Kulturní centrum Vltavská zvenčí vypadá jako ohyzdná krychlová budova. Její hudební sál ale není vůbec špatný, svým řešením připomíná zvětšený Palác Akropolis. Ačkoliv mohla i tak působit lehce šedivě, ve čtvrtek večer ji rozzářila slovenská skáčková formace Polemic. Po dvouleté pauzičce, kdy se početná skupinka zamkla ve studiu, přibyl pánům do sbírky nový potomek. Jmenuje se "Horúce časy" a právě jemu patřila většina barevného večera.

Přestože by se ve filozofii dalo vymezit pojmu "užitečnost předkapely" široké místo a následně rozvést podnětnou diskuzi, je čas od času příjemné předskokany úplně vymazat z programu. Dostanete totiž svoje miláčky na stříbrném tácu a nemusíte se otravovat s předehrou. Avšak Polemicům ten večer nepřála technika, kvůli čemuž začal jejich set s půlhodinovým zpožděním. Ale hněvat se nelze - zvlášť když na to diváky při vchodu do sálu slušně a mile (zázrak!) upozornili nabušení security men, div že nerozdávali omluvy na všechny strany. To se tedy jen tak nevidí!

Praha je pro osmero gentlemanů solidní fanouškovskou základnou. Ti, kteří přišli zavzpomínat na staré skladby, mohli být ale zklamáni. Takových pecek jako "Nádherny svet" či "Medzi nebom a zemou" zahráli Slováci opravdu poskrovnu. Je jasné, že teď se ale věnují propagaci novinky a musejí vyzkoušet, jak budou "Horúce časy" fungovat naživo. Nutno říct, že dost dobře! Třeba taková "Pirátská" je nakažlivá svým jednoduchým popěvkem, má spád a stává se tak vhodným otvírákem pro většinu koncertů. Na první poslech se Polemic s novými skladbami opět drží ověřených houpavých melodií, jež zpestřují milé texty. V jednoduchosti je síla. Když připočteme schopnost roztancovat donepříčetna i "studené Pražáky", dostávají za nové písně to nejlepší ohodnocení.

Chcete si bláznivě zakřepčit, máte touhu mávat rukama a skákat jako opice, aniž by se vám někdo smál? Váš tanec nikoho na ska koncertě nepobouří. A přesně o tanec ve čtvrtek šlo. Uvolněný projev zpěváka Braňa Bajzy rozhoupal postupně každého človíčka v sále. Trumpetisté jsou navíc sehraná parta. Nejen že se sladili do elegantních černo-bílých obleků, ale Lubo s Peterem měli domluvený synchronizovaný tanec ve chvíli, kdy jejich trojici na moment opustil Petko, aby zazpíval. Zbývající členové kapely se pyšnili stejným károvaným vzorem alespoň na jednom kusu oblečení - naši východní bratři nenechali náhodě ani svůj šatník.

Publikum řvalo i za ty, co na koncert nedorazili. Přes děkovné výskání nebylo sem tam zpěvákům ani rozumět. V moment, kdy se opět ohlásily technické problémy a vypadl zvuk, si diváci vypískali celou píseň řádně odznova. Při už tradičních písních "Ja som to vedel", "Komplikovaná" či "Slnko v sieti" zpívali diváci neomylně každé slovíčko textu, což vystupující pokaždé viditelně potěšilo. Samotní Polemic křepčili na pódiu jako smyslů zbavení a číšila z nich neuvěřitelná vyrovnanost.

Slovenští sympaťáci jsou jedna z mála kapel, jež si svým stylem získala mnoho srdcí tuzemských fanoušků. Těžko ale říct, jestli je výhoda, že naživo znějí líp než z desek. Je to nejspíš jedno, jelikož jejich fandové na ně nedají dopustit tak jako tak. Zárukou na druhou stranu může být to, že koncert není nikdy zklamání. I v Praze se to potvrdilo.