Nechce se tomu ani věřit, ale už je to deset let, kdy hudební showbusiness zasáhla gorilománie. Na začátku roku 2001 se na nás ze všech stran valil neuvěřitelně chytlavý refrén skladby "Clint Eastwood", který si nešlo nezamilovat. Marně jsme si tehdy lámali hlavy, odkud je nám povědomý hlas, který nám vzkazuje, že "The future is coming on". Tajemným mužem, který stál za unikátním projektem, nebyl nikdo jiný než Damon Albarn, kterému se jen tak mimochodem podařilo vytvořit jeden z nejúspěšnějších hudebních projektů na světě. Ale nebylo by fér, kdybychom stejný kredit nepřipsali i výtvarníkovi Jamiemu Hewlettovi, který dal nejúspěšnější virtuální kapele tvář. Hlavně díky němu jsou 2D, Murdoc Niccals, Noodle a Russel Hobbs světové hvězdy.

Projekt Gorillaz lze považovat za úspěšný už jen proto, že ačkoliv klade velký důraz na vizuální stránku, hudba tím nijak nejde do pozadí. Naopak. Za těch deset let Albarn ani na chvíli nepolevil a pod opičí hlavičkou stvořil snad nejdobrodružnější nahrávky ve své kariéře (a to mluvíme o muzikantovi, který píše opery a nahrává s africkými muzikanty). Vždyť se mu povedlo spojit hiphopové beaty, elektroniku, dub, rock či kubánské rytmy do formy, která i teď po těch letech působí nadčasově.

"The Singles Collection 2001-2011" je chronologicky poskládanou kompilací, která shromažďuje singly z prvních tří alb ("Gorillaz", "Demon Days" a "Plastic Beach"). Pokud jde o zařazené skladby, s výjimkou remixu "Clinta Eastwooda" (ten klidně mohli vynechat) si každá píseň své místo na disku zaslouží. Problém je spíš v tom, co chybí. Z názvu se sice dovídáte, že by mělo jít o singly vydané do roku 2011, ale proč v tom případě není zastoupeno iPadové album "The Fall" ("Revolving Doors"?). Stejně tak nechápu, kam se poděl singl "Lil' Dub Chefin'" z dubové verze debutového alba "Laika Come Home". Určitě to není kvůli stopáži, protože ta je v tomto případě pouze nějakých pětapadesát minut. Klidně mohly být zařazeny i ve Spojených státech velmi populární "Rhinestone Eyes" z alba "Plastic Beach" a spolupráce s D12 na singlu "911", která zatím na žádném jiném gorilím albu nevyšla.

Fanoušek Gorillaz, který má doma všechna alba, tak nedostane nic zajímavého navíc, a kolekce tak má smysl pouze pro ty, co se s animovanou čtveřicí muzikantů nesetkali. Je ale vůbec někdo takový? Vždyť tento projekt je typickým výtvorem, který zasáhl ve velké míře iPodovou generaci a spousta fanoušků má všechny singly dávno stažené. Takže proč si tedy album koupit? Kvůli bookletu?

Ještě jednou připomínám, že k samotné hudbě výhrady nemám. Melancholický úvod v podobě "Tomorrow Comes Today", roztančený Shaun Ryder v "DARE" či nedoceněné "Stylo" s úžasným Bobbym Womackem a Mos Defem a "19/2000" (především v remixu od Soulchild) jsou jedny z nejlepších kompozic, jaké kdy Albarn vytvořil, a jsou to vzpomínky na období, kdy jste ještě v singlových žebříčcích mohli najít i progresivní pop.

Když Damon Albarn v "Tomorrow Comes Today" zpíval: "I don't think I'll be here too long," těžko ho mohlo napadnout, jak daleko bude od pravdy. Teď jen doufat, že "The Singles Collection 2001-2011" je pouze zastávka, drobné ohlédnutí a nic víc. Že si Damon najde čas a ke svému nejúspěšnějšímu projektu se zas někdy vrátí. Byla by škoda, kdyby ne.