Projekt "The Sound Of Camden" má zachycovat a podtrhovat živost a všežánrovou rozmanitost jednoho kosmopolitního londýnského obvodu Camden Town (čili Camden Market). Kromě toho, že tuto trhůplnou čtvrtou nejpopulárnější atrakci Londýna navštíví více než sto tisícovek turistů za víkend, je vyhlášená mimo řadu jiných citací i jako průsečík umění, kde se střetávají reální lidé a spektra alternativních víl a extravagantně oděných bytostí. A odtud přišla tato nahrávka.

Jak můžou znít songy Nirvany a Radiohead, když je zpívá taková ta, co odešla ze Sugababes? Mnozí zůstanou bezpochyby překvapení. Respektive, odečtěme omezené jedince, kteří si libují ve vykřikování na téma coverů, jak recyklování zrovna těchto klíčových nahrávek kurví celý širý svět. Z desky poznáte, že pan producent Roy Sela moc dobře ví, co dělá. Hlasy mu zapůjčily tři lidé, zmíněná Mutya Buena, velice šikovná slečna izraelského původu Sari Alfi a mužské party si střihnul Gil Kalon.

Elektronické základy mohou na první poslech působit velice jednoduše a - jaksi zpátečnicky - limitovaně. Na druhý poslech si uvědomíte, že záměrem Sely bylo možná i použít prvky typické pro londýnské žánry, opsat po svém to podstatné a nechat vyznít ty rádiové fláky jinak. Bylo by doopravdy velkorysé konstatovat, že se bez této desky letos neobejdete. Ale nebylo by fér nezmínit, že album i stojí za slyšení a nejspíše každý jedinec si na něm najde alespoň jeden kus, ke kterému se třeba i rád vrátí. Druhou věcí je, že z nahrávky sálá ten klasický indie pocit, který je ryzí atmosférou adekvátní symfonickým orchestrům a revolučním počinům.

Kromě toho, že na této v Izraeli vytvořené desce najdete mimo výše zmíněné i kusy Rolling Stones, U2, Audioslave, Pixies a jedné autorské písně pana producenta, dočkáte se převážně songů volnějšího tempa, plně elektronických, současně efektovaných s fůrou ozvěn a decentních hudebních triků. Klenotem alba je - dle mého - hitovka "Zombie" čarovné Delores a gangu Cranberries. Tato verze je ale docela jiná, nerespektuje melodické schéma tak, jak byste čekali, jede si po svém. Skvostný vokál Sari Alfi v této poeticky snové mutaci písně obalený v prvcích blízkých ambientu, chilloutu a progresivního electra svým výsledkem nejednoho po oddechu prahnoucího potěší. Z písní, ve kterých hostuje Mutya Buena, je více než vhodné zmínit "Come As You Are" Nirvany s velmi rozpačitým výsledkem. Dře to. Ale tento paskvil brilantně vyvážila kupříkladu "Sunday Bloody Sunday" od U2, ve kterém z jejího hlasu sálá něco nepopsatelného a libě pocitového. Její rozsah a frázování dokazují, že ačkoliv její kontribuce desce vznikla nejspíše za dvě odpoledne, ona je profesionálka s bezpochyby velikým hudebním darem, výrazem i citem.

Výsledkem projektu "The Sound Of Camden" je tedy ve finále i příjemná nahrávka. Méně nároční turisté si ji budou vozit z jednoho ze dvou tisíc osmi set stánků a mlaskat blahem. Tento suvenýr nejspíše splní účel, možná i potěší.

Čtyři celé písně najdete na oficiálním Myspace.com projektu.