Anders / Fahrenkrog - No More Tears On The Dancefloor

Němec Thomas Anders se proslavil jako zpěvák dua Modern Talking. Jeho kolega Dieter Bohlen se ovšem (kvůli neúspěchu posledních alb) rozhodl tento projekt nadobro pohřbít, a tak The Gentleman Of Music (jak si Anders taktéž nepochopitelně nechá říkat) spojil síly s německým skladatelem jménem Jörn-Uwe Fahrenkrog-Petersen, který v minulosti tvořil hity pro zpěvačku Nenu. Natočili společné album "Two" a vydali k němu již dva singly. Aktuální pecka "No More Tears On The Dancefloor" má již pár dní videoklip. A co k němu říct? Snad nic, jen nevěřícně kroutit hlavou. Oba pánové mají asi problém se stárnutím, proto chtějí vypadat cool a svěže. Kýč a nevkus od začátku do konce, nejhorší jsou asi záběry na zpívající umělce na útesu, které se daly překousnout naposledy v době velké slávy dua Twenty 4 Seven. Thomas a Jörn-Uwe to asi nepochopili a sami se i hudebně zasekli někde na konci minulého tisíciletí. Takovýhle hudební odpad s tak primitivním textem dokáže vyplodit opravdu jen Německo, které asi jako jediné jejich CD bude nejspíš i kupovat.

1/10

• mm (john, 16.09.2011 22:33) Reagovat

  Tak to je pravda.Za taku hudbu by sa malo zatvarat do basy. Odporny gyc.
  
  

• mm (David, 20.09.2011 22:44) Reagovat

  akorat ze tohle napsal darren hayes ze savage garden odpad v čem jejich cd je to nejlepši co kdy thomas anders delal
  
  

• "Odborník" Jaromír Koc (Martin, 21.08.2012 17:11) Reagovat

  Jardo, kdybych pracoval ve firmě tak jako ty, tak jsem dávno na dlažbě.
  Dříve než vyjde z tebe zase nějaká moudrá recenze, radím ti, něco si o tom interpretovi a albu zjisti. Podívat se na obal a vyslechnout jednu skladbu někde na youtube určitě nestačí. Autorem hudby "No more tears on the dancefloor" je skutečně australan Darren Hayes zpěvák a skladatel Savage Garden. A neuvěříš, Jaroušku, ale ani ten text nenapsal žádný němec, ale švédský hudebník Carl Falk. A jaká ta skladba a klip je? Inu kolik lidí, tolik názorů.
  Záměr, strukturu skladeb a celkově album Two si tedy bohužel nepochopil. To, že se Modern Talking "Bohlen rozhodl pohřbít kvůli neúspěchu posledních alb" jsi si jednoduše vymyslel a tím čtenáře v podstatě obelhal.
  A další vysvětlení: každý normální člověk kterému přibývají léta chce vypadat svěže a cool. Vytýká snad někdo třeba Micku Jaggerovi, že mu bude sedmdesát a běhá s kytarou po pódiích? Moc ne. Všichni chtějí oslovit jenom skupinu svých fanoušků. I Thomas Anders, kterému je na rozdíl od hodně starších a aktivních muzikantů pouhých 49 let.
  A proč " The Gentleman Of Music"? Důvodů je více, stačí se třeba podívat na sebe do zrcadla a na pár fotek, vystoupení i hudební produkce Thomas Anderse dejme tomu za posledních 10 let.
  Mimochodem album Two neskončilo v prodeji špatně nejenom v Německu /80mil. obyvatel/, ale i v tradičních baštách fanoušků Modern Talking v Polsku /38mil./, Rusku /143mil./ některých zemí latinské Ameriky a západní Evropy.
  Takže, zkuste se nad svou čiností zamyslet, pane Koc. A příště trochu rozvážněji, protože city fanoušků jsou hodně dotčeny i když recenze nejsou jen pro ně, ale jsou to hlavně oni kdo je čtou a častokrát kritizovaný interpret je mnoho let jakousi součástí jejich životů.
  
