Dělám rozhovor s Benem Cristovaem nebo Benem Cristovao? Vadí ti české skloňování?

Určitě bych byl radši, kdyby to zůstalo jen Cristovao, ale chápu, že skloňování je prostě pro českou pusu lepší. Když jsi zvyklý skloňovat, tak říkat "s Benem Cristovao" je divné.

Proč ses nakonec rozhodl druhou desku "Benny Cristo" zazpívat z poloviny v češtině?

Když mě Mike Trafik pozval do svého studia, tak mi s Vladimirem 518 řekl, ať se podívám na domácí tvorbu: uspět s česky zpívanými skladbami je jednodušší. I když kdekdo má na to zpívat anglicky, tak na spojení s fanoušky je mnohem vhodnější čeština. Vědí pak, o čem zpíváš. Angličtina u nás není tak silná jako třeba ve Švédsku, kde by ji brali samozřejmě. Po nahrání jednoho songu jsem se tedy rozhodl udělat toho v češtině víc.

Novinka má opět docela málo skladeb, devět plus remix. Neuděláš někdy opravdové LP jakože Long Play?

Pro mě už to LP je, určitě to je obsáhlejší než debut "Definitely Different". A "Mimozemšťanka" a "Aliengirl" jsou natolik odlišné melodií i textem, že bych to ani nebral jako remix. Deset tracků je sice méně, ale zase jsme se rozhodli vypiplat skladby, co se nám líbily, než za každou cenu udělat více stop.

Na druhou stranu stojí jen 250 Kč. Očekáváš ale, že příjem z prodeje ti zaplatí nahrávání?

(Lukáš Rychtařík z Championship Music: Mně by se líbilo, kdyby se prodalo pět tisíc kusů.)
Ben: Tak já se o toto nestarám, snažím se to neřešit. Ale samozřejmě budu rád, když se něco z toho vrátí, když se snažím do hudby, klipů investovat co nejvíc. Vlastně vše, co si vydělám z koncertů, dávám zpátky do muziky, tak, aby byla nejkvalitnější a nemusel bych se za ni stydět.

Kde vůbec probíhalo natáčení? Debut vznikl v Kanadě.

Já jsem si v Praze-Libni postavil vlastní studio a producenta Verse-Atila jsem si pozval do Čech. Tím se ty náklady hodně vyšplhaly.

Jak jsi na Verse-Atila přišel?

Poradil mi ho jeden z mých nejlepších kamarádů, jeho známý. Verse-Atile dělá neuvěřitelnou hudbu, v Torontu je hodně známý. Když tam někdo chce hip hop nebo r'n'b, dojde za ním. Když jsem tam natáčel, tak se za den ve studiu prostřídalo i tucet interpretů. Poznal jsem tam plno lidí a spousta se objevila jako hosté na debutu. Jednalo se o nejlepší hudební zkušenost. I když málem jsem se tam vůbec nedostal kvůli obstrukcím s vízem.

Tvoje deska je produkt současného zvuku mixujícího párty sound, taneční pop, r'n'b i hiphopové postupy. Myslíš, že tahle éra brzy skončí? Už tu je docela dlouho.

Já jsem hrozně moc rád, že to tak teďka je. Tenhle styl mám rád, ale zas vím, že toto období nebude trvat věčně. Mění se to stále, byl tu nějaký Guetta sound, teď tu máš Cee Lo Greena, Bruna Marse, kteří umějí udělat #1 singl, který je zas úplně z jiného soudku. Takový styl se mi taky moc líbí. A dá se na něm ukázat více zpěvu.

Oslovuje tě český hip hop, uvažoval bys o nějaké spolupráci například hostovačkou?

Já jsem dřív poslouchal hip hop hodně, když jsem byl součástí nějaké komunity, co to poslouchala, v mém případě snowboarďáci. Ale v té době vlastně PSH znali už všichni. Teď už domácí scénu tak nesleduji. A host na desce? Tak super by byl Rytmus.

Jak moc tě těší, že máš na Facebooku víc fanoušků než DJ Wich nebo právě Rytmus? (Pozn.: od června to už neplatí.)

