Švédsko je země popu zaslíbená, plná milých zpěvaček s malým množstvím pigmentu, ale s velkou paletou možností, jak se seberealizovat. Pop má totiž v této severské zemi svou tradici už od dob Abby a nikdo se tu za jeho poslouchání a produkci nestydí. September je jedním z tamních prefabrikátů, a pokud máte rádi její největší hit "Cry For You", pak můžete jásat. Čtvrté album "Love CPR" totiž přináší přes tucet více či méně podobných kopií.

Zpěvačka snad ve vydavatelství fasuje nějaký polotovar značky "Song na počkání", který stačí ve studiu lehounce povařit s pár producenty, a za pár dní můžete jít lisovat celou nahrávku. Je jedno, kterou z nabízených břeček začnete. Všechny chutnají stejně chemicky a uměle jako ta nejlacinější polívka z pytlíku za čtyři koruny. Pokud chcete pořádný taneční vývar, sáhněte raději po Kylie Minogue, Lady Gaga nebo Robyn. Ta je ze stejné země a lze na ní krásně ilustrovat, co všechno September chybí, aby byla úspěšná. Osobnost, texty o něčem, progrese. A vkus, ten především.

Jestli je třeba něco pochválit, pak je to nakažlivost některých písniček. "Party In My Head" chytne celkem rychle, stejně tak i "Hands Up", která svými retrobeaty místy připomíná první hity Cyndi Lauper. Zbytek je stejně levný, tucavý, skotačivý, ulepený disco-pop kolotočářského kalibru s klávesovými mosty, které by vyděsily i Michala Davida. Výsledný zážitek nevylepšila ani ucouraná balada "Walk Away".

Jestli bude mít slečna Petra Linnea Paula Marklund chuť ještě někdy něco natočit, měla by zkusit zcela jiný tým. Taneční pop lze dělat daleko vkusněji (své o tom ví třeba loňská Kelis) a možná by dostal prostor vyniknout i celkem zajímavý hlas, kterým September disponuje. Zatím je to smutná bída.