Pokud jste měli čest zhlédnout tuto osobitou, bizarně vypadající čtyřku živě, bezpochyby si je pamatujete. Jenom málokdo rychle zapomene tři buchty v čepicích podobných vlasům Marge Simpson. Pamatovat si je můžete z loňského ročníku Bažantovy Pohody anebo Folkových prázdnin a překrásného večera na zámku v Náměšti nad Oslavou. Dakhabrakha, Dakha Brakha nebo ДахаБраха je docela originální název, znamená "dát i vzít". Díky jeho demografickému původu se vám lehce taky přihodí, že pronesete něco jako: "Abrakadabra byli včera super, žejooo?" Jejich čtvrtá deska "Light" se od těch předchozích docela liší, je mnohem více současná, i když ještě stále přivlastkovým folkem.

Kombinace temperamentu, ukrajinštiny a něčeho jako folkpopu se může jevit přinejmenším zajímavě, po poslechu "Light" možná usoudíte, že členové tohoto kyjevského gangu se více než jen trefili a z nápadu, na kterém (soudě podle předchozích nahrávek) pracovali déle, vyšlechtili parádní kus umění a unikát, jehož potenciál může zasáhnout možná i mainstream. Důkaz pravdivosti této věty najdete v songu "Tjolky", nepochybuji o tom. Desku drží výborná postprodukce, nenásilná, ale v mezích žánru folku velmi současná. Žádný ze spektra použitých audiálních efektů nepřebývá. A dokonce ani nepůsobí na úkor lidové hodnoty nebo něčeho jako autentičnosti, navíc ani nepůsobí lehce paradoxně v tomto folku občasná angličtina.

Deska operuje s kvanty nápaditých momentů. Mnohé dostane úderný folkrap s akordeonem, kterého se dočkáte v songu "Karpatskyi Rep", ty křehčí může rozložit podmanivé "Specially For You", šestiminutové drama Marko Halanevyche, citlivě gradující od falzetu k řevu. Tato písnička a kupříkladu předělávka Concord Dawn "Please Don't Cry" kontrastuje se skladbami jako "Kolyskova" nebo "Baby", melancholicky harmonickými, lehkými, vzdušnými, hebkými, křehkými, ženskými, poetickými, snovými... - po vícerém poslechu vás nejspíše napadne samotné slušný počet podobných synonym.

Je jasné, že "Light" není holt album pro všechny. Vězte však, že může potěšit nejen ty jiné sorty jako folkaře, experimentům otevřenější alternativce a úchyly. Dakha Brakha umí. Deska je, jak jsem již zmínil, výborně vyprodukovaná, jak jste možná vyrozuměli, je i hodně pestrá. Má atypickou atmosféru a jde z ní cítit věrnost, opravdovost a mnoho dalších klišé pojmů. Času stráveného poslechem nebudete litovat, protože většina z vás přijde na to, že toto není trendy manýra.

Kolik jiných umělců má na svém webu podstatnou část diskografie zdarma v mp3 a bezplatný poslech (nejen) celé novinky onlajn? Málo. Poslech níže.