Nejsem zastáncem neustálého vydávání výběrovek a ždímání peněz z kapes fanoušků, kteří od svého oblíbence musejí mít vše. V případě nového výběru Jiřího Schelingera ale o nic jiného než o ždímání bohužel nejde a je to škoda. Kromě pár rarit nepřináší nic nového a ještě ke všemu není kompletní.

Čas

Schelinger stačil za svého života stihnout pouze deset let profesionální hudební kariéry, během které sice vzniklo velké množství nahrávek, ale nemnoho z nich jej zachycovalo jako bigbíťáka/rockera. Jasně, můžeme hořekovat nad tím, jak byla Schelingerova tvorba omezována kvůli komunistům a že kvůli tomu musel točit spoustu nesmyslných popáren, ale já osobně si užívám i ty blbůstky, protože takové "Jahody mražený" nebo "René, já a Rudolf" zůstávají vtipné i po letech. "Hop, a je tu lidoop" bych pak zařadil k těm nejlepším (spojení geniálního skladatele Angela Michajlova a FYSIA v čele s Františkem Belfínem vyšlo na jedničku a zní skvěle i dnes).

51

Schelinger byl odmalička rebel a nadšený muzikant. Kdyby nežil v komunistické zemi, tak by se jeho život pravděpodobně ubíral úplně jiným směrem. Zamlada například strávil nějakou dobu ve vyšetřovací vazbě, ve které se pokusil o sebevraždu, což ho přivedlo do blázince. Co se týče hudební kariéry, prošel spoustou kapel, než zakotvil u Karla Šípa a jeho kapely Faraon. V té sice působil pouze krátce, ale natočil s ní svůj největší hit "Holubí dům". Nejstarší nahrávkou na výběru je "Sookie, Sookie", která byla natočena živě v NDR se skupinou The Majestic někdy na jaře roku 1971.

71

Největší část své kariéry ale strávil po boku Františka Ringo Čecha a jeho skupiny. Logicky tedy většina zde zařazených písní pochází právě z tohoto období. Kapela musela kvůli normalizaci dělat spoustu kompromisů, které se občas povedly ("Jahody mražený", "Jsem prý blázen jen") a občas to byl pěkný průšvih ("I Love You Mädchen krásné", cover The Beatles "Namále mám"). Ale skvosty se tam najdou. Především z první české hard rockové desky "Hrrr na ně..." ("Divné tušení", "Lásky splín" nebo "Kartágo").

81

Vyběr je podle oficiálních informací vydavatele rozdělen na tři tématicky zaměřené disky. První přináší tvorbu bubblegumovou, filmovou a taneční, druhý ukazuje Schelingra jako skladatele hudby a konečně třetí se zaměřuje na předělávky zahraničních písní. Kéž by tohle rozdělení bylo dotažené do konce. Co se týče bubblegumové tvorby, té je tady na(ne)štěstí minimum (skvosty typu "Perpetuum mobile", "Sim-sala-bim" nebo "Švihák lázeňský" chybí). A s tou taneční hudbou to snad ani nemyslí vážně. Proti druhému disku se nedá nic namítnout, protože opravdu přináší jen a pouze Schelingerovy autorské písně (i když absence skladby "Nám se líbí" je neomluvitelná). Největší problém přichází s diskem číslo tři. Samotných coververzí je zde pouze sedm (včetně "Šípkové Růženky" (Deep Purple) a "Báječných mužů" (Black Sabbath), ale kde je třeba taková "Metro dobrý den"?). To je doplněno písněmi, které byly natočeny před osudným skokem do Dunaje. To vše vyloženě kazí nahrávky s bratrem Milanem, který zde sice zpívá skladby původně zpívané Jiřím, ale proboha proč je sem zařazovat? Pěvecký projev Milana Schelingera má daleko ke kvalitám Jiřího a samotným skladbám to neprospívá. Úplně mimo je pak zařazení "Pár posledních přání" z programu "Valpuržina noc" skupiny Lucrezia Borgia. Co to má společného s Jiřím Schelingerem, opravdu nechápu.

Když si to tak shrneme, tentokrát zvítězila kvantita nad kvalitou. Jestli chcete opravdu reprezentativní kompilaci Jiřího Schelingera, tak vám doporučuji "Jsem prý blázen jen", z roku 2006, kde se podařilo na dva disky vměstnat všechno podstatné. Místo třídiskové kolekce by spíše potěšil komplet všeho, co Jiří Schelinger natočil. "Čas 51:71:81“ je výběr zbytečný a netuším, pro koho je určený.