Symbol rock'n'rollu. Idol všech žen. Vynikající zpěvák a hudebník v jedné osobě. Ano, dozajista existují i mnohem šťavnatější přirovnání, jakými lze Lennyho Kravitze počastovat, avšak ta zmíněná už mu nikdo neodpáře. Čtyřnásobný držitel Grammy se po dvou letech vrátil na českou půdu, aby v rámci Black And White America tour přehrál v Praze ty nejlepší kousky své víc jak dvacetileté kariéry. Nešlo to však ani zdaleka hladce - Lenny se musel popasovat s chladnou O2 arenou i s nekončícími technickými problémy. Navzdory tomu předvedl spektakulární show, která si nezaslouží slabšího přívlastku než nejlepší událost podzimu.

Hudební bůh nemá kolikrát své dny. Tentokrát se ale asi dobře vyspal, protože na zem konečně seslal předskokana, který měl publiku co říct. A to jak po hudební stránce, tak po té showmanské. Jak by ne, vždyť Raphael Saadiq není na poli muziky ušmudlaným nováčkem. Produkoval totiž desky takových es, jako jsou například Joss Stone nebo Mary J. Blige, a za samostatnou tvorbu obdržel několik nominací na Grammy. Se Saadiquem a jeho doprovodnou kapelou zavál mezi přítomné mix šedesátých a sedmdesátých let s posazením do moderní doby.

Na pódiu mezitím odhalili grandiózní konstrukci se světly a projekcí. Konečná vizualizace? Na jedničku! Za řízných riffů "Come On Get It" na pódiu konečně vyrostl obrys očekávané ikony. Lenny sebevědomě přistoupil k mikrofonu, zazpíval první větu a pak už nic. Ne, že by se na zpěv vybodl, zkrátka mu vypadl mikrofon. První z mnoha technických obtíží mu ale zcela zkazila rozjezd. A právě to byl zároveň moment, kdy publikum ledově zatuhlo. Jakoby snad nikdo nedokázal pořádně zařvat, zvednout ruce nebo poskočit. Veškeré zpěvákovy snahy o rozezpívání fanoušků se setkaly s nepochopením, takže celou atmosféru prostoupila rozpačitost. Přítomní se ze strnulosti probrali až při předposlední "Fly Away", což - uznejte sami - bylo vážně pozdě.

Lenny kupodivu zůstal v pohodě. Se svým kolegou servíroval jedno skvělé kytarové sólo za druhým a nedošlo ani k jedinému hlasovému kolapsu. Na scéně se rockový král pohyboval sebejistě a nenuceně sjížděl davy pohledem v typických černých brýlích. Nechyběly ani letmé odzbrojující úsměvy nebo menší taneční kreace. No vážně, kdo by řekl, že tomu chlapíkovi táhne na padesátku? Výjimečný zážitek udělala z večera i kapela za jeho zády složená z klavíru, dechových nástrojů, bicích a kytar. Lennyho doprovod nepodcenil ani doprovodné vokály, bez nichž by písně ztratily polovinu kouzla.

"Z alba jsem opravdu nadšený, hudebně i textově. Mám pocit, že "Black And White America" je nejrozmanitější album mé kariéry,“ nechal se slyšet Kravitz. Člověk by tedy čekal, že do setlistu zařadí víc jak čtyři skladby ze zmíněné nahrávky. Ten večer však jednoznačně převažovaly starší pecky typu "Are You Gonna Go My Way", "Always On The Run" či "Stand By My Woman". Během finální "Let Love Rule" oběhl rocker k neskonalé radosti všech diváků skoro celé outůčko, aby si potřásl rukou s lidmi, bez nichž by podle svých slov nebyl vůbec nic. Tato vřelost nepůsobila prvoplánově, a pokud ano, byla aspoň dobře zahraná.

"Thank you!" zahřímal naposledy s kytarou kolem krku a odporoučel se do zákulisí. Není zač, Lenny, není zač.