Totiž, pokud něco "Krása nesmírná" i po letech evokuje, tak jaro. Vypsaná fiXa svou třetí studivou nahrávku vydala v dubnu 2005 a dodnes na české scéně není jarnější desky než této. Nadechnout se a nadchnout se do života, být doprovázen rozprostřenými energickými výbuchy ve ztichlém zvukoprostoru. To je jaro v podání VF v roce 2005 a platí to i letos.

Ještě před fiXím rozjařením vystoupila spřátelená polská kapela Hey. Ta se s pětisethlavým publikem dokonale minula. Do nevzhledného kabátu oděná frontmanka založila svou antišou na unylosti a zaznamenala rozhodně vyšší počet nevýrazných momentů než těch výrazných. Úspěch Hey u našich severních sousedů značí zvláštní polskou obsesi - libování si v průměrnosti. Pokud máte náhodou rádi šišlání, zkuste raději Buldog - sice nemají femininní prvek, zato maj' Ježíše.

Koncerty Vypsané fiXy nenavštěvuje jen omladina, jak by se mohlo při letmém pohledu na pódium zdát. Publikum v LMB zahrnovalo všechny demografické vrstvy, jenže nejvíce vidět byly, navzdory své malosti, právě děti. Místo na koncert onoho dne přišly do lunaparku, a tak neúnavně lezly na pódium, aby na něm tančily, vřískaly a následně z něj skákaly zpět na hlavy zbylých návštěvníků. Ocenit musím především slečnu s batožinou, která celý proces zvládla absolvovat snad desetkrát, Márdímu se dokonce vnutila před mikrofon, a když ji jemně odehnal, skočila z pódia a kopala a kopala. Do hlav lidí. Super zábava.

"Kam se zakutálela moje hlava?" Vypsaná fiXa zahrála téměř celou desítku skladeb, které fanoušci naživo už dávno neslyšeli. Nejvýraznějšími písněmi byla "Iluze", která celý večírek odstartovala, zaujaly i další zářezy z "Krásy nesmírné" - "Francouzka zpívá chanson", "Samurajské meče" anebo nářez "Tančírna". FiXa navíc našla správný recept i na "Klenot": zatímco v létě nové skladby ještě do soukolí tak úplně nezapadaly, nyní se takové "Sirény" zařadily na pomyslný vrchol fiXí tvorby. A co teprve "Holka s lebkou", když je to jaro...