Debut "Hats Off To The Buskers" jim vydobyl před čtyřmi roky slávu. Tedy doma, u nás jsme z něj zase tak odvaření nebyli (viz. recenze), neboť přišel do mezičasu nasycení ostrovními kytarami. Spojené království ovšem kapitulovalo. Číslo jedna v ostrovním žebříčku hned po vydání, následně vyprodané turné a titul skladba roku pro "Wasted Little DJs" v NME Awards.

O dvě léta později zájem vyprchal. Deska "Which Bitch?" i o singly z ní zapluly bez většího zájmu do výprodejového regálu. Schylovalo se k napsání kapitoly do pomyslné knihy "Vzpomínáme" o zázračných debutech a ztrátě paměti. Producentský kouzelník říkající si Youth byl však proti.

"Bread And Circuses" je v podstatě dokonalým festivalovým setem. Od rozjíždějící "Grace" po závěrečnou "Best Lasts Forever" pomohl Youth sestavit kapele energetickou nálož plnou neuvěřitelně chytlavých melodií a refrénů jako dělaných pro kotel rozdováděných fanoušků. Zpěvák Kyle Falconer se zbavil všech svých závislostí a spolu s basákem Kierenem Websterem složil průzračné tracky, které svým nekomplikovaným rytmem přimějí do skoku i škarohlídy, co The View prorokovali klinickou smrt. A když už je té až reklamní podbízivosti příliš (např. "Girl"), nastaví Falconer se skladbou "Life" tvář kajícníka a vy mu nemáte důvod ty tklivé tóny nevěřit.

V polovině stopáže, kdy obvykle dochází interpretům dech a vybírají si klidnou chvilku pro závěrečné vyvrcholení, jedou The View stále na plný plyn. "Beautiful", "Blondie" i "Sunday" jsou hitovky na první dobrou. Někde tady začíná být jasné, že hláška z propagačního přelepu na obalu o nejlepších britských song-writers současnosti pocházející z recenze britského magazínu "Q", nepřehání. "Bread And Circuses" rozhodně není nahrávkou měnící hudební svět. Nelze ji označit za progresivní, za inovativní nebo za trendy záležitost. Leze z ní ale muzikantská radost a pohoda, která je v tomto případě hodnotou převyšující všechny ostatní. Kalkul - nekalkul.

PS: Pokud jste ještě neslyšeli, doporučuji jejich cover skladby "Someone Like You" od Adele.