Tak Rytmus má obrovskou marketingovou sílu, hrozně dobře ví, jak to dělat, má super tým. A teď ještě, když se na něj dvakrát týdně koukaly miliony diváků. Davy Rytmuse obdivují. Tím, že jeho facebooková komunikace není tak osobní, je pro ně určitým způsobem vzácný. Já to dělám trochu jinak, vystupuji tam přímo jako já, osobně komunikuji s lidmi, aby to bylo autentické.

Kdo ti napsal anglické texty? Někdy to je docela klišé, běžný párty text, ale vlastně co jiného vymyslet, k tomu stylu to sedí.

Třeba na "Round And Round" jsem si dělal intermezzo a kus druhé sloky, refrén a první sloku napsal Verse-Atile s jedním svým kanadským spolupracovníkem, u těch dalších čtyř anglických textů byla ta společná tvorba obdobná. A u songwritingu párty songů je nějakých dvacet slov, které se stále opakují, jako "raise your glass", "in the club", "popping bottles", bez toho to snad ani nejde postavit.

"Na zdraví" se tak jeví jako dokonalý singl.

Na tenhle track máme extrémně pozitivní feedback, takže ho vydáme jako párty singl na léto, video vznikne v Česku. Vůbec i jeho audio natáčení byla jedna velká párty, do studia jsme si pozvali plno kamarádů, takže jsem rád, že ta sranda vyústila v takový hit.

U českých textů oceňuji, že si ze sebe umíš udělat srandu, to málokdo dokáže (viz "No a co").

To mě hodně naučil ten poslední rok, co jsem vystupoval s debutovým albem. Devadesát devět procent holek, co mě viděly naživo, na mě reagovaly skvěle, hodnotily mě pozitivně. Líbilo se to i spoustě klukům. Ale z hodně lidí jde nenávist, říkají si: Černoch, co tady dělá, ten magor? Někdo odsoudil i moji seriálovou roli v "Ordinaci". Prostě negativních komentářů bylo hodně, napřed jsem to hodně řešil, ale pak to překlenulo do nezájmu a řekl jsem si: No a co. Musel jsem to hodit za hlavu, je to moje práce, někdo mě bude nenávidět, někdo mě bude mít rád. Tenhle postoj se tak projevil v textech v "No a co" a "Žízeň". Já doufám, že to sdělení posluchači vezmou za svoje, že si to spojí s vlastním problémem a taky si řeknou: Proč to řešit?

To na koncertu Gamea jsi vystoupil jako předskokan a kvůli skupince ignorantských hopíků se ti nedostalo přívětivého přivítání.

Nejtěžší na tom bylo jít na koncert s tím, že jsem věděl o tom, že mě tam nějak vypískají, když se na tom domluvili na Facebooku. Pro mě to zas byla obrovská výzva, velká čest vystoupit před Gamem. Setkat se s ním naživo mělo obrovský význam pro mě i tanečníky z JAD. A hlavně jsme ale věděli, že i když na nás budou lidi bučet, tak tam bude i někdo, komu se naše vystoupení bude líbit. Bojovali jsme. Však byla i sranda, jeden z těch nespokojených hodil po nás kšiltovku, tak si s ní jeden tanečník jakože utřel zadek a hodil mu ji zpátky.

Jako tvé největší negativum vidím nedokonalost frázování, vyslovování. Pomáhal ti někdo na desce v tomhle směru, nebo jsi to zpíval tak, jak ti to přišlo, a už jste to nekorigovali?

Já jsem vždycky chtěl, aby to bylo co nejvíce já. Když je dobrý producent, dobrá hudba, melodie, tak potom můžu popustit uzdu sám sobě a mně se na tom líbí i ty moje vady. Někdy můj hlas zní nečesky, občas špatně vyslovuju, něco polknu, ale zase i u jiných interpretů můžeš slyšet něco podobného a v celku té písničky ti to též nevadí.

Jak vznikl dvojsingl "Mimozemšťanka"/"Aliengirl"?

Ono první vznikla "Aliengirl" ještě při natáčení debutu v Torontu. Ale řekli jsme si, že se do konceptu desky moc nehodí, a odložili ji. Potom když jsem potkal Trafika, začal jsem psát "Žízeň", ale najednou po půlce mi to nějak nešlo. To mi Verse-Atile navrhl, ať mezitím zkusím přepsat do češtiny "Aliengirl", když už to má být singl. Česká verze má text pocitově jakoby pomalejší, než je hudba, takže ji ještě budeme předělávat na piáno a budeme ji tak hrát na koncertech. Ve světě je běžné, že na koncertech mají skladby naživo úplně jinou úpravu, třeba do reggae nebo akusticky.

