Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Soutěž o auto, zájezdy, notebooky - www.POJISTENI.cz
Bohové musejí být šílení

Bohové musejí být šílení

Vydáno: 18.02.2011 12:00 v sekci Komentované diskografie - Lukáš Benda

Když se v roce 1995 zeptali Davida Bowieho, kde hledá inspiraci, dalo se očekávat, že zmíní Reznorův projekt Nine Inch Nails, který tehdy diktoval směr post-industriálních experimentů. Bowie však k překvapení všech odpověděl jinak: "Zásadně mě ovlivňuje jedna švýcarská kapela. Říká si The Young Gods..."

SDÍLET:    
The Young Gods
© www.younggods.com
Kompliment od Davida Bowieho je sexy položkou v životopise Young Gods, není však jedinou svého druhu. "Jsou to The Doors bez LSD a Kraftwerk bez knírků," měl mezi pudrováním svého nosu na jejich adresu na začátku devadesátých let prohlásit enfant terrible bílého rapu Falco.

Navzdory podpoře od muzikantů se ale masový, celosvětový nebo alespoň celoevropský úspěch pro The Young Gods nikdy nedostavil. V USA nechala jejich raná, synth-industrial-neometalová tvorba scénu chladnou. Oteplení pak nepřineslo ani usazení se na židličky při kytarových ambient hrátkách. Na ostrovech se dokázala výrazněji prosadit jediná nahrávka - "T.V. Sky", která v roce 1992 pronikla do elitní stovky UK Charts. Do Asie Young Gods, na rozdíl od jiných evropských industriálních kapel, invazi nepodnikli. Podobně jako na zbylé kontinenty.

The Young Gods
© www.younggods.com
Jedině pevninská Evropa tak dokázala jejich tvorbu ocenit. Populární jsou logicky v domovském Švýcarsku, dále ve Francii a zemích Beneluxu. A překvapivě také v Česku, kam se v posledních letech se svými performancemi pravidelně vracejí.

Pokud The Young Gods neznáte, je nejvyšší čas to napravit. Už šestadvacet let vám vyšlapávají cestu za synth-industriálním poznáním. Přijměte tedy mé pozvání, které má při vší skromnosti posloužit jako ukazatel. Sedm studiových alb, čtyři výběrová, tři další, plná experimentálních a industriálních projektů. Přitom hodnocení žádného ze zmíněných nikdy nikde nekleslo pod sedmdesát procent. Směrová šipka tedy vede spíše do hudebního ráje než do pekla. Následujte proto cestu Mladých bohů.


1982 - 1985

Švýcarsko
Švýcarsko, Fribourg. 1982. Tam a tehdy ztratil zakladatel kapely Franz Treichler své pankové ideály a nenechal se déle a dále unášet novou vlnou. Chtěl změnu. Chtěl víru. Chtěl progres. The Young Gods vznikli o tři roky později, to když Treichler své neomalené, neometalové experimenty spojil se samply Cezara Pizziho a kopákem Franka Bagnouda.


The Young Gods (1987)

Hodnocení: 8/10
Palba alba: Envoyé!, Jusqu'au Bout
Recenze jinde

The Young Gods - The Young Gods
EBM. Peklo. Metal. Horor. Techno. To všechno v sobě kombinoval eponymní debut The Young Gods, který se navzdory předinternetové době virálně šířil západní Evropou. Industriálními prvky i antizpěvem Švýcaři evokovali Einstürzende Neubauten - ne snad proto, že byli berlínským legendám svým projevem nějak výrazně podobní, ale jednoduše to byl nejbližší příbuzný interpret na industriální scéně. Přesto příbuzný velice vzdálený. Debutová nahrávka Young Gods se stala jednou z nejcennějších relikvií konce osmdesátých let. Elektro magii produkoval bubeník newyorských Swans. Ostrovní hudební magazíny Melody Maker a Sounds ji dokonce označily za nejlepší album roku 1987, obdobně si Young Gods vedli i v prestižním žebříčku německého Tipu. Na frankofonní desce se objevuje jediná anglicky zpívaná píseň - "Did You Miss Me?", která je coverem "Hello, Hello, I'm Back Again" od Garyho Glittera. Později ji přezpívali Oasis, Red Hot Chili Peppers a znásilnil ji Scooter - "Hello! (Good To Be Back)".


