Neil Young je v pětašedesáti v životní formě

Neil Young je jedna z mnoha legendárních osobností rockové hudby. On je tím, kdo psal její dějiny, člověkem, který ji spoluvytvářel. Na albu "Le Noise" se mu podařilo dostat ze sebe to, co je na něm zásadní a nejkrásnější. Garážový písničkář s věčně zkreslenou kytarou přináší osm písní, které vás nenechají chladnými.

9/10

Neil Young - Le Noise

Vydáno: 27.9.2010
Celkový čas: 37:59

Skladby: Walk With Me, Sign Of Love, Someone Gonna Rescue You, Love And War, Angry World, Hitchhiker, Peaceful Valley Boulevard, Rumblin´

Vydavatel: Supraphon

Ohodnoť toto album

Poprvé hrábne do strun své kytary a není pochyb, o koho jde. Ten zvuk, to zkreslení, ta dynamika, ta nálada, ten akord. Neil Young je ve svých pětašedesáti letech jedním z nejčitelnějších a nejlépe rozpoznatelných kytaristů. Hrábne podruhé, potřetí a začnete vzpomínat na umírajícího Williama Blakea, postřeleného a předem mrtvého hrdinu Jarmuschova legendárního westernu.

Ta atmosféra štěkající zkreslené kytary, která dokonale dotváří film "Dead Man", se po patnácti letech od jeho natočení vetřela i na aktuální Youngovo album "Le Noise". A ten, kdo stejně jako já považuje hudbu ke zmiňovanému snímku s Johnnym Deppem za jednu z nejlepších filmových muzik vůbec, už asi tuší, že i "Le Noise" je pecka jak kráva. Youngovo životní album, s nímž lehce zapomenete na všechny ty "Downtowny" a další hity let minulých.

A přitom jde o tak intimní a nekomplikovanou desku. Neil Young se převážně doprovází na dostatečně špinavou a zkreslenou kytaru. Ve dvou skladbách smyje i všechnu špínu upravených zvuků a vystačí si jen se španělkou. K tomu jeho naléhavý zpěv. A to je vlastně všechno. Jenže - v tomto případě to stačí a cokoliv dalšího by už bylo navíc.

Jednoduchým písničkám totiž Neil Young dává život a duši právě svou náladou a atmosférou. Napětí jak před silnou bouřkou, která ale během desky naštěstí nepřijde. Jen čekáte a víte, že to něco visí ve vzduchu, je kolem vás. Charisma písničkáře, jemuž věříte každé slovo, klidně i banální milostnou vzpomínku. Když si, ještě před puštěním alba, začnete listovat bookletem a přečtete třeba text úvodní "Walk With Me", řeknete si maximálně "hm". Ale pak pustíte desku a u stejného textu jako by se s hudbou rozsvítilo (nebo v případě Younga spíš setmělo). Své "hm" rázem změníte na "a do prdele!" .

Je otázkou, zda sám Young chtěl, aby toto album znělo tak syrově a stroze, jak zní, nebo zda jej k výslednému zvuku dotlačil produkující Daniel Lanois (produkoval například alba U2 nebo Boba Dylana). Vzhledem k tomu, že se dostal i do jména desky, se dá usuzovat, že jeho vliv byl značný. Na druhou stranu to ale není podstatné. Matador Neil Young jako by dal do "Le Noise" všechny své životní zkušenosti. Životní pravdu, kterou už dávno našel. "Le Noise" je jedna z desek roku 2010. A navazovat na ni se bude zatraceně špatně.

• Krása (Vláďa, 29.12.2010 13:19) Reagovat

  Nic převratného, ale kdo to dokáže ocenit, tak i krásného. Vcelku souhlasím s recenzí. Myslím, že právě Neil Young se stane jedním z mých vzorů, až mě zase chytne chuť složit nějakou písníčku :)
  
  

• Není to dobrá deska (pan Havran, 30.12.2010 12:47) Reagovat

  Le Noise považuji za jednu z nejslabších Youngových desek. Osobně jsem si ji zařadil vedle desek Re-ac-tor nebo Trans do kategorie experimentů. Lanoisových efektů je na desce na můj vkus příliš, jsou zhusta samoúčelné, rušivé a odvádějí pozornost od písně jako takové. Do syrovosti má tudíž deska hodně daleko. Pro syrový, opravdu syrový zvuk bych šel na Greendale nebo Ragged Glory. Pro atmosféru na Sleeps With Angels nebo Tonight's The Night, Dead Man je taky dobrý. No a nejhezčí písně napsal Young pro desky After The Gold Rush, Harvest nebo Everybody Knows This Is Nowhere. Jinak "věčně zkreslená kytara" moc nesedí na desky Comes A Time nebo Harvest Moon. Abych to nějak uzavřel, Le Noise není dobrá deska a předpokládám, že se na ni dlouho vzpomínat nebude.
  
