Pod pseudonymem Nena Daconte se skrývá kromě mainstreamového latino poprocku duo jižansky zvučných jmen - zpívající i píšící slečny Mai Meneses a kytaristy a producenta Kima Fanloa. Jejich tvorba je docela obyčejná, ale svým způsobem pestrá, současná, příjemně nápaditá, ale ještě pořád prodejná.

Slečna Mai, v civilu sympaticky María Isabel González-Meneses García-Valdecasas, je nejmladší ze šesti sourozenců a je bakalářka na madridských právech. Jednou, kdysi v roce 2002, když to bylo ještě cool, se do očí Španělů dostala díky soutěžní talent-reality show Operación Triunfo. A to i přesto, že vypadla jako první. Vydala pak jeden relativně úspěšný singl, ten druhý raději opomeňme. Asi už tehdy moc dobře věděla, co chce, takže našla týpka, stvořila tento projekt a založila vydavatelství, přes které v roce 2006 vydala první desku Nena Daconte "He perdido los zapatos". Projekt se zaběhl na schématu "Ona píše, on kytaruje a produkuje" a docela se mu i vedlo.

Debut byl milý, svěží, zajímavý, rádiový a hodně osobitý. Písně jako jejich první singl "Idiota" jim udělaly relativně solidní jméno. Rychle upečené, ale natolik dobré, že se tohoto dua chopil Universal España, který debut přeštítkoval, dolepil jeden remix, vydal a prodal, rok poté ještě přidal, songy i DVD, přebalil a byla i edición de lujo [Deluxe].

Nena Daconte - Idiota (2006)

Šikovná a vyvážená deska skončila jako zlatá se 40 000 prodanými kusy, což je na debut ve Španělštině i slušné. Zasloužily se o to nejspíše i všechny tři rozličné singly, zmíněný o idiocii, chytlavé a první na příčkách "En qué estrella estará" nebo "Marta". Bylo jasné, že to další, co přijde, je buď podtrhne, anebo sundá.

Všem znalým mohlo přijít zbytečné adorovat toto obyčejné duo, když vlastně znějí dost podobně jako kultovní La Oreja de Van Gogh. Druhé album "Retales de carnaval" ale dokázalo, že Nena Daconte si tu pozornost zaslouží. Album vyšlo v září 2008, prvním singlem se stala nádherně křehká poprocková hitovka "Tenía tanto que darte". Song s rozpustilým videem a šifrovaným, ale podmanivým textem si získal asi každou španělsky hovořící zemi. Text je svým způsobem nejasný, něco zhruba jako: "Měla jsem tolik toho, co jsem ti chtěla dát, tolik věcí, které jsem ti chtěla říct, tolik lásky, kterou jsem si schraňovala jenom pro tebe..." Tiskem obíhaly spekulace, že se dvojka rozešla a Mai ji napsala jemu, další třeba, že píseň je pro nechtěně potracené dítko. Těžko říct, co je pravda, jestli je toto nějaký marketing, jistý je jen výrok Mai, která v jednom rozhovoru řekla, že "song byl napsaný asi za pět minut a měl být na první desce". A druhou pravdou je, že hitovka je to podmanivá a něco v sobě prostě i má, ať už je o čemkoliv.

Nena Daconte - Tenía tanto que darte

Tato pecka kapele zaručila kromě expanze do dalších míst španělského světa i řadu prvních příček, kupříkladu video má na YouTube.com španělského Universalu již více něž 4 miliony zhlédnutí, což je na kapelu tohoto typu slušný úspěch. Ten se ostatně promítl i do prodeje alba "Retales de carnaval", prodalo se platinově, dvakrát tolik než debut. A bylo i velice příjemné. Rozvedlo dále žánrový kontrast, který nastřelilo první album, nabídlo kromě poprocku i příjemné téměř country kusy a hromadu milých textů a muzikálních vtípků (jako například melodický rámec z refrénu prvního songu, který se zcela jinak objeví i na konci poslední stopy na albu).

V srpnu 2010 španělskými médii prolétla zčista nejasna zpráva, že producent a kytarista Kim Fanlo duo opustil. Je asi i jedno, co spolu ti dva doopravdy měli. Místo stupidních slibů fanouškům se Mai Meneses rozhodla pokračovat. Jako sólistka, která adoptovala název projektu jako svůj umělecký alias. Kromě toho, že ohlásila třetí desku, si Nena Daconte 2.0 zahostovala na desce jedné z nejprovařenějších Španělek Marty Sánchez - na albu "De para en par" - a jejich duet "Soy yo (con Nena Daconte)" byl i úspěšným pilotem povedené desky.

Nahrávka "Una mosca en el cristal" vyšla podle plánu 25. listopadu 2010. Produkoval ji Alejandro Stivel a vznikla v Madridu, měla být podobná předchozí tvorbě, na stejné vlně, podle Mai je "více popová a méně atmosférická". Pravda, změna v personálu je citelná, na druhé straně pilotní singl "No te invité a dormir" zní výborně, rozkošně harmonicky tepe, šlape a je pořád ještě správně veselý, výborný kus do sluchátek při procházce ve sněhu. No posuďte sami.

Je jasné, že toto není ta specifická sorta hudby, která bude válcovat étery českých rádií. Nena Daconte nejspíše nedostane šest Grammy a šestnáct cen MTV, ale má durový dar a může bezpochyby hodně lidí potěšit. Konzumenty mainstreamu i ty vybíravější fifleny. A ne jen ty vysazené na španělštinu, především ty žánrově přelétavé, co už je nějaký ten pátek přestává bavit ten standardní, ač vděčný a lepší, poprock s pointou... a pořád jen anglicky.