"You will find me if you want me in the garden unless it's pouring down with rain" opakoval mantricky Blixa Bargeld slova, která náhodou zaslechl při rozhovoru kolemjdoucích na ulici někdy před patnácti lety. Alexander Hacke jej minimalisticky doprovázel na basu a jedna z nejosobitějších kapel současnosti postupně a pozvolna začala slavit své třicetiny.

Einstürzende Neubauten mají v Česku stabilní posluchačskou základnou, a tak máme to štěstí, že nás při žádném turné nevynechají. Na koncertech nás už, vzhledem ke svým častým návštěvám, nemají čím ohromit. Jen znovu a znovu dokázat, jak jsou zatraceně dobří. A to se jim opět podařilo v jejich stopadesátiminutovém vystoupení.

ENka, to je oslava lomozu proměňujícího se v lahodně čisté tóny, jež do sebe náramně zapadají. Je to otáčející se vinylová deska přidělaná k akušroubováku jemně koketující s kelímkem od piva. Je to déšť z ocelových tyčí, pružina "Bassfeder", novodurové trubky, šílený Blixův řev i samplování zpěvu, plech, tyče, barely na vodu a mnoho dalších instrumentů. Koncertní ENka jsou ale hlavně spolkem šesti muzikantů, kteří tyto nástroje výborně ovládají, umí najít jejich duši a podělit se o ni s okolím.

K odhalování vnitřního kouzla zdánlivě obludných předmětů nepotřebují nic víc, pouze na ně zahrát a polaskat je. A na hraní byl postaven důraz celého koncertu. Perfektně nazvučený sál tak doplňovala velmi jednoduchá světla, která se nejvýznamněji změnila v "Sabrině", kdy se pódium zbarvilo do barvy rubínu, krve, Cabernet Sauvignon či umírajícího slunce.

I když je frontmanem a nejvíce sledovanou osobou kapely Blixa Bargeld (od minulé návštěvy Česka docela ztloustl), svou práci skvěle odvádějí i ostatní muzikanti. A vyplatilo se soustředit se zejména na dva z nich. N.U. Unruh je ocelovým mágem. On spouští déšť tyčí, on nejčastěji ovládá bassfeder, mlátí do tyčí a plechovek i barelů. Kuje železo, dokud je žhavé. Alexandr Hacke svou basou často konverzuje s Bargeldem. Drží kapelu pohromadě, spojuje ostatní, převážně bicí nástroje dohromady a pomocí svých čtyř tlustých strun často posouvá celou skladbu dopředu.

Na koncertech Neubautenů je vždy velmi příjemné pozorovat, jak se skladby neustále mění, vyvíjí a liší oproti svým studiovým verzím. Jsme svědky mnohých improvizací, hraní si. I proto je jedním z nejoblíbenějších suvenýrů již tradiční surový a neupravený záznam koncertu, který ENka po vystoupení prodávají. Bargeld a Hacke s nadhledem (I" thing, it's amazing, two shows in one USB stick") během koncertu v také tradičním marketingovém okénku na tuto skutečnost upozorňují a člověku se přitom vybaví vzpomínka na Blixu, čtoucího leták Hornabchu.

Kapele se dostalo mohutného potlesku hned na začátku, když přišli muzikanti na pódium. Stejně bouřlivě byla vytleskávána i pro přídavky. S prvním "Headcleanerem" dokonale vyčistili hlavy všech přítomných. Po základní verzi koncertu, sestavenou víc než z půlky z těch melodičtějších, klidnějších a jemnějších skladeb ("The Garden", "Nagorny Karabach", "Ich hatte ein Wort", "Sabrina", "Susej") přichází ta pravá industriální bouře. Kov, ocel, rytmus, hluk a lomoz. Hacke vytahuje jack ze své basy a hraje tak, že jej přikládá na různé části svého těla, na předloktí, na prst, na nos, na jazyk. Blixa huláká do megafonu, Jochen Arbeit vazbí kytaru, N.U. Unruh a Rudi Moser udávají ocelový rytmus. Jsme na albu "Tabula Rasa" z roku 1993, od nějž až do dneška ENka reprezentativně shrnuli svou kariéru. Více do minulosti, k prvním pěti řadovkám, se jim ale bohužel příliš nechtělo.

Koncert by neměl slabého místa, nebýt některých dementních návštěvníků. Řvaním hobluj a dalších "chytrých a vtipných" hlášek do tichých předělů v "Silence Is Sexy" pokazili atmosféru celé skladby, která je právě na kontrastu ticha, zapalování a popotahování cigarety postavená. Škoda, myslel jsem, že na kapely, jako jsou Neubateni, chodí vyspělí a rozumní posluchači.

I tak to byl ale opět famózní zážitek. Einstürzende Neubauten urazili za třicet let obrovskou cestu, přesto neztratili svou tvář. A ať jde o skladby z "Ende Neu", "Tabula Rasa", "Alles Wieder Offen" či dalších alb, všechny pořád fungují a naživo vás velmi rychle pohltí.