Možná tomu neuvěříte, ale kromě toho, že se Gallagherovic bratři hádají, seč jim síly a mediální prostor stačí, tvoří i hudbu. Oasis Neoasis. Teď tedy spíš Neoasis. Každý sám za sebe. Liam byl dřív, ale Noel si (nejen) díky osmičkové recenzi Mirka Böhma vysloužil i makrorecenzi. Výzva: "Noel Gallagher je ležérní, zasněný, roztančený, naštvaný, melancholický i politický a pokaždé je svůj. Nebojí se experimentovat, a ač mohl být odvážnější, jednoznačně se vymezil proti škatulce rutinního baladisty." To napsal Mirek už po prvním poslechu. Co si o eponymním debutu kapely, která si říká Noel Gallagher's High Flying Birds, myslí pět redaktorů musicserveru? Nic špatného - padla jedna desítka a v průměru si Noel Gallagher & spol. odnáší dvaaosmdesátiprocentní hodnocení.

---

Ondřej Hricko - Dokonalé album (10/10)
Vztah k interpretovi: Zarytý fanda Oasis jsem nebyl a spor obou bratrů jsem sledoval pouze okrajově stejně jako jejich dosavadní sólovou tvorbu.

Při prvním poslechu jsem zajásal. Oasis jsou zpět! Bohužel tomu tak doopravdy není, přesto je nové album Noela Gallaghera minimálně důstojnou náhradou. Už od první písně "Everybody's On The Run" jsem se začal nadzvedávat a po pomyslných obláčcích se nechal odnášet kdovíkam, nejspíš někam do ráje, kde je prostě dobře. Noel se svými High Flying Birds dokázal na albu vytvořit neuvěřitelně klidnou a dokonale harmonickou náladu, ze které srší naděje a která vytváří příjemný klid v duši. Nedokážu vypíchnout nejlepší skladby na albu, ony jsou zkrátka výborné všechny. Snad jen půvabně melancholickou "If I Had A Gun..." či energií nabitou "The Death Of You And Me", která byla také po právu zvolena prvním singlem na albu. Potěšila mě i nevydaná skladba ještě z dob Oasis "Stop The Clocks", která figuruje jako taková sladká nostalgická tečka na závěr. Myslím, že Noel svého bratra jednoznačně trumfl, neboť Beady Eye, alespoň pro mě, znějí spíš jako slabý revival Oasis a jejich nahrávka mě tak nějak celkově nudila. Nádherné album a Noelovi nadále moc fandím!

Michal Koch - Jemná Noelova tvář (8/10)
Vztah k interpretovi: I přes ty všechny velkohubé kecy - on je prostě dobrej.

Neměl jsem z toho vyhroceného střetu dvou eg zrovna radost, neb Oasis se vymanili z potřeby nahrát druhé "(What's The Story) Morning Glory" a zatím poslední dvě desky byly vynikající. Vždycky jsem si totiž myslel, že Noel, byť Pan autor, je bez Liama, Pana zpěváka, třetinový. Ovšem na své sólovce překvapil: oprostil od snahy dostat do zpěvu bratrův feeling, k tomu prakticky opustil elektrickou kytaru (kde že mohutné hlukové stěny jsou) a výsledek je skvělý. Křehkou, téměř akustickou desku, na které prim hraje klavír, mohu poslouchat pořád dokola a stále objevuju něco nového. Noel vůbec netlačí na pilu, sází krásné melodie jednu za druhou a pečuje o ně jemnými aranžemi jak zahradník o sazeničky. A jakmile některá rostlinka vykvete (jako třeba "AKA... What A Life!"), ucho posluchačovo zaplesá. Rozpad (či pauza?) Oasis dal Noelovým vysoko létajícím ptákům křídla, a to křídla nádherně zbarvená. Nezbývá než doufat, že tohle vzepětí nebylo posledním.

Pavel Parikrupa - Tak dobré, jak se jen dalo doufat (8/10)
Vztah k interpretovi: "Let There Be Love. D'You Know What I Mean?"

