... a vysoké dvaaosmdesátiprocentní hodnocení dokazuje, že fakt, že "Body Talk Pt. 3" v podstatě neexistuje, jim až tak moc nevadí. Výjimku ostatně netvořil ani Lukáš Boček. "Robyn tím však prodloužila život předchozím minipočinům, které kdyby nenabízely nic navíc, ztrácely by smysl," napsal a svoji hlavní recenzi završil jednoduchou větou: "Pop patří Robyn." A jak si tedy nahrávka "Body Talk" vedla v souboji s pěticí redaktorek a redaktorů musicserveru? Lukášova desítka se zopakovala jednou a doplnila se o jednu devítku, dvě osmičky a jednu šestku.

---

Katarína Straková - Orgastická Robyn (10/10)
Vztah ke zpěvačce: Kdo by neznal "Show Me Love" nebo "Do You Know What It Takes" - už tenkrát byla skvělá. Přiznám se, že její comeback jsem zaregistrovala asi s ročním zpožděním a musela jsem s potěšením konstatovat, že Robyn se vrátila v daleko geniálnějším kabátě. A tento vztah trvá.

Název "Body Talk" je pro tuhle desku TAK adekvátní. Album je od prvních tónů počáteční "Fembot" až po doznění poslední "Stars 4-Ever" jedna obrovská pulsující popová tepna. Není možné nevlnit se do rytmu. Závěrečné dílo rozverné Body Talk-trilogie je sympaticky kompaktní. Každá skladba nenuceně zapadá do celku, a přitom vůbec nevytváří nudný monolit - většina písní by mohla být bez váhání nasazená jako samostatný singl. Na rozdíl od některých svých kolegyň je nová Robyn zároveň inteligentní, veselá, není prvoplánová ani předvídatelná, překvapuje. Je přiměřeně vulgární a přitom půvabně rozpustilá. Deska je pro zpěvačku typicky heterogenní, jsem si jistá, že rozhodně nezapadne v šedi ostatní popové produkce - a to jí moc přeju! "Body Talk" je abnormálně sexy, je tak luxusní, že se jen těžko hledají vhodná adjektiva. Jen tak dál, Robyn!

Dan Hájek - Trojtakt na plný pecky! (9/10)
Vztah ke zpěvačce: Nijak zásadní počátky jsou nyní vynahrazeny mou náklonností.

Občas se mi vybaví momentky, kdy kolega vypráví historky z filmu "Svéráz národního rybolovu". Svým způsobem je mi na Robyn taky hodně sympatické, že je taktéž svérázná, dělá dost věci podle sebe a má to vše svou logiku. Po desce "Robyn" jí bylo všude plno a s "Body Talk" byla velká očekávání, i když zkraje jsem nepříliš důvěřoval vyrovnané kvalitě původně koncipovaných třech épéček. Jakmile však vyšlo druhé pokračování a následně ucelený komplet, spadla čelist a electropop deska roku byla na spadnutí. Baví mě, jak to rozbalila na loňských Nobel Prize s "Dancing On My Own". Robyn jasně vytahuje jeden trumf za druhým a hitů tu čeká kvanta ještě v záloze ("Love Kills" nebo "Dancehall Queen"). Na směsce patnácti písniček ukazuje mnoho tváři, ze všeho však čiší cílevědomost, nadhled nad věcí a je zcela jedno, jestli má na desce Röyksopp, nebo Snoop Dogga, je to prostě ona v naprosté formě. Jen doufám, že tu nebudu číst v názorech něco o tom, jak je to přeceňované album (jako u Hurts), to bych doopravdy nerad...

Kristina Bílá - Princezna? Ne! Královna! (8/10)
Vztah ke zpěvačce: Od desky "Robyn" se třesu na každý její další kousek