L'Eau Rouge (1989)

Hodnocení: 10/10
Palba alba: L'Amourir, Longue Route, Rue des Tempêtes
Recenze jinde

The Young Gods - L'Eau Rouge
Schopnost textaře Franze Treichlera složit jednoduchý, sdělení obsahující text, se od posledního alba nevídaně rozvinula. Ke křiku přidali Young Gods i poetiku, a částečně se tak odvrátili od plastikovských Swans, jejichž protopanková píseň "Young God" původně dala celému souboru jméno. Deska "L'Eau Rouge" nabízí z dnešního pohledu velice atraktivní kaleidoskopický pohled do doby, kdy hudba stála na rozcestí mezi živou a umělou produkcí. Paradoxní je, že syntetické songy ze druhé desky nejlépe vyniknou naživo. Koncepce alba už nespočívá jen v tvůrčí manipulaci s metalovými a pankovými předlohami, ale i v inspiraci skrze vážnou hudbu - skladba "La Fille De La Mort" připomíná v úvodním segmentu svižnou figuru elektrických varhan, jež se záhy promění ve zvukovou bouři s citací ze Šostakovičovy "Páté symfonie". Treichler & spol. se v revolučním roce pokusili zabitím dosud známých postupů hudbu vzkřísit, aby opět fungovala jako mocný hybatel s lidskou psyché. "L'Eau Rouge" je jakousi esencí smrti, která ve své podstatě pomáhá žít. Ocenil to i Robert Dimery při sestavování tolik populárního žebříčku "1001 alb, která musíte slyšet, než zemřete".


1990 - 1992

Emauzy
Po žánrově variabilním eponymním debutu následovaly dvě mnohem sugestivnější nahrávky - vážnohudební, pankem nemocná "L'Eau Rouge" a v psychedelickém oparu ztracená pocta The Doors, "T.V. Sky". Na turné k této desce vzývali YG v roce 1992 genia loci i v ČSFR. Jedinečnou younggodsovskou atmosféru poznal klášter v pražských Emauzích. Nebylo to ale poprvé, co se u nás Bohové zjevili - legendární noci předcházel koncert z jara 1990.


T.V. Sky (1992)

Hodnocení: 10/10
Palba alba: Skinflowers, Gasoline Man, Our House, Summer Eyes
Recenze jinde

The Young Gods - T.V. Sky
První anglicky zpívané a zároveň jediné v anglicky mluvících zemích úspěšné album. Turné po Americe sice v černých číslech neskončilo, na ostrovech si ovšem Young Gods vše vynahradili. Zatímco běžné kapely u třetí desky běžně deklarují návrat ke kořenům, experimentující Švýcaři se jim na hony vzdálili. DIY podzemní přístup k hudbě sice neopustili, přesto své ortodoxní příznivce albem "T.V. Sky" zklamali. Nahrávka je to totiž mnohem stravitelnější než předchozí, ať již kvůli absenci francouzštiny, nebo z důvodů menšího vrstvení stop. Každopádně hitovost jí nelze upřít a prakticky každá z písní by mohla být nasazena jako singl, včetně závěrečného eposu "Summer Eyes", jenž je poctou psychedelickému rocku. Song "Skinflowers" pak dlouhá léta měli ve svém repertoáru velcí obdivovatelé Young Gods Faith No More. S legendami kalifornské avantgardy kapelu z předměstí Fribourgu pojí persona producenta Roliho Mosimanna. Tato šedá eminence se podílela vyjma jediné ("Super Ready / Fragmenté") na všech studiových nahrávkách Young Gods a kromě toho stihla spolupracovat s New Order, Skinny Puppy či Marilynem Mansonem.