Nijak příliš často nekoncertuješ, plánuješ větší turné s novou deskou?

Já jsem s debutem nechtěl dělat turné. Protože abys udělal sérii koncertů, tak bys měl mít aspoň tři čtyři známé singly, aby to mělo nějaký smysl, aby se lidi měli na co těšit. Doposud znali akorát "Give Me Some More", teď už všichni znají "Mimozemšťanku". Což je fakt krásný pocit, když zpívají refrén s tebou. Takže až teď vyjdou singly, můžeme vyjet na turné.

Kdo je tvým vzorem? Počítám, že to budou tanečníci/zpěváci jako Justin Timberlake, Chris Brown nebo Ne-Yo.

Tak Justin je super. Já si vzory hledám podle toho, jaké mají live koncerty. A ty má Justin úžasné, promakané, se skvělou choreografií Martyho Kudelky. Asi nejlepší stage perfomances na světě má Usher. Dokáže dokonale kombinovat zpět s tancem. Má neuvěřitelné vystoupení, pódia, efekty, tanečky, vše to udýchá. Usher jede ve stopách Michaela Jacksona, snaží se udržet jeho ducha, vidím ho v něm. Skvělý je taky Taio Cruz, který sice tancuje strašně, ale má neuvěřitelný hlas, rozsah a je hlavně výborný songwriter. Podobně skvěle píše Ne-Yo, který opravdu drží úroveň světového r'n'b. Kdybych si však mohl vybrat jednoho člověka, s kým udělat písničku, byl by to will.i.am. On ví, co dělat, aby to lidi bavilo. A krásně pracuje s Auto-Tunem, který nemůžeš používat všude, on to umí dokonale použít.

Jak to vypadá s tvým hollywoodským natáčením?

V létě pojedeme natočit klip ke klubovce "Mine". Sestra v Los Angeles studuje scenáristiku a dala mi tam dohromady tým mladých filmařů, bude se natáčet pod skvělým kameramanem na RED kamery, takže ta úroveň bude určitě skvělá. Uvažovali jsme tam natočit "Na zdraví", ale už bychom to nestihli a navíc je vhodnější tam nahrát anglický track. Volba padla nakonec na "Mine".

Máš pocit, že lidé stále mají problém s tvou pletí? Tehdy po SuperStar tě snad někdo i napadl.

Tak někdy jasně. Já to vnímám tak, že ten rasismus vzniká spíše kvůli lokálním problémům v nějakých problémových oblastech, ne nějak jako globální nesnášenlivost vůči rase. Jsou prostě lidi, kteří se rádi perou, a tak tě osloví: "Hej, negře, co na mě čumíš?" a jakákoliv tvá odpověď je jim popudem fláknout ti. A často to je ze závisti. Já jsem ale hlavně rád, že na mě ještě nikdo nevytáhl nůž. Vtipná historka se mi stala v Táboře, kde na mě jeden týpek vystartoval se slovy: "Hej, negře, co tady děláš? To je můj klub!" Hned mu sklaplo, protože jsem tam shodou náhod měl bandu kamarádů a byli tam i bodyguardi, takže se nic nestalo. Ale pamatuju si, kdy jsem poprvé dostal do držky. Šel jsem na akci do žižkovské hospody, a hned jak jsem vstoupil, tak jsem si všiml, že v jukeboxu je nastavený Daniel Landa na sto songů dopředu. Přitom mnoho jeho písniček mám rád, ale jeho posluchači někdy nejsou normální.

Když se zpětně zamyslíš: kam ses teď dostal, je to to, co jsi chtěl, například když jsi vstupoval do SuperStar? Máš ještě vyšší cíle?

Já jsem ani v tohle nedoufal. Jsem rád, že mám skvělé spolupracovníky a plno lidí mě bere jako umělce, což se mnoha účastníkům ze SuperStar nepodařilo. A nejradši budu, když se "Benny Cristo" bude líbit a s fanoušky si užiji koncerty, hlavně 25. června křest ve Venue.