Ej, jak jsem se na tuhle desku těšil! A teď jsem z ní strašně nadšený a mám to nějak popsat, rozepsat, zdůvodnit? Nechybí mi tam nic, v co jsem doufal a co se mi vždy líbilo na Noelovi: refrén silný jak hovado, jasný slogan, odkazy na šedesátky (Beatles, Kinks, Stones), jeho hlas, bombastické i intimní momenty (a to nejlépe v jedné písničce najednou), špetka tanečního experimentu, aranžérské vychytávky (dechy, sbory, pila!), velkolepý zvuk kytary etc. A taky Gallagherův rozmarný zvyk odjakživa dávat na béčka singlů (anebo na japonské edice) pecky, za které by mu jiní ruce a nohy líbali (viz famózní "A Simple Game Of Genius"). Mám rád i debut Beady Eye (za mne 7/10), takže pokud z téhle bratrské soutěživosti budou vycházet tak výtečné desky, máme se ještě na co těšit. A další bodík či dva navíc si nechávám ("I Hope, I Think, I Know") na příští rok pro druhé Noelovo album s Amorphous Androgynous.

Jan Trávníček - Kterak Noel umlčel pochybovače (8/10)
Vztah k interpretovi: Poměrně kladný, ačkoliv poslední desky Oasis jsem poslouchal spíše ze setrvačnosti.

Oasis byli v 90. letech VELKÁ kapela. Bratři Gallagherovi společně se zbytkem skupiny složili několik nesmrtelných písní a Británie v nich viděla nástupce The Beatles. Svou šanci však promarnili, zejména kvůli neustálým potyčkám, ať už mezi sebou, nebo proti jiným. Když se před dvěma lety před vystoupením na Rock en Seine nadobro rozpadli, bylo, vzhledem k egům obou zmíněných, jen otázkou času, než oznámí vlastní projekty. Mladší Liam představil Beady Eye a Noel, svého času autor většiny hitů domovského bandu, zase High Flying Birds. Může vůbec muzikant po osmnácti letech v jedné kapele ještě něčím překvapit? Ano - kvalitou. Od prvního tónu slyšíte typický zvuk kapely jedné generace. Rodák z Manchesteru střídá ležérní, naléhavé i komorní polohy, a ať už je doplňují kytary, klavír, nebo smyčce, jen stěží se ubráníte myšlence, že toto je nejlepší materiál, jaký továrna Gallagher vyprodukovala od roku 1995. Trefný komentář ke kvalitám materiálu vlastně nechtěně poskytl hlavní rival Liam, když začal spřádat plány na comeback. A sám tak určil vítěze. Tak tedy: Noeli, gratulujeme a děkujeme.

Jakub Malar - Přijemná prvotina (7/10)
Vztah k interpretovi: Noel byl vždy můj oblíbený Gallagher.

Oasis byly úspěšná kapela a to je prosím fakt, který jim už nikdo nikdy nevezme. Často se ale také objevuje názor, že byli více či méně přeceňovaní, a s tímto tvrzením bych si dovolil ne tak úplně souhlasit. Je pravda, že ke konci jim už trochu docházel dech, ale to bylo především z toho důvodu, že se původně výhradní autor veškeré hudby Noel rozhodl dát autorskou šanci zbytku kapely. Jeho příspěvky většinou stály za to a nedá se říct, že by jej zasáhla autorská stagnace (z poslední doby vzpomeňme třeba na povedené "Falling Down" nebo "The Turning") "High Flying Birds" pak není nic jiného než důkaz toho, že i po těch všech letech je Noel schopný sám napsat slušné album. Stále to sice zní jako Oasis, a až na menší úlet v podobě "AKA... What A Life!" zde nenajdete nic, co by vás zvedlo ze židle, ale na rozdíl od bráchy Liama tady jde především o poctivé anglické písničkářství. Po poslechu skladeb jako "Everybody's On The Run" nebo "If I Had A Gun..." není pochyb, že Noel patří i nadále ke špičce britských skladatelů. Pevně ale doufám v to, že půjde podobnou cestou jako Paul Weller a nebude se bát víc experimentovat. Byla by velká škoda, kdyby zůstal stát na místě.

---

Album: Noel Gallagher's High Flying Birds - Noel Gallagher's High Flying Birds
Průměrné hodnocení: 8,2/10
Celkový čas: 42:27
Skladby: Everybody's on the Run, Dream On, If I Had A Gun..., The Death Of You And Me, (I Wanna Live In A Dream In My) Record Machine, AKA... What A Life!, Soldier Boys And Jesus Freaks, AKA... Broken Arrow, (Stranded On) The Wrong Beach, Stop The Clocks