Aktuální album "No Mercy" poslal na pulty z vězeňské cely. A tak, zatímco se T.I. dělí o záchodovou mísu s dalšími trestanci (přiznávám, příliš často koukám na "Prison Break"), na výpisech z účtu mu zatím naskakují další a další nuly. A budiž mu to přáno. "No Mercy" je totiž sakra dobrá deska. Není a priori chytlavá a není hloupá.

Z textů se paradoxně zdá, že T.I. je ve svém oboru jedním z posledních, komu ještě stále jde o jakýs takýs rozvoj světa. "Charakter nemůže být vystavěn nenuceností a tichem. Jenom skrze zkušenost, zkoušky a trápení může být duše posilněna," cituje rapper v bookletu americkou spisovatelku z přelomu 19. a 20. století Helen Keller. Jak jsem už zmínila, deska je plná všemožných lidských pocitů. Ať už je to zoufalá beznaděj ve skladbě "How Life Changed", hororová úzkost v "Lay Me Down" anebo bezstarostná lehkost v "Big Picture", kde dechy vytvářejí lehký punc skáčka.

Nahrávku obohacují slavná jména, která jí dodávají na přitažlivosti. Chris Brown se zasluhuje o fresh feeling skladby "Get Back Up", i Eminemova účast v písničce "That’s All She Wrote" přispívá k hitovosti (i když je smutné, že se jeho rap-style od patnáct let starého debutu absolutně nezměnil).

Neradno opomenout ani rapperův sólový počin "Big Picture", který se honosí opulentními aranžemi, na druhou stranu z něj čpí laciný výpar prvoplánu. "Big Picture" nepotřebuje projít varem, aby se z něj stal hotový hit. Po jeho odeznění ale patrně zůstane několik nedojedených předkrmových talířků, jež rychle nahradí podnosy s hlavním chodem.

Mezi vůbec nejlepší skladby patří singl "No Mercy", v refrénech okořeněný popovým extraktem v podobě The-Dream. Na zajímavosti desky se v písni "Castle Walls" podílí i Christina Aguilera, jejíž signifikantní vokál celou nahrávku uzavírá.

T.I. opět vypustil do světa nadprůměrné album, dál zůstává kreativní a přitom neztrácí svou osobitost.