Blake ist wunderbar!

Tenhle wunderkind vydává své třetí EP (druhé u R&S) a zase je třeba si říct, že prostě umí. Spolupráci s Mount Kimbie sice utnul, ale přiznává, že při tvorbě "Klavierwerke" ho prý nejvíc ovlivnila jejich skladba "Bave's Chords". James Blake prošlapává nové cestičky a dělá to víc než dobře.

9/10

James Blake - Klavierwerke EP

Vydáno: 27.9.2010 (digitálně), 10.10.2010 (fyzicky)
Celkový čas: 16:43
Žánr: post-dubstep

Skladby: Klavierwerke, Tell Her Safe, I Only Know (What I Know Now), Don't Think I Do

Vydavatel: R&S

Ohodnoť toto album

"Bell Sketch", "CMYK" a teď "Klavierwerke". Kvalita někde u stropu a přitom ta přímka má stoupající tendence přibližně v pětadvacetistupňovém úhlu. Což je vzhledem k orgastickým výkřikům vydávaných při poslechu "CMYK" EP až skoro neuvěřitelný. Společně s Mount Kimbie se Blake stal jedním z leaderů hnutí volajícího po změně ve vnímání dubstepu klasickou žánrovou optikou. On říkal, že je rád, že svůj zvuk tak láme, protože ho tím odlišuje od všeho ostatního, co si pod pojmem dubstep člověk posledních (minimálně) pět let představil. Mount Kimbie zase s oblibou říkají, že jediné, co je vlastně s dubstepem spojuje, je label HotFlush. A až po polovině října vyjde na Hyperdubu debutové album "North" od Darkstar, stavidla držící otázky ohledně toho, co dubstep ještě je a co už není, zase prasknou. Uvidíte.

Ve svojí cestě zpřelámaných stereotypů šel James Blake na čtyřskladbovém "Klavierwerke" ještě dál. Signifikantními body pro jeho nové EP jsou: a) vokály, b) klavír. Jasně, vokály vždycky používal, koneckonců se stal hlasem nové post-dubstepové generace, když jako vokalista pomáhal právě Mount Kimbie. Na rozdíl od předchozích prací svůj překroucený a několikrát přehýbaný hlas nyní používá více zhuštěně a více spjatě s ostatními samply. A jak sám proklamoval, zní to mnohem osobněji a svázaněji. Kouká z toho domáckost, ale o pocitu bezpečí by se dalo polemizovat.

A pak je tady druhý signifikant a vlastně i leitmotiv celého EP - klavír. James Blake, který hru na něj vystudoval, názvem "Klavierwerke" odkazuje jednak na klavírní práce starých klasiků (úplně vidím ten zaprášený notový zápis hozený kdesi pod postelí), jednak na berlínský klub Berghain. Ten je znám především díky prezentaci inovativních a čerstvých zvuků (hlavně techna a dubstepu). Což je vlastně hlavní deviza i tvorby Jamese Blakea. Inovace a svěžest.

Na "Klavierwerke" se vyznává z lásky ke klavíru, ale jeho zvuk jako by vysával z těžce surrealistického notového deníčku. Surrealismus, ve kterém vládne monarchie minimalismu a dubstepové jádro je připomínáno jen přes drcené sklo. Až jsem si při poslechu říkal, jak tenká hranice mezi tímto stylem a avantgardou může být. Tohle EP na mě působí jako zápisky ze školních lavic, které jsou nastříhány na krystaly o velikosti zrnek cukru a v duchu modernistického hnutí nalepeny tak, že jejich původ už vůbec nikdo nepozná. Blake neskládá hudbu pro všechny. Leckdo se při poslechu jeho tvorby bude drápat na hlavě a ohrnutým nosem nechápavě zvedat oči v sloup. Label R&S ale vždycky věděl, co a proč dělá, a svým druhým EP u nich Blake dokazuje, že se jim vyplácí. Udělal totiž další velký krok na cestě k nehynoucí slávě. Je vážně neuvěřitelné, kolik talentu v sobě tenhle mladík ještě má.

James Blake - Klavierwerke

• hm hm (jarecek, 07.10.2010 08:26) Reagovat

  je to s tim dubstepem nejaky pofiderni. a nektery variace na rytmus uz mi prijdou ponekud pritazeny za vlasy. jako ze pojdme to udelat jinak, i kdyby by to melo znit uplne jalove/debilne (viz letosni zmatek vex'd). ukazka v recenzi je smerem ke mne nekde na puli cesty. je to lepsi, nez ti preslazeni mt. kimbie. ale ne zase tak husty jako eleven tigers. i kdyz treba dalsi tracky muzou byt jiny. a vubec. pokud prasit dubstep, tak radeji do wonky. jo. a porad se nemuzu smirit s tagem post-dubstep. asi jsem staromodni, ale mam pocit, ze dubstep neni natolik usazenej a definovanej zanr, aby mohl byt .. ehm .. redefinovanej. to at se radeji pouziva lovestep nebo darkstep atp.
  