  

  • Re: Není to dobrá deska (Jirka, 31.12.2010 14:42) Reagovat

    Aby se to panoj Havranoj po deseti letech nerozleželo v hlavně a nazačal tuto desku postupem času taky považovat za dobrou. :-) Souhlasím s tím, že atmosféra na Sleeps With Angels nebo Tonight's The Nigh je opravdu jinde. Ale srovnávat to s Trans, tak to je fakt přehnaný......
    
    

  • Re: Není to dobrá deska (Denuna, 02.01.2011 20:35) Reagovat

    Naprosto souhlasím, ani mě album příliš neoslovilo a určitě to není tím, že bych ji nedokázal pochopit a měl ji snad docenit za několik let.. Rušivé elementy mi také přijdou samoúčelné a považuji tohle album za nejhorší v kariéře jednoho ze svých nejoblíbenějších interpretů - bohužel..
    
    

• Pro mě... (Treehorn, 01.01.2011 20:19) Reagovat

  ...je to možná nejlepší Youngovo album vůbec. Chápu, že to tak někdo nemá, ale mně ta syrovost - kytara - zpěv - nevlezlost absolutně vyhovuje. Album roku 2010.
  
  

Naživo: "Srdce jako kníže Rohan": Byli jsme na premiéře nového recitálu Michala Horáčka s Michaelem Kocábem a Naďou Válovou Michal Horáček má nový recitál "Srdce jako kníže Rohan". V něm rekapituluje svou spolupráci s Michaelem Kocábem a také nechává nahlédnout do připravovaného projektu "Pozemský prach a Boží dech", na němž pracuje zejména s Ivem... čtěte zde

Vydáno: 08.01.2026 19:00 v sekci Naživo

První místo v rádiích i ve streamování. Taylor Swift se pyšní aktuálně největším hitem v Česku O zatím poslední studiovce Taylor Swift "The Life of a Showgirl" se navzdory prodejním a streamovacím rekordům většinou nepsalo moc lichotivě. Singl "The Fate of Ophelia" se nicméně stal velkým hitem, což dokládají i aktuální české... čtěte zde

Vydáno: 08.01.2026 08:00 v sekci Novinky | České hitparády

7/10

Hudba v tisku: Kniha "Všechno je špatně, zpátky na stromy!" nás vrací do těžké doby normalizace, kdy i u nás začal vznikat punk Kdo by neznal skupiny jako Visací zámek, Plexis, SPS nebo Wanastowi Vjecy? Všechny začínaly v osmdesátých letech minulého století. Jak se český punk a hardcore ještě za minulého režimu rodily, se snaží přiblížit kniha "Všechno je... čtěte zde

Vydáno: 07.01.2026 08:00 v sekci Recenze | Hudba v tisku

Rozhovory: Michal Hrůza - Samota slouží mně. Koncert je největší odměna pro muzikanta Zpěvák a skladatel Michal Hrůza si pro své fanoušky po pěti letech připravil nové album. Autentická deska plná příběhů a bezprostředních emocí dostala jméno "Kouzlo samoty". V jedenácti písních můžeme slyšet hudebníkův... čtěte zde

Vydáno: 06.01.2026 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory

Vítěze Cen Anděl poznáme v dubnu, vyhlášení se uskuteční na pražském Výstavišti Po skončení kalendářního roku 2025 přichází čas bilancování. V pestré nabídce různých odborných hudebních anket nebude chybět ani ta nejznámější - Ceny Anděl. Okřídlené sošky doletí ke svým majitelům už 11.... čtěte zde

Vydáno: 05.01.2026 16:00 v sekci Novinky