Experimentální instrumentální projekty The Young Gods

The Young Gods - The Young Gods Play Kurt Weill
The Young Gods Play Kurt Weill (1991)
Hodnocení: 10/10
Recenze jinde
Kurt Weill byl výrazný židovský skladatel první poloviny dvacátého století a pěstitel němectví. Na desce se objevují jeho původně kabaretní skladby v novém, industriálním aranžmá a la DAF.

The Young Gods - Heaven Deconstruction
Heaven Deconstruction (1996)
Hodnocení: 8/10
Jedná se o první, ryze instrumentální desku YG. Ti pomocí synťáků vymodelovali znepokojivou koncepční směs nervózních, filmových tónů - jejím reprezentativním vzorkem budiž skladba s poetickým názvem "Acid Strangel"

The Young Gods - Music for Artificial Clouds
Music for Artificial Clouds (2004)
Hodnocení: 7/10
Koncepční instrumentální počin. Dosud nejslabší nahrávka YG, určena především milovníkům Massive Attack a jim podobných hráčů ambientních tichohrátek. Relaxační produkce do lounge barů, na které schází sebemenší zvukopis.


1995

Laibach
V roce 1995 se osud Young Gods proťal se slovinskými Laibach. Milan Fras & spol. se ve stejné době jako Treichlerův soubor rozhodli oprášit mateřštinu a znovu vydali svá raná, slovinsky zpívaná alba. Při koncertech se skupiny, mající svůj vrchol právě za sebou, často potkávali a bylo zajímavé sledovat, odkud a kam se vyvíjejí.


Only Heaven (1995)

Hodnocení: 8/10
Palba alba: Kissing The Sun, Speed Of Night
Recenze jinde

The Young Gods - Only Heaven
Zatímco předchozí desky vznikaly pod taktovkou Mosimanna ve studiích v Bruselu nebo Curychu, tentokráte se Young Gods vypravili za oceán, aby zachytili jednu ze svých velkých proměn. Album "Only Heaven" Švýcaři natáčeli v New Yorku, což se kromě eastside zvuku projevilo i při skladbě skladeb. V amerických studiích The Young Gods e-jazzově improvizovali takovým způsobem, že se většinou vraceli s nahraným materiálem zcela odlišným od toho na demáči, s kterým do Nového světa přijeli. Psychedelický, pronikavý zvuk kláves; rozprostřené, rozostřené, nasamplované kytarové riffy; snově hypnotické synťáky. Každé použité slovo by mohlo být samo sobě vlastní knihou, každý přítomný tón vás zase svým kosmickým nádechem hnal do krajin o(d)puštění. Zmíněníhodná je i poklona Hendrixově "Are You Experienced". Song plný nasamplovaných kytar se na albu objevuje pod názvem "Moon Revolutions". Tolik detailní popis depresivního, oproti předchozím deskám výrazně méně agresivního počinu. Album si vedlo nad očekávání dobře v domovském Švýcarsku, proto se k němu YG rozhodli vydat reedici svých prvních dvou francouzsky zpívaných nahrávek.


1996

The Young Gods
Od poloviny devadesátých let je v tvorbě YG patrné vnitřní i vnější zklidnění, postupně tak přibývá ambientních ploch. Trio se stabilizovalo - bicáky Bagnouda a Üseho nahradil v roce 1996 Bernard Trontin (samplera Pizziho už po debutu multifunkční Al Comet). Kromě studiovek se soubor věnuje instrumentálním experimentům, později antropologickým projektům.


Second Nature (2000)

Hodnocení: 9/10
Palba alba: Lucidogen, Supersonic, The Sound In Your Eyes
Recenze / recenze jinde

The Young Gods - Second Nature
The Young Gods se na "Second Nature" definitivně vzdali svých HC a neometalových kořenů, cítili se být přesyceni počínající kybernetickou dobou a jejím zvukem, rozhodli se tak stvořit fiktivní drogu - "Lucidogen". Ta má v praxi podporovat vyplavování serotoninu a endorfinu, tedy hormonů štěstí. "Lucidogen" nemá sloužit pro únik z reality jako většina syntetických drog, jen má tu každodenní šeď obohatit barvami. I proto k albu vznikl dosti nezvyklý hippie obal. Obsah desky je také pestrý. Škála využitých žánrů sahá od ambientu přes trance a e-clash až k ethno-elektro-popu. Na YG je ostatně nejvíce zábavné právě neustálé převlékání kabátů. Přestože by mohli natočit materiál podle šablony úspěšně testované na přelomu osmdesátých a devadesátých let, švýcarští bozi se neustále snaží o progres. Navzdory tomu mnozí kritici označují "Second Nature" za nejvíce stagnující nahrávku v celé diskografii. Tak i tak, je to dosud poslední album Young Gods, které se hodí více na dekadentní párty nebo ke čtení Gibsona, Welshe či Palahniuka než jako kulisa při uklízení.