  

  • Re: hm hm (Blaha, 07.10.2010 08:36) Reagovat

    no mě eleven tigers zní tak, že do dubstepu zvou další žánry jako je techno, trance a pořád tam je jasně cítit ten dubstepový základ, což u Blaka ani mount kimbie nemam (samozřejmě ne každý track, ale tak obecně) a co se týče hustoty, největší masér tu je Raime:) jinak - wonky jo, ale ne tak, jak to předvádí Rustie na svým posledním EP, za chvíli by se tu měl objevit FlyLo s jeho Pattern+Grid World, to je žůžo ;) a s tim označováním...post pro mě znamená, že to z něčeho vychází, ale s tím hlavním základem už to nemá moc společnýho - změna nevychází z toho, že je ten žánr namíchanej do něčeho jinýho, ale že úplně změnil strukturu od svého původu..
    
    

    • Re: hm hm (jarecek, 07.10.2010 08:56) Reagovat

      no. to celkem sedi. prave proto, ze eleven tigers maji tu dubstepovou slozku jeste pomerne vyraznou a pokud neco primichavaji, je to techy, tak se mi libi. ale tahle vetev, kterou propagujes ty, je na me az prilis rozostrena a malo temna. analogicky bych k tomu treba uvedl tu novovlnu v indie popu, kde mrte predevsim americkejch interpretu prichazi s takovou tou dreamy/eterickou muzicickou. ale kdo vi. treba tomu do roka a do dne muzu propadnout taky :) jinak nejlepsi dubstep + wonky track, co jsem letos slysel, je "ok luv". skoda, ze si starkey v dalsich skladbach neodpustil ty jeho vazby na grime. snad priste :)
      
      

      • Re: hm hm (Blaha, 07.10.2010 16:06) Reagovat

        heh, přesně OK luv a Stars byly dva jediný songy, který jsem si nechal v ipodu :) jinak co se týče wonky, u mě asi vede Butter od Hudsona Mohawka ;) ale jestli temnotu, tak bud shackletona, monolake (jasně, to dubstep moc neni, spíš to vychází z basic channel) nebo právě toho raimeho - takovej burial z hustotemnýho lesa kde probíhaj okultistický machinace :)
        
        

        • Re: hm hm (jarecek, 07.10.2010 19:57) Reagovat

          butter je etalon. mam to v mobilu nepretrzite uz skoro rok :) monolake jsem sosal az pred dvema tydny. nejak mi loni ten novej release utekl. docela v pohode. ale u tohodle psychoidniho idm davam prednost autechre. min emoci, vic strojovosti. raime je v poho? benny rikal, ze je to sracka :) az bude mit full lenght, tak na tebe dam a zkusim. ep totiz vynechavam. jelikoz to i tak pri naslechu cca 15 novejch desek tydne stiham jen tak tak :))
          
          

7/10

Hudba v tisku: Kniha "Všechno je špatně, zpátky na stromy!" nás vrací do těžké doby normalizace, kdy i u nás začal vznikat punk Kdo by neznal skupiny jako Visací zámek, Plexis, SPS nebo Wanastowi Vjecy? Všechny začínaly v osmdesátých letech minulého století. Jak se český punk a hardcore ještě za minulého režimu rodily, se snaží přiblížit kniha "Všechno je... čtěte zde

Vydáno: 07.01.2026 08:00 v sekci Recenze | Hudba v tisku

Rozhovory: Michal Hrůza - Samota slouží mně. Koncert je největší odměna pro muzikanta Zpěvák a skladatel Michal Hrůza si pro své fanoušky po pěti letech připravil nové album. Autentická deska plná příběhů a bezprostředních emocí dostala jméno "Kouzlo samoty". V jedenácti písních můžeme slyšet hudebníkův... čtěte zde

Vydáno: 06.01.2026 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory

Vítěze Cen Anděl poznáme v dubnu, vyhlášení se uskuteční na pražském Výstavišti Po skončení kalendářního roku 2025 přichází čas bilancování. V pestré nabídce různých odborných hudebních anket nebude chybět ani ta nejznámější - Ceny Anděl. Okřídlené sošky doletí ke svým majitelům už 11.... čtěte zde

Vydáno: 05.01.2026 16:00 v sekci Novinky

9/10

Recenze: Tom Smith chce na "There Is Nothing In The Dark That Isn't There In The Light" slyšet, jak s ním rozmlouváte Tom Smith je jako nezaměnitelný hlas formace přes dvě dekády napevno spojen s Editors. Až nyní zjevně přišel ten správný čas na jeho sólový debut "There Is Nothing In The Dark That Isn't There In The Light". Název o něm prozrazuje... čtěte zde

Vydáno: 05.01.2026 00:00 v sekci Recenze

7/10

Recenze: Tři sestry povznesli svůj hospodský um na "Pub Art" Po čtyřiceti letech fungování může málokdo zcela bez výčitek pojmenovat své album "Pub Art". Jenže skupina Tři sestry se svou nezaměnitelnou poetikou piva, cigár a lascivního humoru skutečně povznesla hospodský punk na umění.... čtěte zde

Vydáno: 04.01.2026 08:00 v sekci Recenze