Jo jo, pokud někdo neznal eponymní desku Robyn, po triologii "Body Talk" si její jméno špitají všude. Během loňského roku svým fandům naservírovala výborný electropop. Finální disk "Body Talk" shrnuje tvorbu předchozích částí řeči těla, ale nabízí i pár novinek. O výběru skladeb bych s ní sice hodila řeč - místo "Don't Fucking Tell Me What To Do" bych raději znovu slyšela o jejím "Criminal Intent" a k "Indestructible" se víc hodí prvé housle a ne beaty. Také klip k "Dancehall Queen" je skutečně... neobvyklý. Pokud ale desku pojmeme jako celek, jde o rozmanitou taneční nálož, která se nikdy neomrzí. Rozverný projev Robyn zkrátka posedne i padesátiletého ortodoxního rockera. Jednatřicetiletá Švédka přiznala, že zvuk na "Body Talk" je silně inspirován muzikou z tanečních klubů, album ale žádnou kopírkou určitě neprojelo - ve svém oboru je tuplovaným originálem. Robyn posluchače bombarduje jedním hitem za druhým a v bonusovém balíčku nabízí i neuvěřitelné charizma ("In My Eyes"). Usměvavá blondýnka je aspirant na umělce roku a je jen otázkou času, kdy dosáhne za hranice Evropy. Prozatím by i stačilo, kdyby si přijela zabruslit na českém rybníčku...

Katka Guziurová - Robyn se Robyn vyrovnala (8/10)
Vztah ke zpěvačce: Šly jsme spolu cestou necestou, celou dobu, co jsem žila v Berlíně.

Tak dlouho se čekalo na novou Robyn, až jsem myslela, že se jí nedočkáme. Dlouhé proluky si byla vědoma zřejmě i sama Švédka, a možná i proto nás oblažila hned třemi počiny, což je pěkně vykutálený nápad, jak nabídnout fanouškům songy, které by se za normálních okolností na desku nedostaly. "Body Talk 3" je vlastně Robynino Best Of 2010. Její nadčasovost opět předčila téměř všechny své kolegyně z branže. Její cit a jemnost podávané s chladností pro ni typickou ani po pěti letech čekání neztratily nic ze své údernosti. Baví mě její dovádivé, přesto sebejisté frázování a intimita, kterou do každé písně vkládá. Přesto chvilkami bojuji s pocitem, že ač pět let je dlouhá doba, moc se toho u Robyn nezměnilo a šlape si pořád stejnou robo-pop cestičku, která jí ukázala směr úspěchu. Celý "Body Talk" je stará dobrá Robyn, která nám naservírovala to, co jsme od ní čekali.

František Štibora - Pochroumané božství (6/10)
Vztah ke zpěvačce: Členství v supertajné sektě, která na svých mítincích zbožně tančí kolem oltáře s deskou "Robyn" na vrcholku. Vrcholem programu je poté hromadné pálení Robyniných alb "Robyn" předcházejících.

Má za sebou alba, za která se dnes nejspíše stydí - švédské napodobování devadesátkové Britney nemohlo dopadnout hezky. V arzenálu ale třímá i desku, na niž bude moci být hrdá i před prapravnoučaty - nahrávka “Robyn“ ji dostala do pozice, díky níž jsem se i já řadil mezi lidi odmítající možnost, že by její nové album mohlo působit tak uniformně, nuceně, bezduše, svázaně a unyle jako “Body Talk“, jehož každá součást nasvědčuje tomu, že tentokrát se na věc nešlo zdravě. Moji věrní za zvuků mého předchozího alba křepčí už pět let? Naložím jim novou dávku týchž surovin! A nač mít sama radost z jejich míchání. “Robyn“ bez ustání mířilo coby božský pop přímo do srdce. “Body Talk“ tento sval využívá snad méně než kterýkoli jiný. Melodie sice stále sem tam udivují krásou, ale buď nedostávají prostor pro správnou gradaci, nebo jsou nelítostně uzemněny patosem a nešetrnými aranžemi. Zpívá se, aby bylo odzpíváno. Texty skřípou banalitou a klišovitostí. Takhle nějak vypadá nepříliš hrdé přežvykování. Ale i to přes všechny zápory ovládáš tak, že si před tebou mnozí klekají. Čili za šest. Ó, naše nejjasnější.

---

Album: Robyn - Body Talk
Průměrné hodnocení: 8,2/10
Celkový čas: 61:09
Skladby: Dancing On My Own, Fembot, Don't Fucking Tell Me What to Do, Indestructible, Time Machine, Love Kills, Hang With Me, Call Your Girlfriend, None of Dem, We Dance to the Beat, U Should Know Better, Dancehall Queen, Get Myself Together, In My Eyes. Stars 4-Ever