Výběrová alba The Young Gods

The Young Gods - Live Sky Tour
Live Sky Tour (1993)
Hodnocení: 9/10
Recenze jinde
Živá bestofka, jež byla pořízena během turné k desce "T.V. Sky". Propojení promyšlených procesů mašinek a absolutní improvizace hudebníků dodává repertoáru zcela nový rozměr.

The Young Gods - Live Noumatrouff
Live Noumatrouff (2001)
Hodnocení: 7/10
Nahrávka pochází z koncertu v roce 1997, který se uskutečnil ve francouzských Mylhúzách. Když se YG na stejné místo vrátili po čtyřech letech, rozdávali ke každému koupenému lístku výběrovou desku, na které vyniknou především rádiové singly.

The Young Gods - XXY
XXY (2005)
Výběr toho nejlepšího ke dvacetiletému výročí kapely. Objevují se i songy z experimentálních, instrumentálních projektů. V balení jsou dva nosiče - první obsahuje písně ve standardní, studiové podobě, druhý jejich remixy. Raritou je hypnotický cover oidipovského komplexu "The End", v originále od The Doors.

The Young Gods - Knock on Wood
Knock On Wood (2008)
Hodnocení: 8/10
Recenze / recenze jinde
Celá nahrávka je akustická, naznačuje nové možnosti i budoucí směřování kapely. Young Gods na ní prokazují svůj mimořádně vyvinutý muzikantský cit.


2001 - 2006

Franz Treichler - Braindance
Franz Treichler vydal v roce 2001 desku "Braindance" a o rok později se jeho dlouho opomíjené death-metalové alter-ego 7 Tone ukojilo nahrávkou "La Science Des Fous". Samplový bůh Al Comet pozval v roce 2004 fanoušky YG na svou "White Planet" a o dva roky později vydal sólovku "November" konečně i bubeník Bernard Trontin.


Super Ready / Fragmenté (2007)

Hodnocení: 9/10
Palba alba: I'm The Drug, Secret, C'est Quoi C'est Ça
Recenze jinde

The Young Gods - Super Ready / Fragmenté
Dlouhých sedm let od "Second Nature" čekali fanoušci na další studiovou nahrávku Young Gods. Upřímně, už na ni ani příliš nečekali, neb byli k jejímu vydání dosti skeptičtí. Trio hudebníků se totiž poměrně úspěšně seberealizovalo se svými sólovkami. Po sérii vedlejších ambientních projektů se od nové desky YG příliš nečekalo, o to větší překvapení pak "Super Ready / Fragmenté" nabídlo. Young Gods si i tentokráte libují ve vášnivé smršti kytarových samplů, neklidných bicích a naléhavého vyšeptávání, hraničícího s řevem, přesto jsou fragilnější než kdy dřív. A právě v tom tkví kouzlo nahrávky, která chutná po jahodách stejně jako po pelyňku. The Guardian ocenil desku čtyřmi hvězdičkami z pěti. Naprosto po zásluze.


2008 - 2010

The Young Gods - Knock on Wood
Kvůli desce "Knock On Wood" a následné koncertní šňůře se trio hudebníků v roce 2008 rozrostlo o dalšího člena - zpěváka a kytaristu Treichlera, kytaristu a samplera Cometa a bubeníka Trontina doplnil další kytarista Vincent Hänni. Po několikaletém turné k akustické nahrávce pak YG své fanoušky na konci loňského roku - už jako kvarteto - překvapili novým počinem.


