Robert Plant - Band Of Joy

Plant sází umělé kytky vedle divokých rostlin

Vydáno: 23.09.2010 05:00 v sekci Recenze - Honza Průša | foto: facebook interpreta

Zpěvák Robert Plant vydává, po tři roky starém a šesti Grammy oceněném albu "Raising Sand", svou další sólovou desku. Tentokrát bez country zpěvačky Alison Krauss, zato ale se vzpomínkou na rané, předzeppelinovské období jeho kariéry - "Band Of Joy".

6/10

Robert Plant - Band Of Joy

Vydáno: 13.9.2010
Celkový čas: 47:32

Skladby: Angel Dance, House Of Cards, Central Two-O-Nine, Silver Rider, You Can't Buy My Love, Falling In Love Again, The Only Sound That Matters, Monkey, Cindy, I'll Marry You Someday, Harm's Swift Way, Satan Your Kingdom Must Come Down, Even This Shall Pass Away

Vydavatel: Universal

Band Of Joy byla nepříliš úspěšná a dávno zapomenutá Plantova kapela, v níž působil spolu s Johnem Bonhamem ještě předtím, než se dal dohromady s Jimmym Pagem a začal psát dějiny rocku s legendárními Led Zeppelin. V roce 2010 se ale právě Plantovi nechce do comebacku Zeppelinů. A tak se, alespoň titulem alba s odkazem na jméno stařičké party muzikantů, vrací ještě dál, někam do roku 1968.

Robert Plant je zkušený a vyzrálý hudebník a aranžér a ví, jakými lidmi se obklopit, o tom nemůže nikdo pochybovat. A "Band Of Joy" je, podobně jako u jeho předchozích počinů, sbírkou jeho oblíbených skladeb, přepracovaných k jeho obrazu. Tentokrát jde z části o tradicionály, z části o převzaté věci od kapel jako Los Lobos, The Kelly Brothers nebo třeba Low.

A právě "Monkey" od posledních zmiňovaných indie rockerů je nejlepším kouskem alba. Temná skladba oplývá atmosférou. Je tu hloubka, tajemno, má schopnost zadřít se pod kůži a obalit konečky vlasů i nervových spojů silnou dávkou návykové látky, která na vás zabírá. Je v ní naléhavost a nutí vás se díky ní k desce vracet.

To o poznání častěji to dopadá obráceně. Technicky výborně odvedená práce a skvělý zvuk ukazuje profesionalitu rockera Plantova formátu. Ale chybí tu nezřídka elektrizující náboj. Namísto něj tu máme čest s vlezlou bezstarostností ("Harms Swift Way"). Klid v duši, nekonfliktnost a bezpohlavní pohoda, nebo, chcete -li, nuda, se zrcadlí z některých skladeb (třeba "House Of Cards"), a vytváří tak celkový vlažnější dojem z desky.

Pravda, jsou tu i věci, u nichž se daří držet strunu naléhavosti a zaujetí napjatou a udržovat pozornost, gradovat, když je potřeba. Tradicionál "Satan Your Kingdom Must Come Down" je toho příkladem, ale pak se vrátíte k jinému tradicionálu "Cindy, I'll Marry You Someday", precizně odehrané bluegrassové klasice, která nenabízí žádný hlubší moment, pouze precizní hráčskou a pěveckou exhibici.

"Band Of Joy" představuje Roberta Planta ve skvělé pěvecké formě. Ale deska se musí hodně probírat, řada skladeb začne už po pár posleších nudit a dříve či později je začnete přeskakovat. Plant sází umělé kytky vedle planě rostoucích divokých odrůd svébytných rostlin. A ten kontrast je až příliš do očí bijící.

  • !! (Scoty, 23.09.2010 10:45) Reagovat

    Ale je to Robert Plant, víš kdotoje Robert Plant? Recenzente?

    • Re: !! (timo, 23.09.2010 11:08) Reagovat

      to že je niekto slávny a ma kopu kvalitných albumov ešte neznamená že každé jedno jeho dielo bude klenot...nechápem čo si chcel vlastne svojím príspevkom povedať... btw: recenzia je v pohode

  • !!! (Denuna, 24.09.2010 11:51) Reagovat

    Album je skvělé a čím častěji ho poslouchám, tím víc se mi líbí. Klenoty lze v dnešní době čekat od málokoho, souhlasím s prvním příspěvkem..

  • Pohled rockera: (merhaut, 24.09.2010 13:19) Reagovat

    Umění stárnout.
    Alison Krauss předala Robertovi před pár lety obrovský dar, naučila jej používat hlas v té nejpřirozenější poloze. Žádné exprese, rvaní, lámání tónu. Tak jako má svou krásu stará popraskaná malba, kůže, zeď, kůra, tak ji má i pobořený hlas stárnoucího rockera. Zrcadlo prožitků, proher, utrpení, radosti, štěstí… života. Johnny Cash se ve svém hudebním očistci asketicky protrpěl k samému Olympu. Robert Plant má na bilancování času dost, zdá se mi, že se vydal svou vlastní cestou stejným směrem.
    „Band of Joy“ a „Raising Sand“ jedno jsou. Sounáležitost umocňuje Patti Griffin, tulící se k Robertovi, kdykoliv se naskytne příležitost.
    Celá deska je opět úchvatnou poctou ranému rock´n´rollu a jeho sestře, country music. Všechny skladby prostupuje dunivá „twangy“ kytara Buddyho Millera rezonující naechovaným prostorem.

    ... zbytek ve Sparku 10/2010, plus později i na www.rocplus.cz


    • Re: Pohled rockera: (merhaut, 24.09.2010 13:21) Reagovat

      omluva: www.rockplus.cz - čtení pro starší a pokročilé rockery...

