"Už", "Všetko", "Ešte"... Takový zajímavě stručný a úderný příběh nám v posledních zhruba osmnácti měsících vypráví Richard Müller. Nejdříve comeback, pak výběrovka a teď další řadovka. Ta je výjimečná hlavně tím, že Müller při jejím nahrávání po deseti letech opět spolupracoval s Ivanem Táslerem (IMT Smile), se kterým tehdy vytvořil pro mnohé vrcholnou desku "01". Ta je ostatně lepší než aktuální kolekce i podle Pavla Parikrupy. "Tenkrát měl Richard Müller ještě v teamu Jara Filipa, teď mu prostě chybějí tak kvalitní písničky," napsal. Autorská dvojice si podle něj jednoduše vybrala slabší chvilky, a nechala tak fanoušky na to nejlepší, co může nabídnout, čekat. Pavel album "Ešte" ohodnotil ne zrovna pochvalnou šestkou a i v naší makrorecenzi je tato známka nejvyšším hodnocením. V průměru si Rišo odnáší dvaapadesát procent.

---

Honza Balušek - Příště už ne (6/10)
Vztah k interpretovi: Mám snad všechny sólové desky a jeho hudbu mám opravdu rád už od dětství.

Jednou to muselo přijít, a tak to holt přišlo teď. Richard Müller natočil desku, která není výrazně nadprůměrná. Sice spolupráce s Ivanem Táslerem slibovala povedenou desku, ale když už mě už při poslechu prvního singlu "Útek" jako první napadlo, že "to zní jak No Name", nesignalizovalo to nic dobrého. Bohužel celé album stojí jen a pouze na projevu samotného Müllera, bez něj by se u mě deska nedohrabala ani na tu šestku. Textově je to nečekaně průměrné, hudebně a aranžérsky taky a melodicky spíše podprůměrné. Pořádnou písničku, aby člověk pohledal, Tásler se už asi opravdu vyčerpal. A když do uší udeří šílené kombo devadesátkové pseudotaneční "Zbabraný život" a duetu s Terezou Kerndlovou "Klid, mír a pokora", chce se i brečet. Jisté je, že tyto dvě skladby jsou totální dno celé zpěvákovy kariéry a spolehlivě zadusí i ty písničky, které se na novince povedly. Ještě, že se dají přeskočit. Jisté je, že příští deska bude lepší. Musí.

Lukáš Benda - Texty lepší, hudba horší (6/10)
Vztah k interpretovi: "LSD" ano, "01" ještě ano, "Už" ne, "Ešte" už teprv ne.

Zatímco na předchozí nahrávce degradovaly jinak příjemnou synťákovou složku textařská klišé, tentokráte se docela vytratily i veškeré hudební ideje. Retro zvuk "Už" byl na "Ešte" nahrazen vatou a posluchač(ka) se musí zákonitě cítit podveden(a). Hudba je v případě Müllerovy novinky přebytečným elementem a deska by byla mnohem účinnější, kdyby ji Richard býval nazpíval sólo, bez doprovodu. Takhle posloucháte více album Táslera, méně Müllera. Neveselé, zvláště když vám "Pri poslednej večeri" a "Úteku" dojde, že být posledních večeří a útěků na desce deset, natočil by Richard Müller tolik vytouženou nuladvojku. Na místo toho jsou tyto dvě vynikající, barevné písně zcela osamocené v šedi, utopené v nevýraznosti zbytku. Za "Ešte" si Richard Müller šestku ještě pořád zaslouží, ale bylo by obzvláště smutné, kdyby do budoucna dostával nadprůměrné hodnocení jen proto, že všichni sdílíme radost, že Rišo zase tvoří.

Honza Průša - Není to špatná deska, ale... (5/10)
Vztah k interpretovi: Richarda Müllera si vážím, jeho písničky mám rád od dětství.

