Asi mě ani nenapadá jiná kapela, která by byla takovým symbolem hipsterského cool a zároveň na všech frontách tak úspěšná. Animal Collective si už několik let drží pozici, jejíž adorování v panoptiku coolovsti způsobuje charakterový posun fanoušků do kategorie těch správných lidí. A jít na jejich koncert, je něco víc, než zajít na jednu z nejlepších a nejoriginálnějších kapel současnosti. Znamená to také být ve správný čas na té nejsprávnější možné akci. Milovníci trendů mají v tento moment něco jako svatý den. Člověk, který koncert Animal Collective navštíví, ale také dostane mamutí porci úžasných zážitků, které toto veřejné velebení přiživí a na druhou stranu ukáže, že všechno to dobré pochází pouze z nich. Kdyby se z obrovské žánrové palety (potažmo ze všech možných odrůd umění) vyvedly jednotlivé přímky, jeden z možných meetpointů by byl právě u nich.

A tenhle zvěřinec potvrdil svoji výjimečnost i nedělním koncertem v MeetFactory. Poděkovat by se slušelo jednak Polákům, u nichž byl jejich koncert zrušen, a jednak klubové noci Bohemian Like You, jež na toto polské neštěstí bleskurychle zareagovala. A přestože byl koncert oznámen pouze tak čtrnáct dní dopředu, dokázali z MeetFactory udělat totálně narvanou a zcela zaizolovanou konzervu. Oproti sobotnímu koncertu Mount Kimbie zde bylo asi dvakrát tolik lidí a šestkrát míň vzduchu.

Koncerty Animal Collective jsou těžkou anomálií (věřím, že slovíčko "animal" se dá vyložit i takhle) a příjemným paradoxem. Když končili svůj vynikající set Teengirl Fantasy, zněl z repráků repetetivní sampl vokálu, který říkal že "it's a fantasy". Jejich zhudebněná vlhká představa náctileté školačky jí určitě byla. Vynikající deephousový reliéf vytesaný do snivých koláží. Navíc hitovka "Cheaters" ukázala, proč skutečně patří mezi nejlepší skladby loňské sezóny. Teengirl Fantasy zahráli i nový materiál a celkově bylo cítit, že to rozhodně není projekt jednoho či dvou hitů. Potenciál! A tím svým vysamplovaným útržkem "it's a fantasy" podtrhli, o co jim jde, a hlavně předznamenali, co bude následovat. A aby bylo jasno - tak fantastickou jízdu bezprizorní fantazie, jakou předvedli Animal Collective jsem ani nečekal.Ono totiž moc talentu na jednom místě není vždycky dobře. Ale tady u té zvěřiny je všechno v naprostém pořádku.

Když jdete na koncert téhle baltimorské srandy a zrovna je to v době, kdy usilovně makají na nové desce, máte jistotu, že se bude jednat spíše o zážitek poznání, než abyste si užili své oblíbené skladby v živé podobě. Samozřejmě, "My Girls" nebo "Summertime Clothes" z minulé desky chybět nemohly a vážně mě potěšila i vzpomínka na "Feels" (miluju "Did You See The World"). Drtivá většina skladeb ale byla prezentací nového materiálu. Mimochodem, je už tak trochu jasný, že nové album bude zase nadmíru povedená věc.

Noah Lennox aka Panda Bear je asi nejvýraznější postava z této bandy. Nedávno vydal výborné album "Tomboy" (dá-li Bůh, brzo bude i recenze). A i když na pódiu nebyl tak vidět jako Avey Tare, neměl takový vous jako Geologist, ani nebyl extrovertně v rauši jako Deakin, to, co předváděl za svým malým bubnem, to byla teda věc, to vám povím. A hodně nových skladeb stálo na jeho expresivním smyslu pro rytmus a výbušnost. Zvukový bordel někdy dotvořil, jindy přetvořil v něco zcela vyčnívajícího a výživného.

Jejich vizualizace, kterých byli součástí, tradičně podporovaly myšlenky o intoxikaci vyššího umění a kladly otázky, že jaká droga má tohle na svědomí. Některé skladby byly postaveny na maximální roztříštěnosti, některé zase vykazovaly napojení na tučné melodie. Exotika třetího i toho druhého světa. Čtyři šamani, co z world music ždímali halucinogení účinky, které byly a budou pro tentokrát nesmírně žádané. Jediné, co teda nepřidávalo na tom úžasném zážitku, bylo vedro, lilo ze mě jak z vola. Ale ta odměna v podobě tohoto koncertu byla sladká. I kdyby mi hořela záda.