Přišlo to skoro jako blesk z čistého nebe, ale jinak to snad ani neumím vysvětlit. Zatímco většina současných rockových kapel se utápí v osmdesátkových synťácích anebo v klišoidních riffech, objevila se tady londýnská čtyřka The Vaccines, která je nechtěně pasována na rockové spasitele. Důvod? Schopnost napsat chytlavou rockovou vypalovačku, která nemá víc než tři minuty a stojí na třech akordech. Pojďme se vykašlat na všechny ty novinářské kecy i na fakt, že je to další kapela, na jejímž úspěchu má zásluhu obskurní týdeník NME, a řekněme si to na rovinu: THE VACCINES ROCK!

Celá ta kampaň kolem téhle bandy mě natolik znechutila, že z mé strany nebyl absolutně jakýkoliv zájem si její cédéčko vůbec poslechnout. Za to, že jsem nakonec změnil názor, jsem jedině rád. Takhle povedený debut už tady dlouho nebyl a jejich umístění v BBC's Sound Of 2011 nebylo náhodné. Stačilo pouhých osmdesát čtyři sekund a dostali mě. Tak dlouhý je "Wreckin' Bar (Ra Ra Ra)" - song, který byl také vybrán jako pilotní singl desky. Vyšplhal se sice stěží na sto padesáté sedmé místo britské hitparády, ale líp se skupina uvést nemohla.

The Vaccines přišli s injekcí, kterou současná rocková scéna potřebovala. Inspirováni americkými Ramones (a jejich spoluprací s Philem Spectorem na "End Of The Century") a The Jesus & Mary Chain ukazují, že i ve 21. století jde napsat chytlavou rockovou vypalovačku (stejně jako to před nimi dokázali The Strokes nebo Arctic Monkeys). "Chceme, aby naše hudba byla přímá a chytlavá," prozradil magazínu Q zpěvák Justin Young. Daří se jim to. Neopětovaná láska, touha, vztek a žárlivost jsou hlavní témata, kterými se Young zabývá. "I can barely look at you, don't tell me who you lost it to. Didn't we say we had a deal? Didn't I say how bad I feel?" zní v úvodu skladby "Post Break-Up Sex", která patří k nejchytlavějším z celého alba a ve které Young vysvětluje, že "sex po rozchodu ti pomůže zapomenout na tvoji ex." Prvoplánové? Možná, ale stačí pár poslechů a budete mít problém melodii a text dostat z hlavy.

A nebude to jediný případ. Stejně chytlavé jsou například skladby "Wetsuit" ("We all got old at breakneck speed, slow it down, go easy on me,") nebo "If You Wanna" ("Well, I don't wanna see you with another guy, but the fact is that I may,"), jejíž demo loni v srpnu bylo vyhlášeno jako nejžhavější nahrávka na světě. K tomu si přičtěte, že kapela spolu ještě není ani rok (kluci fungují od června 2010), a musí vám být jasné, že má potenciál. Navíc ukazuje, jak je v dnešní době důležité býti viděn on-line, protože na netu koneckonců celý ten buzz začal. Bez toho už to dneska zkrátka nejde.

Vrátím se ještě jednou k úvodu, kde jsem zmínil fakt, že The Vaccines byli vsazeni do role spasitelů rocku. Myslím, že to je trochu přehnané tvrzení. Naštěstí sama skupina stojí pevně nohama na zemi. "Nechtěli jsme natočit album, které změní historii, ale album, s kterým budeme sami spokojeni," prohlásil Young. A to je přesně to, co od The Vaccines můžete očekávat. Revoluce se (zatím) nekoná, ale tahle formace natočila hity nabité album, jakých se v dnešní době už moc netočí. A to se počítá.