Recenze CD

Jedna, dvě, tři, čtyři; pět prostitutek naživo

21.10.2011 09:00, Petr Adámek

Od vydání jejich poslední placky "Hometown Zombies" uběhlo dva a půl roku. Ne, že by to pro The Prostitutes byla až tak kriticky dlouhá doba, ale přece jenom je lepší na sebe občas něčím upozornit. Parametry sterilního udržovacího produktu jejich živák "One Two Three Four" naštěstí nemá.

6/10

The Prostitutes - One Two Three Four

Vydáno: 1.8.2011
Celkový čas: 44:48

Skladby: She's A Prositute, Thank You, Holiday, Boom, Incredible Animal, Leave Like It Is, Wired To kill, Rage, Stories The Same, She's Dead, Space Oddity 2009

Vydavatel: Championship Music

Nahrát živák, respektive nabrat zvuk, není v celkovém kontextu až tolik složitá záležitost. Vybrat ty správné mikrofony, navrhnout obvody, zapojit kabely, nastavit pár potenciometrů (samozřejmě velmi zjednodušeně řečeno) a je to. Těžší je to s dramaturgií - chcete-li tracklistem - a ještě složitější s výsledným mixem a postprodukcí. A přidaná hodnota, to je úplný oříšek. S rozdílnými výsledky, celkově však The Prostitutes v těchto disciplínách víceméně obstáli.
Co vás možná překvapí hned na úvod, je právě zvolený tracklist. Jak přiznávají sami aktéři, vybírat tracklist desky bývá boj a tento dopadl porážkou hned pro několik očekávaných kousků. Zatímco chybějící "Hometown Zombie" či "Don't Give A Damn" jsou spíš záležitosti osobních preferencí, patrně nejlepší věc "Sunshine", případně povedený cover "The Power Of Love" Frankie Goes To Hollywood se na desce objevit měly. Úplnou novinkou je naopak skladba "Rage", kterou příští rok najdete na připravované řadovce.
Zmíněnou přidanou hodnotou jsou lehce upravené aranže několika kousků. "Holiday" dostala akustický Johny-Cashovský feeling a původně elektronikou protkaná "Boom" má zase nezvyklý country kabátek. Jinde jsou slyšet aspoň různé pozměněné detaily, třeba upravená kytarová nebo klávesová linka. Pokud ovšem The Prostitutes chtěli "hodně kombinovat klasickou, hlasitou polohu s hodně komorní, téměř akustickou," mohlo být těchto komorních a akustických či jinak alternativních momentů víc.
O zvuk se postarali Dušan a Tomáš Neuwerthovi a nutno přiznat, že všechny nástroje znějí čitelné a "One Two Three Four" jako celek opravdu živě. Ve snaze o co největší autenticitu šel však méně známý z bratří Neuwerthů Tomáš přes hranu. Diváci v Malostranské besedě, kde záznam osmého dubna vznikl, znějí zejména v klidnějších pasážích až příliš blízko; chvílemi slyšíte hlasitý smích nebo zřetelný hovor, skoro jde rozumět jednotlivým slovům.
Ve finále tak jde o poctivě odehraný, zvukově dobře nasnímaný a hezky obalený (originálně prostříhaná bílá pošetka) živák, jemuž ale chybí více momentů překvapení.

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

Album týdne 21/2012

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?


Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

CoKdyKde

Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)

Ne 24.06. She Wants Revenge (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

Po 25.06. Sting (UK) (O2 Arena, Praha)

Čt 28.06. Ugly Kid Joe (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

více akcí