Everybody Knows (2010)

Hodnocení: 7/10
Palba alba: Mister Sunshine, Tenter le Grillage
Recenze / recenze jinde

The Young Gods - Everybody Knows
The Young Gods si mohli díky vřelému přijetí aktuální desky "Everybody Knows" připsat další přírůstek do své sbírky paradoxů. To, že zásadně ovlivnili zvuk devadesátek a přitom je nikdo nezná, je jen entrée k sáhodlouhému seznamu protikladů. Nikoho pak nemůže překvapit, že se aktuální deska "Everybody Knows" stala vůbec nejúspěšnější nahrávkou na domácí půdě - své nevýraznosti navzdory. Do švýcarského žebříčku prodejnosti vstoupila na devátém místě a v popředí obskurně konzervativní hitparády se držela po dobu pěti týdnů. Odmyslíme-li si šest předchozích, více, či méně revolučních alb, zasloužilo by "Everybody Knows" maximální možné hodnocení. Po přihlédnutí k diskografii jedné z nejprogresivnějších kapel hudební historie ale zbude z urbanistické novinky jen výrazný koncept a nevýrazný obsah. Klepání na dřevo při akustickém "Knock On Wood" ovlivnilo YG možná více, než by si byli pankáči a staromilci přáli. Naštěstí minulost praví, že bozi dlouze na místě, u stejného soundu, nevydrží, a tak se máme do budoucna ještě jistě na co těšit.

<

WEDOS.cz - Nejlevnější registrátor domén v ČR, neomezený webhosting, virtuální a dedikované servery

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • výborný článek (front, 18.02.2011 14:59) Reagovat

    Vyčerpávající článek. S hodnocení v podstatě souhlasím kromě poslední desky, tu ještě nemám, budu to muset dohnat. Pro úplnost doplním výborný koncertní box 3CD+3DVD kde je:
    With The Lausanne Sinfonietta Live at Montreux Jazz 2005
    Griots And Gods - Les Eurockeennes Festival Belfort 2010
    Super Ready / FRAGMENTE TOUR Rote Fabrik ZURICH 2010

  • Skvěle (Radek Hendrych, 18.02.2011 21:59) Reagovat

    Vynikající práce, Lukáši.

  • no vida (Tonda, 19.02.2011 14:21) Reagovat

    Konečně článek od Lukáše Bendy, kde se člověk nemusí vztekat a nezbývá než poděkovat za jistě náročné zpracování této diskografie.

    • Re: no vida (matess, 06.03.2011 15:40) Reagovat

      vzhledem k monožství převažujícího šlendriánu a obecně slabých článků tohoto nepochopeného bloggera, stojí tento článek spíš za podezření, než za pochvalu...