  

• Thomas Anders - kult nebo kýč? (Midi, 01.10.2013 12:20) Reagovat

  Thomas Anders je - i přes některé, kýčovitě vyhlížející prvky, které s ním lze spojit - pojetí výše uvedeného klipu, konzervativní projev, prezentace nenáročných retro-songů, díky nimž kdysi stanul na vrcholu slávy, vynikajícím zpěvákem, kvalitním hudebníkem a zanedbatelné nejsou ani jeho autorské počiny. Pravda, ČR asi nebude jeho nejvýznamnější fanouškovskou obcí, nicméně vyprodaná pražská Lucerna, ve které zmiňovaný německý umělec koncertoval minulý týden, 26.9.2013, jasně svědčí o tom, že své publikum má i u nás a ani dnes není bezvýznamnou vykopávkou 80tých let, patřící do starého železa. Naprosto chápu, že pro recenzenta mistra Koce - stejně jako pro spoustu dalších posluchačů, může být "Modern Talking sound", v podání mnoha stárnoucích pop-ikon, kýčovitým patosem, jenž příliš vzrušení nevzbudí, nicméně miliony prodaných nosičů po celém světě, vyprodané koncerty - i po 30ti letech působení Anderse na hudební scéně i žánrově rozličná alba...to vše jsou nezvratné důkazy toho, že - stejně jako např. u nás Gott, je Anders vnímán jako charismatický, svým hlasem vyjmečný zpěvák, který sice těžko oslní něčím novým a nadčasovým, pro masy svých fanoušků však zůstane nezaměnitelným, citlivým umělcem. Mimochodem, o jeho kvalitách hovoří např. soulové album s příznačným názvem Souled z roku 1995, jazový počin "Live in koncert" vydaný o dva roky později, nebo komorní sbírka hitů, nejrůznějších mělců 80. let, nahraná společně s Waršavským symfonickým orchestrem a Andersem nazpívaná, z roku 2006 (Songs Forever). Spolupráci s Uwe Fahrenkrog-Petersnem vnímám jako komerční projekt, s jasným záměrem oslovit skalní příznivce německého disco-soundu, v němž se kloubí prvky syntetické taneční hudby 80. let, společně s prvky současné pop-music. Výše uvedenou recenzi, nebo snad jednostranný názor p. Kose není nužno hanit ani kritizovat, jde přece o pohled jedné osoby, se kterou mnozí nemusí souhlasit (a evidentně se tak děje), co však pokládám za diletantsví a amaterismus je nepochybně skutečnost, že autor recenze tak trochu vaří z vody a nezná bližší informace - viz. např. smělé, leč zcestné úsloví o zániku projektu Modern Talking nebo info k pitvanému singlu - autory textu ani hudby skutečně nejsou Němci a i postprodukce je zahraniční...ale, i mistr tesař se někdy utne. A pan Koc, při vší úctě k němu, byť odborník na slovo vzatý, holt malinko improvizoval, napadla ho myšlenka a on se jí nebránil :-) Zdravice všem příznivcům i kritikům! Midi
  
  

Rozhovory: Martin Čupka - V MØNØDREAM nedělám umělecké kompromisy Martin Čupka, frontman jedné z nejvýraznějších česko-slovenských rockových kapel John Wolfhooker, přichází s novým autorským projektem MØNØDREAM. Otevírá tak zcela novou kapitolu své hudební cesty. S myšlenkou zkusit si vlastní... čtěte zde

Vydáno: 30.12.2025 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory

8/10

Recenze: Trny & Žiletky na desce "Je nutné zabít beránka" přidávají na zlověstnosti Nová studiovka Trnů & Žiletek "Je nutné zabít beránka" přináší hutnou, emotivní a temnou jízdu. Na posluchače nečeká žádný med, ale ten asi nikdo z fanoušků Desedovy práce ani neočekává. Lídr Dark Gamballe znovu posouvá... čtěte zde

Vydáno: 29.12.2025 13:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Swingující blues-folk olomouckých Alibaba možná zůstává "Furt stejný", ale furt stejně skvělý a svůj Folk může být sofistikovaný i kýčovitý, židličkový, kotlíkářský, může tepat do společenských nešvarů, být zasněný, básnivý i výrazově dutý. V každém případě, ať už použijeme jakékoliv další adjektivum, měl by... čtěte zde

Vydáno: 29.12.2025 00:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Mutanti i zombíci řádí v rytmu psychobilly na "Mutant Farm" veteránů Green Monster Páté desce domácích psychobilly legend Green Monster vévodí jedovatá zelená barva, která láká na hororovou projížďku farmou mutantů. Vedle ní hrají prim dunivý kontrabas a charakteristický, kousavý vokál lídra a zároveň... čtěte zde

Vydáno: 28.12.2025 14:30 v sekci Recenze

7/10

Recenze: Dream of the Sun zatím ohledávají terén, s "What God Had Taken Once, He Can Always Take Twice" ale debutují slibně Prvotina "What God Had Taken Once, He Can Always Take Twice" představuje pražské Dream of the Sun v okamžiku prvního velkého kroku. Cestu si k němu vybudovali pečlivě a očekávání nastavili poměrně vysoko. Jak to celé dopadlo a proč... čtěte zde

Vydáno: 28.12.2025 08:00 v sekci Recenze