Pondělní pražský večer sliboval všem fanouškům současné tvrdé muziky dva velké teplotní extrémy. Zatímco venku panovala a stále panuje arktická zima s teplotami až kolem minus patnácti stupňů Celsia, Lucerna Music Bar byl už řadu dní před koncertem zcela vyprodaný, a tak se dole dalo pro změnu čekat klima přímo tropické. A kdo že přilákal do klubu tak nebývale velkou návštěvnost? Současná superstar a popularitou strmě stoupající anglická pětice Asking Alexandria v doprovodu dalších velmi populárních formací Blessthefall a Chelsea Grin.

Už podle avizovaného harmonogramu večera bylo jasné, že se vše stihne odehrát během nějakých dvou a půl hodin, a tak už před otevírací sedmou večerní stála v pasáži před klubem fronta natěšených příznivců, která sahala až ven na ulici. Podobný nápor samozřejmě těžce nezvládali odbavovat v šatnách, řada lidí proto nestihla už o půl osmé začínající Chelsea Grin. Ti se v žánrovém vymezení večera velmi vymykali a bylo vidět, že spousta přítomných akci navštívila jen kvůli nim. Není se čemu divit, emo děti si musely ještě chvíli počkat, protože úvodní půlhodina se nesla ve znamení mosh warriorů a lámání kostí v pogu. Hudba Chelsea Grin z desek nijak zvlášť neoslní, ale naživo má podobně jako další deathcorové formace naprosto devastující sílu. Střídání těžkotonážních breakdownů s rychlými sypačkami, vokální projev zpěváka Alexe Koehlera oscilující mezi vysokým, skoro až blackmetalových ječákem a hlubokým deathovým murmurem, masivní sound sedmistrunných kytar… to vše vytvářelo pekelnou show a úvod večera jsem si rozhodně užil. Koncentrované zlo jaksepatří.

Následující posthardcoroví lídři Blessthefall se do stejného klubu vrátili téměř na den přesně po čtyřech měsících a předvedli show velmi podobnou té říjnové. To ale není myšleno nijak negativně, spíš naopak, protože tehdy pro mě šlo o velmi příjemné překvapení. Jejich hudba naživo vůbec není tak sladká jako z desek a na rozdíl od svých tehdejších sparing partnerů Pierce The Veil má poctivý tvrdý metalcorový základ. Lidi na ně reagovali velmi pozitivně a bylo vidět, že mají s hlavní hvězdou večera velmi početnou společnou fanouškovskou základnu. Kapela stále propaguje své loňské album "Awakening", ale největšího ohlasu se pochopitelně dostalo hitům z nejlepší desky "Witness". Celkově tedy oproti podzimu žádné velké rozdíly, přesto mi tentokrát zpěvák Beau Bokan přišel ve svých partech o poznání méně přesvědčivý než tehdy.

V tu dobu už byl Lucerna Music Bar nepříjemně natřískaný a během delšího čekání na headlinera koncertu by se natěšenost hlavně mezi přítomnými -náctiletými slečnami dala krájet. Přesto rozhodně nejde o hudbu pro holky a celá řada dlouhovlasých mániček dokazovala, že Asking Alexandria mají základ v poctivém metalu. Asi hlavním otazníkem před koncertem bylo, v jaké formě na pódium vyleze charismatický frontman Danny Worsnop. Jeho dlouhodobé potíže s alkoholem i během vystoupení a následná odvykací léčba jsou obecně známými fakty. K potěšení všech přítomných ovšem nakonec zpěvák podal velmi profesionální výkon navzdory tomu, že ve vyšších polohách mu tom sem tam ujíždělo.

Kapela propagovala především svou loňskou nahrávku "Reckless & Relentless", ale nezapomínalo se ani na hity z průlomového a dle mého o něco lepšího alba "Stand Up And Scream". Chlapíci předvedli velmi dobrý set plný jistých muzikantských výkonů, bohužel poměrně krátký, a celá akce tak skončila ještě o čtvrt hodiny dřív, než bylo avizováno. Na závěr si ale neodpustím upozornit na jednu, věc která mě ne zrovna potěšila. Core scéna se často vyznačuje přirozenou provázaností mezi fanoušky a kapelami. Po koncertě jste si ale mohl koupit "Meet and greet" vstupenku na setkání s kapelou za 500 Kč… Neboli to, co ostatní kapely dané scéně dělají automaticky, s radostí a zadarmo. Říká se, že členové AA mají na to, jak hrají krátce, nosánky nemálo nahoru, a tahle "nabídka" mě v tom jenom utvrdila. Stejně jako celkový dojem, který vyzařoval z jejich show. Rozhodně skvělá kapela, ale předskakující Blessthefall na mě působili mnohem skromněji a sympatičtěji.

Stejně tak mi vadilo nevhodné umístění koncertu do LMB vzhledem k předem očekávané enormní návštěvnosti, kdy se člověk neustále musel vyhýbat procházejícím lidem (a že mají tyhle emo děti velmi silnou tendenci nepříjemně do vás vrážet a žduchat při procházení kolem) nebo těm debilním tlustým sloupům v sále znemožňujícím pohodlný výhled skoro třetině plochy stojící za kotlem. V případě poloviční návštěvnosti je vždy x možností si stoupnout tak, abyste dobře viděli, v případě takového návalu jako teď ale prostě není kam. Celkově tedy vydařený večer skvělých živých kapel, ale prostředí a neustálý "nával" všude kolem přece jen nejednomu trochu pokazily výsledný dojem z koncertu.