  • Pochvala ... (Marek Lučin, 19.02.2011 14:57) Reagovat

    Výbornej přehled.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
David Bowie - No Plan (EP) 9/10
Recenze: David Bowie se ozývá ze záhrobí EPčkem "No Plan" David Bowie je i rok od své smrti stále středem pozornosti. Byl zde muzikál, mohli jsme vyrazit do kina na prohlídku výstavy o jeho životě, album "Blackstar" získalo Grammy i Brit Award. Nyní přichází čtyřskladbové EP "No Plan",... čtěte zde
Vydáno: 25.02.2017 17:30 v sekci Recenze
0
The Weeknd - Starboy 6/10
Recenze: The Weeknd si na "Starboy" přiznal, kým vlastně je S nedávným českým vydáním vinylu jsme se vrátili k třetí desce kanadského zpěváka a producenta The Weeknda. Držitel dvou cen Grammy se na něm snaží mezi všemi těmi večírky, drogami a drahými šperky najít sám sebe. "Nemodlíme... čtěte zde
Vydáno: 25.02.2017 10:42 v sekci Recenze
0
Různí - T2 Trainspotting (Soundtrack) 9/10
Recenze: Další spanilá jízda napříč minulými dekádami i současnou britskou scénou Když je řeč o "Trainspottingu", snad ani není možné nevyzdvihnout soundtrack. Jen málo filmů je tak úzce spojeno se svým hudebním doprovodem a má tak příhodnější kompilaci jako tento snímek. Sluch a šikovné ruce filmařů při... čtěte zde
Vydáno: 24.02.2017 13:00 v sekci Recenze
1
Rag'n'Bone Man - Human 6/10
Recenze: Rag'n'Bone Man se na debutu "Human" snaží až příliš zalíbit Britský hudebník Rag'n'Bone Man si hned na počátku své kariéry připsal několik velkých úspěchů. Objevil se v nominaci na BBC Music Sound Of 2017, kde nakonec skončil druhý, cenu Brits Critics' Choice Awards 2017 dokonce vyhrál a jeho... čtěte zde
Vydáno: 23.02.2017 17:00 v sekci Recenze
1
Pódium Brit Awards hostilo cenzuru i Donalda Trumpa
Pódium Brit Awards hostilo cenzuru i Donalda Trumpa ​Třicátý sedmý ročník britských hudebních cen ovládl dle očekávání posmrtně David Bowie. Zvítězil v kategoriích nejlepší britský interpret a nejlepší album. Cenu za něj převzal jeho syn Duncan Jones a v dojemném projevu... čtěte zde
Vydáno: 23.02.2017 11:26 v sekci Novinky
0
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Recenze: David Bowie se ozývá ze záhrobí EPčkem "No Plan" (25.02.2017 17:30)
- Pódium Brit Awards hostilo cenzuru i Donalda Trumpa (23.02.2017 11:26)
- Video: Ani v klimbavém vizuálu k "Where's The Revolution" Depeche Mode se revolta nekoná (10.02.2017 11:38)
- Publicistika: Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2016 podle musicserveru (10-1) (08.02.2017 11:30)
- Audio: Depeche Mode ve "Where's The Revolution" apelují na pasivně přihlížející (03.02.2017 09:18)
- Už v pátek se Depeche Mode budou ptát "Where's The Revolution" (02.02.2017 08:41)
- David Bowie bude na britských poštovních známkách (31.01.2017 15:55)
- Publicistika: Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2016 podle musicserveru (30-21) (27.01.2017 10:20)
- Za hudbou do Barcelony: Na Primavera Sound vystoupí Frank Ocean či Arcade Fire (26.01.2017 12:39)
- Ed Sheeran se v Británii vrátil ve velkém, Little Mix dohnaly Spice Girls (17.01.2017 16:40)

ALBUM TÝDNE 08/2017

Amy MacDonald
Under Stars

Skotská zpěvačka Amy MacDonald se vrací se svým čtvrtým albem po vůbec nejdelší pauze v její kariéře. Na novinku "Under Stars" se čekalo téměř pět let s očekáváním, kam se nyní téměř třicetiletá zpěvačka hudebně posunula. A posunula se rozhodně správným směrem.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Út 28.02.
Matoma (NO) (Roxy, Praha)
Út 28.02.
Lindsey Stirling (USA) (Forum Karlín, Praha)
St 01.03.
Lindsey Stirling (USA) (Forum Karlín, Praha)
Čt 02.03.
Band Of Horses (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
Po 13.03.
Gregory Alan Isakov (JAR) (La Loca, Praha)
So 18.03.
July Talk (CAN) (Chapeau Rouge, Praha)
Po 20.03.
Jason Mraz (USA) (Forum Karlín, Praha)
Čt 23.03.
Tommy Cash (EST) (Fléda, Brno)
Pá 24.03.
The Pigeon Detective (UK) (Chapeau Rouge, Praha)
So 25.03.
Macy Gray (USA) (Sono Centrum, Brno)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Sia Beyoncé Lady Gaga Madonna Coldplay Rihanna Ewa Farna Kryštof Adele AC/DC The Cure Lana Del Rey Taylor Swift Metallica Britney Spears Tomáš Klus Ben Cristovao Lucie Bílá Aneta Langerová Bára Hosnedlová
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2017 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Mobilní verze | ISSN 1804-5529
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
DOPORUČUJEME: Kupte si nejprodávanější hosting v ČR se slevou 50% (slevový kód: MUSICSERVER)
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver