Laďa Kerndl minulý rok oslavil půlkulaté narozeniny a u této příležitosti nedostal pouze Stříbrnou plaketu prezidenta republiky, ale natočil i album filmových melodií, které svým způsobem navazuje na dva roky staré a velmi povedené "Symphony & Evergreens". Jistá kontinuita je zaručená nejen samotným Kerndlem, ale i producentem Honzou Gajdošem, jenž se na "65" podílel. Přesto ale tentokrát tolik důvodů k jásotu není, i když hodně těch věcí, které jsem posledně chválil, se povedlo přenést i na tuto nahrávku.

Předně jsou to velmi slušné aranže a celkové vyznění desky. Honza Gajdoš, ale i třeba i muzikanti v čele s Petrem Maláskem odvedli velmi dobrou práci a hudební podklad vytváří pro Kerndlův zpěv skvělý základ. Stejně jako na předchůdci ani zde se nikdo nepouští do žádných experimentů, ale přesto je slyšet určité osvěžení a odlehčení. Tak v čem je tedy vlastně problém?

Předně je to v délce alba. Nevím, jak vám, ale mně přijde něco málo přes půl hodiny jako docela málo. Přitom by stačily ještě dvě písničky a tento pocit by byl naprosto lichý. Dalším minusem je tentokrát i dcera Tereza Kerndlová, která jako by se za ty dva roky od svého otce hudebně příliš vzdálila. Jejich dva hlasy a především styly zpěvu se najednou tlučou. "Just One Last Dance" je i kvůli tomu nejhorší písničkou na albu, ačkoli jí hrdě konkuruje "Only You", čímž se dostávám k výběru písní majícímu také své mouchy. Například zmíněnou "Only You" nebo i "At Last" je velmi náročné zazpívat tak, aby zněla přirozeně a ne křečovitě, respektive jako karaoke. A to se Laďovi Kerndlovi úplně nepovedlo. Poslední ne zcela povedená záležitost je samotný Kerndlův zpěv. Nechci tvrdit, že zpívá falešně, ale občas se zkrátka objeví moment, který chtělo ve studiu sjet znovu a trošku jej dotáhnout. Ale třeba to byl i jistý záměr být co možná nejautentičtější.

Ačkoli mají v kontextu s předešlým albem filmové melodie alias "65" jen průměrné hodnocení, přesto jsou vcelku důstojnou oslavou půlkulatin zřejmě našeho nejvýraznějšího swingového zpěváka. Mohly být o něco delší, mohly být v určitých detailech lepší, respektive dotaženější, nicméně i tak mají svoji atmosféru a osobitost, která bude pro fanoušky Ladi Kerndla tím určujícím.