Naši zemi po třech letech opět navštívili kanadští démoni Skinny Puppy a opět předvedli, že v rámci žánru electro-industrialu patří ke světové špičce. Koneckonců u kapel jako Nine Inch Nails nebo Rammstein je vliv Skinny Puppy cítit a je to až k nevíře, že se tato formace na scéně pohybuje už od začátku osmdesátých let. Přijeli k nám v rámci In Solvent See Tour k desce, která ještě není hotová a která snad vyjde na konci tohoto roku a měla by se jmenovat stejně jako již zmíněné turné, tedy "In Solvent See".

Nejsem si jistý, jestli sál Lucerna Music Baru byl zrovna nejšťastnější volbou vzhledem k tomu, že pódium zabíralo docela velký kus prostoru, ale s přihlédnutím k přiměřené návštěvnosti (to znamená, že nebyla hlava na hlavě, ale Lucerna byla slušně zaplněná) to nakonec až takový problém nebyl.

Bez jakéhokoliv supportu se skupina na pódiu objevila přesně s úderem půl desáté v tříčlenné sestavě. cEvin Key měl na starosti veškerou elektroniku, na živé bicí hrál Justin Bennett a v centru všeho dění byl zpěvák Nivek Ogre. Kapela odpíchla celý koncert skladbou "Love In Vein" z klasického alba "Last Rights“. Hned ze začátku musím pochválit zvuk, jakkoliv se mohly občas zdát skladby monotónní a příliš natažené, rvala kapela do lidí svoje agresivní electro, na které se dalo i slušně trsat, a nutno přiznat, že skoro celá Lucerna se hýbala do rytmu (ať už to bylo skákání, nebo jen pokyvování hlavou). Takže tady si zaslouží pochvalu zvukař, který ve mně vyvrátil můj původní názor, že zvukaři jsou nudní týpci, protože za mixážním pultem vypadal spíš jako nějaký DJ, celý set pařil, zpíval s kapelou a působil hodně pozitivním dojmem.

Ale zpět ke kapele. Skinny Puppy klasicky předváděli svou démonickou hororovou show a zatímco cEvin Key a Justin Bennett vytvářeli hutné elektrorytmy, podkreslené synťáky (které sice občas zněly zbytečně lacině osmdesátkově, ale na druhou stranu co čekat od kapely, která z té doby pochází?), zpěvák Nivek Ogre v kostýmu, který vypadal jako něco mezi duchem, členem Ku Klux Klanu a šílencem z ústavu, předváděl show, jakou snad může udělat jen a pouze tahle trojka Kanaďanů. Nivek zpíval agresivně, kymácel se na všechny strany a chybělo tam snad už jen plivání krve po lidech. K tomu si přidejte skvěle zvolenou, hororové náladě vyhovující projekci, změnu kostýmů a hlavně speciální klec na levé straně pódia, ve které byla zabudovaná kamera, a mohla tak tvář Niveka zapojit do projekcí. Ta samá klec byla nakonec i postříkána krví.

Jako asi nejvíce sympatický moment mi přišlo odmaskování zpěváka na přídavek. Na klasický song "Worlock“ přiletěl s odhaleným obličejem a poděkoval celé Lucerně, která mu celý večer dávala najevo, že si užívá. Ještě než se kapela úplně rozloučila, Nivek se uklonil na všechny strany a já věřím tomu, že jak kapela, tak fanoušci odcházeli z Lucerny spokojení.