Šestičlenná parta High Tone nechala "Out Back" zrát přes tři roky, tedy přesně od doby, co vyšla vychvalovaná dubová nálož "Underground Wobble". Pozvala si i několik hostů, mezi nimiž nechybějí newyorský MC Oddeleee, Pupa Jim a Ben Sharpa. A i tentokráte se mezi vlivy objevují jejich oblíbené skupiny/projekty jako Portishead, Lee Scratch Perry, Digital Mystikz, Scorn a celá řada dalších. "Out Back" je temnou přehrávkou paralel minulosti, reality a blízké budoucnosti. Současnost je vybarvena skutečnými fakty, fikce je přetřena chmurným přelakováním karoserie jejich výpravné zvukové koláže.

"Out Back" má dvě části, striktně oddělené na dva disky, a je to tak jedině dobře. "Dub Axion" je tou hmatatelnější polovinou jejich tvorby. Je blíže zvukovému standardu High Tone, který je destruktivně pošpiněn syrovými skicami, a pulzní charakter samplů má strhující tempo. "Spank" nebo "Liqor" jasně detekují nepostradatelný čich této party na výrazné basové linie a prozření na první poslech. Zároveň tu však muzikanti srážejí i sami sebe - pro ty, kteří je mají naposlouchané již z dřívějška, tato sešlost nebude ničím překvapivá a často ji asi do přehrávače nevloží (možná však ze sentimentu si tuto slast dopřejí).

Experimentálnější tvář na "No Border" nabízí exkurz do cinematických světů sci-fi evoluce. Častěji se zde vedle elektroniky objevují i akustické nástroje a patrný přesah dubu do world music, případně vzdálených asijských světů. Scratche často mění náladu a směrování hudebního vývoje. "Space Rodeo" je let napříč vesmírem, kdy se posádka kosmické lodi vydává na svou první misi za poznáním, drásavé tóny kytary představují jejich strach z nečekaných odhalení. "Home Way" je následně navrací zpět, virtuální realita pak žíznivě tepe v uhrančivé "Altered State". Obří sound systém se tu pravidelně přeměňuje a zahlcuje dějovými spojnicemi. Chvilkové ambientní (odpočinkové) rezonance vám povolí vydechnout před dalším zhuštěním atmosféry. "No Border" tak jasně vítězí nad úvodem "Dub Axion" v poměru osm ku šesti.

High Tone neklamou svým výrazem, je to materialisticky uchopitelný elaborát v rozmezí dubu a milovaného reggae, jehož rozverná nálada je přetavena v deprimující injekci chmurných přízraků. V textech se objevuje rešerše problémů dneška, která je ale nahlížea jejich vlastní optikou. Osazenstvo zdejší planety se záhadně ocitlo v zacykleném flashbacku, z kterého není úniku ani na Měsíc, natož na Mars.