Žádný zběsilý hypeování, žádný velkohubý řeči o tom, že do toho praštíme a uděláme něco výjimečného. Tohle se zaprvé za kanálem nenosí, zadruhé na to Twin Atlantic nemají jméno. Vydali sice britskými žebříčky registrované mini album "Vivarium" (2009), jenže sami si nebyli jistí, zda vůbec mělo opustit stěny studia. "Free" tak učinilo letos v květnu, odválo vše, co mu stálo v cestě, a jsou ho plné hudební servery (ty tuzemské ne, severozápadní vrása je totiž stále příliš vysoká a pevná). Čiší sebevědomím i pokorou a mediální cirkus si užívá a posteriori. Oprávněně.

Velkou část "viny" na dokonalosti přisuzuju Gilu Nortonovi, chlapíkovi v pozadí, který jen tak mimochodem produkoval třeba Foo Fighters, Jimmy Eat World nebo Pixies. To kvůli němu mi spadla čelist. Bez jeho příspěvku by "Free" nebylo tolik "Free".

Nejlepší na celém tom produktu není úžasnej echt skotskej přízvuk, který zpěváku Samovi McTrustymu umožňuje vystoupit z řady stejnobarevných vokálů, ani to, že mě hrozně baví poslouchat ten shluk šmíru a lesku kytarových vyhrávek, a dokonce ani ty nápaditý refrény, ale fakt, že tohle všechno pohromadě přišlo tak náhle, tak překvapivě. Zbaveni řetězů natočili Twin Atlantic po nesmělém viváriu barvitý materiál, kde není nouze o svěží ambientní radovánky, pianové a smyčcové podklady i pořádnou dávku mladické naštvanosti. "Název desky imituje to, jak jsme se během jejího nahrávání cítili. Myslím, že jedním slovem shrnuje všechnu tu těžkou práci i chyby, kterých jsme se dopustili," přibližuje pozadí příprav baskytarista Ross McNae.

"Free" na vás jde zpočátku pomalu, kopne jen výjimečně. Intra si pánové vymazlili. Z prvního tónu poznáte, že tohle není tuctovka, jakých projdou děravým sítem na papír recenzentů tuny. Twin Atlantic sebrali odvahu a hned do první regulérní nahrávky napěchovali to absolutně nejlepší ze sebe. Nebáli se "bahna", sáhli k silným kytarovým riffům (za všechny například skladba "The Ghost Of Eddie"), ale dokonale je přehlušili ohromně chytlavými pasážemi. Od první do poslední vteřiny je cítit ta vášeň, ten zápal. V textech i hudbě.

P. S.: Půjdete na ně teď, i kdyby zase přijeli jen jako předskokani Enter Shikari?