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Priessnitz - Nebel (vinylová reedice 2025) 9/10
Recenze: Noc a mlha v Jeseníkách a nově na vinylu. Na desce "Nebel" obalují Priessnitz posluchače příjemnou temnotou Vinylové ohlížení do minulosti kultovních Priessnitz pokračuje. Po loňském vydání dlouho nedostupného třetího alba "Hexe" a reedici naopak pozdějšího "Zero" přišel čas na "Nebel". Druhá studiovka formace nabízí jesenickou gotiku... čtěte zde
Vydáno: 31.12.2025 08:00 v sekci Recenze
Martin Čupka - V MØNØDREAM nedělám umělecké kompromisy
Rozhovory: Martin Čupka - V MØNØDREAM nedělám umělecké kompromisy Martin Čupka, frontman jedné z nejvýraznějších česko-slovenských rockových kapel John Wolfhooker, přichází s novým autorským projektem MØNØDREAM. Otevírá tak zcela novou kapitolu své hudební cesty. S myšlenkou zkusit si vlastní... čtěte zde
Vydáno: 30.12.2025 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
Trny & Žiletky - Je nutné zabít beránka 8/10
Recenze: Trny & Žiletky na desce "Je nutné zabít beránka" přidávají na zlověstnosti Nová studiovka Trnů & Žiletek "Je nutné zabít beránka" přináší hutnou, emotivní a temnou jízdu. Na posluchače nečeká žádný med, ale ten asi nikdo z fanoušků Desedovy práce ani neočekává. Lídr Dark Gamballe znovu posouvá... čtěte zde
Vydáno: 29.12.2025 13:00 v sekci Recenze
Alibaba - Furt stejný 8/10
Recenze: Swingující blues-folk olomouckých Alibaba možná zůstává "Furt stejný", ale furt stejně skvělý a svůj Folk může být sofistikovaný i kýčovitý, židličkový, kotlíkářský, může tepat do společenských nešvarů, být zasněný, básnivý i výrazově dutý. V každém případě, ať už použijeme jakékoliv další adjektivum, měl by... čtěte zde
Vydáno: 29.12.2025 00:00 v sekci Recenze
Green Monster - Mutant Farm 8/10
Recenze: Mutanti i zombíci řádí v rytmu psychobilly na "Mutant Farm" veteránů Green Monster Páté desce domácích psychobilly legend Green Monster vévodí jedovatá zelená barva, která láká na hororovou projížďku farmou mutantů. Vedle ní hrají prim dunivý kontrabas a charakteristický, kousavý vokál lídra a zároveň... čtěte zde
Vydáno: 28.12.2025 14:30 v sekci Recenze
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Recenze: Ztišený Robert Plant nabízí na "Saving Grace" jedinečnou hudební magii, která se zarývá pod kůži (06.10.2025 00:00)
- Nové desky 38/2025 - od Mariah Carey přes Roberta Planta po Zaru Larsson (01.10.2025 12:00)
- Robert Plant vydá v září novou desku, zpěvník ztraceného a nalezeného. Nahrál ji s kapelou Saving Grace (22.07.2025 11:11)
- Hudba v TV: Snímek "Becoming Led Zeppelin" důkladně mapuje vzestup slavné skupiny ke slávě, hladí ale příliš po srsti a nepřekvapí (16.03.2025 08:00)
- Slavný zeppelinovský živák Jimmyho Page a The Black Crowes "Live At The Greek" vyjde v březnu v rozšířené reedici (25.02.2025 17:42)
- Raketový start Led Zeppelin přichází na plátna českých kin (22.02.2025 11:14)
- Dlouho očekávaný dokument "Becoming Led Zeppelin" zná datum premiéry. Podívejte se na trailer (12.12.2024 13:38)
- Led Zeppelin Symphonic zahraje v Praze a Brně hity legendární kapely v doprovodu orchestru (02.02.2023 20:59)
- Recenze: Beth Hart vzdává poctu Led Zeppelin, k odkazu legend se ale staví až příliš opatrně (24.03.2022 08:00)
- Video: John Paul Jones z Led Zeppelin se přidal k muzikantům z celého světa. Společně nahráli klasiku "When The Levee Breaks" (27.02.2022 15:28)

ALBUM TÝDNE 52/2025

Alibaba
Furt stejný

Folk může být sofistikovaný i kýčovitý, židličkový, kotlíkářský, může tepat do společenských nešvarů, být zasněný, básnivý i výrazově dutý. V každém případě, ať už použijeme jakékoliv další adjektivum, měl by být upřímný, na nic si nehrát. To rozhodně platí pro album "Furt stejný" olomouckých Alibaba.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Ne 11.01.
Pocta Davidu Stypkovi (CZ) (O2 universum, Praha)
Út 20.01.
Gregory Porter (O2 universum, Praha)
Pá 23.01.
Andrea Bocelli (IT) (O2 arena, Praha)
Ne 25.01.
Lorna Shore (US) / Whitechapel (US) / Shadow Of Intent (US) / Humanity’s Last Breath (SWE) (O2 universum, Praha)
Ne 25.01.
Raye (UK) (O2 arena, Praha)
Út 27.01.
ZAZ (FR) (O2 universum, Praha)
So 31.01.
Benjamin Amaru (CH) (Café V lese, Praha)
Čt 05.02.
Béla Fleck / Edmara Castañedy / Antonio Sánchez (US/CO/MEX) (Archa+, Praha)
So 07.02.
Alfa Mist (UK) (MeetFactory, Praha)
Po 09.02.
Marcus & Martinus (SWE) (Sono Centrum, Brno)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Vladimír Mišík Prince The Prodigy Justin Bieber Beyoncé Lady Gaga Ewa Farna Madonna Kryštof Coldplay
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2025 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2024 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe