Vystřelte se do vesmíru

Psát recenze na reedice je ošemetné. Autor musí čelit nejen nevoli části čtenářů, pro které je takový text jen opruzem, ale i možným předsudkům vůči jménu interpreta. Zatímco ale první důvod lze přejít mávnutím ruky, uplatňovat ten druhý by konkrétně v případě "Planetária" Václava Neckáře byla zbytečná hloupost.

9/10

Václav Neckář - Planetárium

Vydáno: 27.8.2010
Celkový čas: 45:37 + 41:16 + 40:04

Skladby: CD1: Planetárium - vchod, Světová výstava, Diamantová žena, Stále šťastné údolí, Potulný hráč, To se stává, Meteor, Pět světelných let, Jako kouzlem, Planetárium
CD2: Lásko tři, dva, jedna a start, Sluneční vítr, Zimní královna nejdelších nocí, Klaun a tanečnice, Hvězdné nebe nad Atlantidou, Známe ho, žádný vzor, Co je to svět, Nejsem hvězda, První i poslední, Swingující Jupiter, Stroj času, Planetárium - východ
DVD: Planetárium - vchod, Stroj času, Co je to za svět, Hvězdné nebe nad Atlantidou, Známe ho, žádný vzor, Klaun a tanečnice, Pět světelných let, Diamantová žena, Apokalypsa, Meteor, Lásko tři, dva, jedna a start, Planetárium, Planetárium - východ

Vydavatel: Supraphon

"Vznik tohoto někdejšího dvojalba v roce 1977 zastihl čtyřiatřicetiletého Václava Neckáře v zářivé zpěvácké formě. Jeho nevyumělkovaný lyrický tenor měl ve svém rozsahu a zejména ve výškách tolik tónových barev a struktur, kolik mívá v sobě uložen drahý syntetizátor. Při poslechu 'Planetária' se mi chvílemi připomínal stříbřitý zvuk producentských počinů Phila Spectora, například z Lennonova alba 'Rock'N'Roll'," tolik krácená citace Jiřího Černého ze sleevnote. A skutečně, pokud se zaposloucháte do výkonu Václava Neckáře, marně byste v současnosti u nás hledali zpěváka, který by s hlasem něco podobného zvládl. Ne, ani Vojtěch Dyk by se v některých pasážích nechytal.

"Planetárium" bylo vymyšleno jako koncepční počin. Dokonce i pauzy mezi jednotlivými písničkami nahradily různé zvukové předěly. Sice se nepodařilo, aby všechny skladby udržely v textech "vesmírnou tématiku", ale i díky vynikajícím aranžím drží celé dvojalbum pohromadě. Některé z nich si přitom i pro současný poslech zachovaly až alternativní nádech. Platí to zejména pro druhý disk, který aranžoval Jan Neckář. Například u položky "Klaun a tanečnice" se člověk zdráhá uvěřit datu vzniku. Mimochodem u této písničky překvapí i nevšední text Vladimíra Čorta: "Před osmihranem bytí pak zůstane stát / v němém užasnutí se promění v prach."

Vedle výborně upraveného zvuku originálního dvojalba si Supraphon zaslouží pochvalu za přiložený třetí disk. Ten obsahuje televizní zkrácenou podobu "Planetária", která vznikla v roce 1983. Každý z vybraných songů na ní dostal jiný obrazový doprovod. Nechybí v něm černé divadlo ani různé animační techniky. Přestože některé vizualizace zastaraly, u jiných překvapí netradiční nápad ("Lásko 3,2,1 a start"). A vzhledem k faktu, že celých čtyřicet minut obstarával jediný výtvarník (Jan Bouška) a režíroval jediný člověk (Jan Bonaventura), dopadlo to celé ještě vcelku dobře.

Hudební projekt "Planetárium" rozhodně patří do zlatého archívu československé populární hudby. Vždyť vedle excelentního výkonu Václava Neckáře zaznamenal vynikající formu, v jaké se tehdy nacházela textařská esa Michael Prostějovský, Zdeněk Rytíř, Jiřina Fikejzová a další. Stejně jako zvěčnil skladatelský um například Otakara Petřiny, Petra Jandy nebo Jana Neckáře. Nahrávka je o to vzácnější, že podobně ambiciózní projekty už v dnešní singlové době téměř vymizely. Pokud vám tento podnět k jejímu nákupu nestačí, tak "Planetárium" navíc nabízí důkaz, že o Zemi se hovořilo jako o Zelené planetě i před třiatřiceti lety. Zmodrat tedy musela relativně nedávno...

• Vynikající recenze (Radek Hendrych, 12.02.2011 18:34) Reagovat

  Vynikající recenze, bohatá na informace a slohově pěkná, navíc s pěkným vtipem na závěr:-)
  
  

• Planetárium (lucky, 12.02.2011 22:09) Reagovat

  Taky dík za zdařilou recenzi a za připomenutí skvělé desky.
  Člověku se opravdu nechce věřit, že toto dílko vzniklo v době hluboké totality...
  
  

• Spector (Michal, 12.02.2011 23:43) Reagovat

  Velmi povedená recenze!
  
  Jen prosím opravte toho Hectora na Spectora, nebo že by takhle ujel přímo Jirka Černý? :-)
  
  

• Opravené Planetárium ( se mi vyplatilo ) (milanmilan2, 13.02.2011 19:10) Reagovat

  Dobrý večer, dovolím si hodně souhlasit a hodně nesouhlasit. Takže - Planetárium je naprosto skvostné a skvělé dvojalbum. A mohlo by být ještě lepší, kdyby ...
  Nejprve drobet odbočím. Planetárium, Prázdniny na Zemi, Kráska a Zvíře, Superrobot a Dialog s vesmírem, byly stavební kameny rocku druhé poloviny sedmdesátých let. Povzdechnutí bude patřit Progresu 2 a Dialogu, kéž by byl Panton tak velkorysý jako byl Supraphon k Neckářovi, Dialog si o dvojalbum přímo říkal. A skončil neblaze - LP-EP-SP, to se fakt povedlo ... a co hůře, zbylé skladby natočeny nebyly, takže studivoá verze Dialogu se nekonala. Moře suchou nohou přešel jsem - stalo se z něj Tisíce mých očí - vyšlo s jiným textem, tedy Čortovým. Planeta H. Bosche I pak s textem mumlavým, nikoliv původním. Ještě že Pavel Váně natočil premiérový Dialog na pás, posléze to vyšlo celkem ve slušné kvalitě celé jako live.
  Proč se o tom zmiňuji ? Skutečně odvážné rozhodnutí Supraphonu na dvojalbum - kolik jich tady tenkrát ostatně bylo ? Z country snad jen Petr Spálený 2LP Podoby s grafickými listy - taky úžasný zážitek - kdo nezná - doporučuji.
  Písniček na Planetárium se údajně sešlo přes 40 a bylo tedy z čeho vybírat. Bacily byly ve výborné formě - J. Neckár-kb, Kůstka-g, Vovořil-bg, Vitoch-ds, Petřina-g a spousta dalších nástrojů. Naprosto vyjímečnou písničku dodal Petr Janda, čekal jsem kdysi při prvním poslechu klasický " olympický " sound a místo toho něžná balada Stále štastné údolí.... s vyjímečným textem Zdeňka Borovce. jestlipak šlo o písničku, kterou předtím pár let na koncertech zpíval basák olympicu Pavel Petráš s názvem - Šťastné údolí - kdyby se mi nějaký pamětník ozval, velice bych to uvítal, zde máme s dokumentací Olympických rarit stále nějaké potíže ....
  První LP aranžoval nedostižný kytarový mág Ota Petřina, škoda že potom už Petřinovy vlasy byly příliš dlouhé na velikost českých jevišť, jak kdesi poznamenal Neckář, prostě mu zatrhli s Bacily vystupovat ....Petřina dodal většinu písniček na první lp včetně textu k Diamantové ženě - což tenkrát nebylo tak časté, aby hudebník textoval .... Druhé LP aranžoval Jan Neckář a díky většímu podílu autorů hudby i textů však došlo k tomu, že tady končí chvála Planetária a začínají ( nepodstatné i podstatné ) výčitky. První strana druhého lp se ještě drží velmi slušně nad vodou - Lásko 3,2,1 a start, Sluneční vítr, Zimní královna, Klaun a tanečnice ( ! ), Hvězdné nebe nad Atlantidou - a tady už pozor, tady se mělo ( podle mne ), hodně upravovat, krátit, vynechávat. Skutečně s rockem toho následující písničky - Známe ho žádný vzor, Co je to svět, Nejsem hvězda, První i poslední, Swingující Jupiter . opravdu, ale opravdu, příliš nemají. Autoři Kůstka/Fikejzová, Klempíř/Prostějovský, J Neckář/Krečmar, Obermayer/M. Černý, Marat/Prostějovský - prostě dodali standardní popové písničky. Byly-ly lepší než vynechané, tak prosím, ale jsem rád, že natočeny nebyly ty vynechané.... Pak už řetěz naskočil a předposlední Stroj času - Petřina/Rytíř a Planetárium-východ - to už je opět Petřinovo kafe.
  Jinak ve vydání, které mám k dispozici já ( Su 2002 ), Jiří Černý opravdu píše Spector .... Předtím vyšlo ještě u NeaNe Records - rok nevím, nyní tedy znovu s přídavným dvd. Vinylů bylo vydáno 125.000, což je na dvojLP velmi slušné a vím, že se svého času opravdu špatně shánělo.... Klasický povzdech - v rádiu se hraje nejslabší Petřinův kousek Potulný hráč a až protivný Swingující Jupiter, jinak nic, bohužel.
  Zásadní podíl přinesl perfektní textař Zdeněk Rytíř, celkem devět textů je jeho, což z 20 textů činí skoro polovinu a měl dostat ještě větší prostor. Myslím si, že by " utáhl " celé dvojalbum, nebo alespoň ještě větší podíl - podařilo se mu to u Krásky a Zvířete, Superrobotu, celé olympické trilogii, takže i tady bych se rozšíření jeho vlivu na celou textovou stránku dvojalba nebál.
  Délky jednotlivých stran činí 45´37 a 41´16, takže vinyl byl plný. Bohužel pak i dvojcd stálo před nutností disky rozdělit na dva, případně krátit - toto použili před časem právě Progres 2 při jedné z reedic Třetí knihy džunglí, aby se vešli do 80 minut lisovaného cd ...
  Takže jsem si trochu pohrál zkusil Planetárium tak trochu opravit, vyňal jsem z první lp trochu netypické Stále šťastné údolí - byť se mi hodně líbí a téměř úvodní Světovou výstavu. Pak jsem odstranil písničky pro mne příliš nezapadající z úvodní poslední čtvrté strany. Jenže pak ještě zbývalo něco málo času a tak jsem sáhl po skvostném singlu Cesta za snem/Křižovatky autorů Petřiny a Kantora a titulní písničce předchozího alba Tomu kdo nás má rád. Myslím si, že všechny tři tematicky i stylově více patří k Planetáriu než popové popěvky a výsledek byl 78´34 a seznam
  1. Planetárium-vchod
  2. Cesta za snem
  3. Diamantová žena
  4. Tomu kdo nás má rád
  5. To se stává
  6. Meteor
  7. Pět světelných let
  8. Jako kouzlem
  9. Planetárium
  10. Lásko, 3, 2, 1 a start
  11. Sluneční vítr
  12. Zimní královna nejdelších nocí
  13. Klaun a tanečnice
  14. Hvězdné nebe nad Atlantidou
  15. Křižovatky
  16. Stroj času
  17. Planetárium-východ
  
  Zkuste to a kdo to zkusí a líbilo se mu to, možná mi dá za pravdu. Komu se to nelíbí, ať nepíše - úsměv.
  Podotýkám, že obdobně se postavil Neckář a jeho tvůrčí tým k anglické verzi Planetária asi o tři roky později, některé písničky odstranili a nahradili je jinými z tehdejšího běžného repertoáru - takže - ven - To se stává, Zimní královna, Nejsem hvězda, První i poslední, Potulný hráč. Dovnitř - Discobacil, Tomu kdo nás má rád a Kosmické děti - ty tam žel pasovaly jen podle názvu.
  Takže postup nikoliv nepodobný mému.... A tradiční povzdechnutí - přidat někam do Neckářovy Kolekce toto anglické Planetárium by fakt nešlo ?? Nešlo, Knechtlem započatou Kolekci dokončili jiní a je už prostě konec.... Milan Milan
  
  
  

  • Re: Opravené Planetárium ( se mi vyplatilo ) (Jan, 14.02.2011 13:37) Reagovat

    Tak na tohle mohu reagovat jen jedním velkým UFF. Rozpitvávat ty bláboly, ve kterých se hudebníkům radí, jak to měli vlastně "správně" udělat, se mi nechce. Nářky, že některé písně toho nemají mnoho společného s rockem jsou pro mě k smíchu. A reagovat na přechvalované desky typu Dialog s vesmírem, což není nic jiného než špatná moravská odpověď na světovou - jak se později ukázalo zcela slepou - uličku art-rocku nebo Petřinovy megaonanie Superrobot, snad taky ne - to, že podobná alba dnes už poslouchají jen plešatějící máničky o nich vypovídá víc než dost. Ale srovnávat je se skvělým, hudebně nadžánrovým Planetáriem (Světová výstava nebo Potulný hráč mimochodem na něm patří k tomu povedenějšímu) mi připadne víc než odvážné.
    
    

Rozhovory: Martin Čupka - V MØNØDREAM nedělám umělecké kompromisy Martin Čupka, frontman jedné z nejvýraznějších česko-slovenských rockových kapel John Wolfhooker, přichází s novým autorským projektem MØNØDREAM. Otevírá tak zcela novou kapitolu své hudební cesty. S myšlenkou zkusit si vlastní... čtěte zde

Vydáno: 30.12.2025 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory

8/10

Recenze: Trny & Žiletky na desce "Je nutné zabít beránka" přidávají na zlověstnosti Nová studiovka Trnů & Žiletek "Je nutné zabít beránka" přináší hutnou, emotivní a temnou jízdu. Na posluchače nečeká žádný med, ale ten asi nikdo z fanoušků Desedovy práce ani neočekává. Lídr Dark Gamballe znovu posouvá... čtěte zde

Vydáno: 29.12.2025 13:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Swingující blues-folk olomouckých Alibaba možná zůstává "Furt stejný", ale furt stejně skvělý a svůj Folk může být sofistikovaný i kýčovitý, židličkový, kotlíkářský, může tepat do společenských nešvarů, být zasněný, básnivý i výrazově dutý. V každém případě, ať už použijeme jakékoliv další adjektivum, měl by... čtěte zde

Vydáno: 29.12.2025 00:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Mutanti i zombíci řádí v rytmu psychobilly na "Mutant Farm" veteránů Green Monster Páté desce domácích psychobilly legend Green Monster vévodí jedovatá zelená barva, která láká na hororovou projížďku farmou mutantů. Vedle ní hrají prim dunivý kontrabas a charakteristický, kousavý vokál lídra a zároveň... čtěte zde

Vydáno: 28.12.2025 14:30 v sekci Recenze

7/10

Recenze: Dream of the Sun zatím ohledávají terén, s "What God Had Taken Once, He Can Always Take Twice" ale debutují slibně Prvotina "What God Had Taken Once, He Can Always Take Twice" představuje pražské Dream of the Sun v okamžiku prvního velkého kroku. Cestu si k němu vybudovali pečlivě a očekávání nastavili poměrně vysoko. Jak to celé dopadlo a proč... čtěte zde

Vydáno: 28.12.2025 08:00 v sekci Recenze