s J.A.R. chtěli vydat další desku, abyste udrželi řetěz, je to reálné?

Jak říká jedna automobilka - nic není nemožné. Ovšem pro fanoušky to byla trošku zavádějící informace, protože do roka a půl to zcela jistě nebude.

A jak to vidíš s J.A.R.? Udržíte tempo tak, jak ho máte nastolené nyní?

Tímhle tempem to můžeme udržet do smrti, která se nezadržitelně blíží. Samozřejmě se může stát, že přijdeme do Lucerny a nebudou tam lidi. Ale naštěstí avíza od prodejce lístků jsou dost jasný, takže bychom tam spíš nepřišli my.

Nebojíte se v kapele nějakého odcizení právě kvůli tomu, že už tolik nehrajete?

To už nejde se odcizit, my už jsme spolu prožili tolik intenzivních věcí, že kdybysme se neviděli pět let, a pak se potkali, bylo by to jako včera. Takhle to máme. Co se týče četnosti, já jsem vlastně rád. Kdyby to mělo být intenzivní, tak nevím pro koho a kde bychom koncertovali. Ať je to, jak chce, pořád jsme zůstali na nějakém alternativním křídle, který nikdy nebude masový. To můžou Mandrage, Chinaski, Klus a tak. Na Okoři jsem viděl, jak si s Klusem zpívalo šest tisíc žen celý koncert. Ty vole, to je trošku jinak! Nevím, kdo by si s náma zpíval “Fibinger Helen”.

Letos jste byli nominovaní na Anděla, přišli jste tam?

Ano, ale letos už to bylo tak otravný, že jsem si říkal: "Co já tady vůbec dělám?!" Ty kapely tam pro mě neměly vůbec žádnou hodnotu - až na Lenku Dusilovou. Díky technikáliím ČT jsem slyšel, že i zvuk v TV byl na hovno, takže stará pravda "Nechceš-li si ublížiti, nevystupuj v ČT naživo," se opět projevuje. Dál. Naprosto příšerná moderátorka. Jasně, stokrát můžeme říct, že to není moderátorka, ale zpěvačka, ale tak proč tam sakra leze? Lidi, co to pořádají, jsou tak sebestředný, že nedokážou vyreflektovat to, že bude za úplnou blbku. To samé, co Lucinda týden před tím na Českých lvech. Tak strašně chtějí zajistit sledovanost, takže Lucie Bílá je pro ně zárukou, že mainstreamový divák se na to bude dívat. Třeba jo, je to nastavený tak, že čísla musí být maximální, děj se co děj. A to jsme si třeba my s Oskarem při vydání mohli odpustit, po nás nikdo žádná čísla nechce.

S J.A.R. jste zvyklí na konstantní chválu, jak jsi vnímal zdrcující kritiku na film "Hranaři", ke kterému jsi psal scénář?

Strašně nespravedlivě. Mě to zasáhlo hodně. Já jsem ultimátní perfekcionalista. Pokud to nemám zkontrolovaný od začátku do konce stokrát, nedám to ven. "Czech Made Man" byl punk, byla to sranda, ať to jede klidně bez klasický filmový skladby. "Hranaři" už měli být vyšší liga. Tak byli i napsaný. Já to psal dva měsíce velmi pečlivě, byl tam se mnou i kolega Hubáček, který to minoritně komentoval, byl u toho i dramaturg a všichni jsme vytvořili scénář, který jsem měl potom sto chutí hodit na internet, abych se ospravedlnil. Ono se to nakonec, myslím, stalo, protože producent Kubík ho zveřejnil, ale vlastně to nikoho nezajímalo, hlavně, že napsali "scénář je na pytel"... Takže kritiku jsem vnímal jako ublížení mně, ale když jsem viděl film a porovnával ho se scénářem, tak jsem to chápal. Lidé psali v domnění, že scénář, jak se napíše, tak se taky natočí. To je omyl. Scénář se upravoval při natáčení za pochodu. Scény, který jsem považoval za důležitý, nebyly natočeny tak, jak byly napsány atd.

Další scénář už neplánuješ?

Muselo by to být úplně jinak pojatý a zasmlouvovaný.

Když umřel Havel, tak se na tvém Facebooku spustila docela ostrá názorová přestřelka, můžeš uvést na pravou míru poměrně kritický názor, kdy jsi napsal něco ve smyslu, že "lůza hromadně vyšla do ulic"?

Fór je v tom, že vlastně nešlo o Havla. Já jsem ho znal od roku 1993 docela dobře, párkrát jsme partili společně s Bořkem Šípkem. To, co se spustilo po jeho smrti, včetně zoufalého masarykovského tažení na lafetě, za to já jsem se styděl. Plebejský nárůdek udělal z jeho smrti nevkusné divadlo, a pak hromadně plakal. Trochu plebejský je vlastně i Český lev a Anděl a podobně, ať chceš nebo ne, český lid tohle prostě nedá a neumí. A nedal ani Havla. On by s tím tyjátrem taky nesouhlasil a bylo by mu to trapný.

Jak to máš teď s lehkými drogami?

Dlouho jsem úplně abstinoval, teď zajdu jednou za čas na víno a třeba při třetí skleničce si od někoho vysomruju jednu cigaretu. To jsou moje neřesti, takhle jsem dopadl!

Takže tobě už se nestane třeba jako Holému s Ruppertem, že bys v rámci pitky vyhodil televizi z hotelového pokoje?

Nikdy neříkej nikdy. Ale proč to udělali jen tak napůl, viď? Kdyby vyhodili i postel a rozsekali to tam celý, to by se mi líbilo víc!

U tebe už tedy podobné akce nehrozí?

Já doufám, že už jsem si podobný kraviny všechny užil a mám to za sebou. Energii teď vybíjím v práci a dobíjím doma, mám family. Nechci už lítat jako hladolet a blbnout. Já jsem vyšňupal drog, že by se vešly na házenkářské hřiště, a vyhulil malej prales. Už to nechci a ani by mi to už nedělalo dobře. Už jsem z toho měl deprese, takže to rozhodnutí je pak jednoduchý, prostě tělo řekne konec. Tož tak, sejdeme se tenkrát!