Již pohled do playlistu "Bongo BonBoniéry", která se v produkci Indies stává dalším dětským počinem vedle desek Kašpárka v rohlíku či starších CD "Havěť všelijaká", dává tušit, že se tu sešla zajímavá společnost. Najdeme tu vedle sebe jména jako Tata bojs, Poletíme?, Květy, Radůza nebo Dva. Stálice scény i vycházející hvězdičky, alternativce, world music i folkaře.

Právě folkovější věci se ale ukazují jako ty méně průraznější, nikoliv však výrazně slabší, když nabízejí mimo jiné klasickou dětskou píseň "Já mám koně“ (Koňaboj) nebo v případě Radůziny "Do Afriky!“ pak směsku dětských říkadel zaobalených do nádechu černého kontinentu. Ovšem co to je třeba na úvodní sladkou "Čokoládu" Mariany Chmelařové alias Minach, po které přichází počítačovo-medvídkovské drama Květů a Jany Kaplanové z Trabandu?

Ano, "Bongo BonBoniéra" není jen kolekcí písní pro zábavu, ale i pro poučení. Svérázně, ale jasně to dává najevo brněnská formace Poletíme? v bajce o medvědu s dlouhými drápy a zajícovi: "Poučení každému je zřejmé, kdo šikanuje slabšího, toho něco sejme."

Na druhou stranu těžko asi lze brát nějak vážně příspěvky Čankišou nebo Dva. Mistři world music vyprávějí příběh o prdění, "Pingu Hop" alternativců z východních Čech připomíná více než cokoli jiného dětské žvatlání. Možná že právě tyto dva kousky budou zvlášť u těch nejmenších patřit k těm oblíbeným.

"Bongo BonBoniéra" je zkrátka pestrobarevné album, které ale pěkně drží pohromadě - jednou saháte potajnu po čokoládě, pak zase přepočítáváte dárky k narozeninám, stěžujete si na pračku trhající prádlo (a přitom si zpíváte jinou od Vodňanského & Skoumala - "Když jde malý bobr spát") nebo vyjmenováváte mláďata nejrůznějších druhů zvířat. Možná to vše na chvíli zabaví i dospělého, mě tedy ano. Á propos, mládě ježka je ježkátor, nebo ježulátko?