Kdyby vydal Richard Müller své dvě poslední desky v opačném pořadí, asi bychom se na ně dívali jinak. Po "Už" je ale "Ešte" jakoby nadbytečné. Müllerovi odbarvení a odelektrizování sice sluší, k tomu, aby fungovalo, jak má, je ale třeba silnějších písniček a ty se tu většinou nedostávají. Navíc jsou texty zaneřáděné fakt šílenými klišé a tuctovými rýmy (dvojici ešte / kleště a rovno / hovno chybí už jen obligátní tráva / sláva). A aby toho nebylo málo, je tu navíc příšerný duet s Terezou Kerndlovou s textem tahajícím za uši nejen pro jeho patos a velikost slov, ale i pro šílený nečeský obrat velké slova mají být němé a také aranžérské nedomyšlení jinak pěkné skladby "Zbabraný život" zkreslením Müllerova hlasu. Právě ta by nejlíp vynikla s co nejúspornějšími prostředky, co nejpřirozenější. Když si ale tohle všechno odmyslíte, zbude sbírka slušných písniček, které Müller odzpíval nesmírně citlivě a emotivně. To sice není málo, ale celá deska je tak značně nevyvážená. Na druhou stranu - jde jen o hudbu a jedno album. Nejde o život, tak jde vlastně o hovno.

Václav Trávníček - Vždyť má na víc (5/10)
Vztah k interpretovi: Respekt. Nejvíce si cením písniček, které stvořil v tandemu s Jaro Filipem.

Richard Müller patří k těm interpretům, kteří mohou nové desky vydávat v dlouhých časových intervalech a na jejich pozice to nebude mít vliv. Jinými slovy rodák z Hlohovce nemusí přijít co dva roky s novou nahrávkou. Z povědomí lidí se nevytratí, jeho starší pecky nepřestanou být peckami a o nějaké velké peníze také nepřijde. Proto mi trochu vrtá hlavou, proč desku "Ešte" vlastně točil. Nevěřím, že je sám s výsledkem spokojený, jelikož novinku tvoří kvalitativně velmi nerovnané písničky. Na jednu stranu jsou tady jasné hity s nosnými textovými i hudebními nápady (titulní "Ešte", "Útek", "Stoj pri mne" a "Za stále tou istou") a pak neinvenční kusy s textovými i hudebními klišé jako "Noe" nebo "Adam, Eva a had". Krokem totálně mimo je pak duet "Klid, mír a pokora" s příšerným textem a popovým kalkulem jménem Tereza Kerndlová. Po bitvě je sice každý generál, ale tady se nabízela dvě řešení: buď nesvěřovat celou desku jednomu producentovi, nebo počkat delší čas, než by se urodily silnější kusy, které by ty nejslabší nahradily. Jsem totiž přesvědčen, že Richard Müller má na víc.

Petr Balada - Jednou to stačí (4/10)
Vztah k interpretovi: Záleží na repertoáru...

Nové album se mi zdá být pro Richarda Müllera krokem zpátky. Mimořádnost předešlého počinu, která stála na vyrovnaném souboji Müllerova vypravěčství s elektronikou, zmizela. Salva dozněla, munice došla. Vrátil se unavený strýko, aby zazpíval, jaké jsou nové trendy v soužití muže a ženy. Žádné. Buď opustil on ji, nebo ona jeho. A v mezičase se řeší globální problémy lidstva. Texty jsou plné klišé a frází, které jsme už i od Müllera slyšeli bezpočtukrát. Jenomže na "Ešte" jim chybí silný hudební podklad. Už není tak jednoduché mu to sežrat. Pracuje se tu s písničkovou formou uvnitř samotných písniček. Na krátkém časovém úseku se plýtvá se styly, které by jinému vyšly na celou desku včetně bonusů. Nemuselo by to být na překážku, kdyby ty koláže byly alespoň trochu zajímavé. Vůbec nejhůř pak dopadl duet s Terezou Kerndlovou. "Klid, mír a pohoda" konkuruje ve své slabomyslnosti snad jen kousku "Ztracená bloudím" od Verony. Ale po celou dobu není jenom zle. I "Eště" má své záblesky geniality. Jenom jsou tentokrát na můj vkus až moc zanesené blátem.

---

Album: Richard Müller - Ešte
Průměrné hodnocení: 5,2/10
Celkový čas: 42:25
Skladby: Stoj pri mne, Za stále tou istou, Noe, Oko za oko, Pri poslednej večeri, Pichľavá, Útek, Zbabraný život, Klid, mír a pokora, Ešte, Smutné piesne, Adam, Eva a had